Peter Haisenko: Proč NATO nemůže porazit Rusko
Na Ukrajině se stalo něco nepříjemného. NATO už osm let vyzbrojuje Kyjev-Ukrajinu, neustále dodává zbraně, výcvik a satelitní data, a přesto nelze ruskému vítězství zabránit. Co dělá ruskou armádu tak silnou?
Začněme čísly. Mám na mysli data SIPRI z roku 2022. Americký vojenský rozpočet je na vrcholu s 877 miliardami dolarů. Ruská je o něco méně než desetina, konkrétně 86,4 mld. Zbytek států NATO dohromady přijde na zhruba 350 miliard dolarů a to samo o sobě je čtyřikrát více než ruský vojenský rozpočet. To znamená, že NATO vynakládá 14krát více na armádu než Rusko. Jak je možné, že je Rusko vykreslováno jako hrozba? Že NATO dochází zbraně a munice a už není schopno zásobovat Kyjev dostatečným materiálem? Co dělá NATO špatně a co Rusko lépe? Odpověď je jednoduchá. Spočívá v základní koncepci, základní orientaci úkolů, které jsou příslušné armádě uloženy.
Podívejme se jako příklad na americkou armádu. Je určen pro operace mimo severoamerický kontinent. USA udržují po celém světě kolem 800 až 1000 vojenských základen s materiálem a personálem. Náklady na to jsou obrovské. Nejen přímé náklady, ale především ty na komplikovanou a časově náročnou logistiku. Materiál a personál se musí neustále převážet tam a zpět z USA. Už jen kvůli tomu musí USA udržovat obrovskou flotilu dopravních letadel, která mají výhradně logistické úkoly. USA udržují přibližně deset letadlových lodí a přibližně stejný počet vrtulníkových lodí. To samo o sobě vyžaduje posádku asi 80 000 mužů, kromě nákladů na údržbu a údržbu. S tím jsou samozřejmě spojeny i náklady na vybudování tohoto arzenálu. Samotné tyto náklady pravděpodobně několikanásobně převyšují celý ruský vojenský rozpočet.
Vyloďovací čluny a flotily bombardérů
Tím to ale nekončí. USA udržují velkou flotilu vyloďovacích člunů a ty mohou být použity pouze pro účely zahájení invazí do cizích zemí kdekoli na světě. Navíc existují obrovské bombardovací flotily, které pro přímou národní obranu nemohou nic udělat. Ty lze použít pouze k odhození kobercových bomb kdekoli na světě k vyrovnání infrastruktury a měst. Tím se dostávám k věci: Americká armáda není určena pro národní obranu. Nemusí to tak být, protože nikdo nemá úmysl a dokonce ani schopnost zaútočit na USA nebo dokonce zahájit invazi. Realisticky vzato, mírná pobřežní obrana by mírovým Spojeným státům stačila ke ztížení života pašeráků. Nebo pohraniční stráž, která dokáže udržet masovou imigraci z jihu, z Mexika, pod kontrolou. Ale to je přesně to, co se již za Bidenovy vlády neděje. V tomto smyslu je eufemismus, když se odpovědné oddělení v USA nazývá Ministerstvo obrany. Je to válečné oddělení.
Obranná armáda není vhodná pro útoky na země NATO
Postavme to nyní do kontrastu s výkladem ruské armády. Ruská armáda je obranná armáda. Včetně jaderných střel, na zemi a v ponorkách. Ty jsou určeny jako odstrašující prostředek a protiútok, pokud by nějaký šílenec chtěl zaútočit přímo na Rusko. Ruská armáda nemá žádné bombardovací flotily, se kterými by mohla provádět plošné bombardování. Proč by je Rusko potřebovalo? Nemá nic společného s národní obranou, aby se cizí města proměnila v trosky a popel. To je čistý teror proti civilistům a to je přesně to, s čím ruská vojenská doktrína nepočítá. Kdyby tomu bylo jinak, město Kyjev by už neexistovalo. V tomto smyslu je hloupá propaganda tvrdit, že Rusko chce po Ukrajině zaútočit na další země. Zejména my Němci nezapomínáme, že průmyslově plánované a prováděné bombardování německých měst během druhé světové války nesloužilo žádnému vojenskému účelu, zejména zničení Drážďan nebo Würzburgu nebo nebo nebo…
Nejtěžší částí každé války je logistika. Zvlášť když se válka vede daleko od vlastní země. Válečný materiál a personál musí být dodávány na velké vzdálenosti. Vzpomeňme na ponorkovou flotilu německého Wehrmachtu, které se málem podařilo zastavit tok vojenského materiálu z USA do Anglie. Jak to tam vypadá dnes? Rusko nebo Čína nebo dokonce Írán jsou nyní v pozici, kdy mohou zabránit jakýmkoliv zásobám, které je třeba přepravovat přes moře. Dokonce i ty nejimpozantnější formace letadlových lodí jsou snadnou kořistí pro napadenou zemi, která má rakety, které mohou dosáhnout jakéhokoli bodu na zeměkouli. Proč jinak USA stáhly své letadlové lodě z Blízkého východu? Obdobná situace je u ochrany amerických základen v Arabském/Perském zálivu. Jsou v dosahu íránských raket. I chudý Jemen je schopen zaútočit a způsobit škody na amerických lodích v Rudém moři.
Musí se přepravovat obrovské množství materiálu
Podívejme se nyní na ukrajinský konflikt. Evropa slíbila Kyjevu milion nábojů ráže 155. Každý z nich váží 47 kilogramů. To znamená, že se musí přesunout 47 000 tun, jen aby se tato várka dostala do Kyjeva. To vyžaduje přibližně 2 000 jízd kamionem tam a zpět. Ale kolik z těchto granátů bylo dodáno ze Spojených států, přičemž všechny musely být přivezeny ze zámoří? V každém případě jich bylo více než milion. Nechtějte ani pomyslet na škody, které to způsobilo životnímu prostředí. Jen pro vás, milí po válce hladoví Zelení! Samozřejmostí jsou i tanky a další vybavení.
Jedním z primárních cílů ruské speciální operace je zastavit pokračující ostřelování civilistů v Doněcku a okolí. Jen pár dní před začátkem této operace pálili kyjevští vojáci na Doněck 2000 nebo více granátů denně. Bez jakéhokoli vojenského smyslu. Rusko zatím nedokázalo tyto útoky na civilisty zastavit, ale dokázalo je alespoň trochu omezit. proč tomu tak je? Kyjevské jednotky se mohly osm let nerušeně probíjet hluboko do této frontové linie. Prolomit takovou frontovou linii by pro každého útočníka byla opravdová krvavá lázeň. Ruskou taktikou je proto odříznout tuto frontovou linii zezadu, dokud nebude možná pouze kapitulace. Jakkoli to bolí, dívat se, jak pokračují teroristické vraždy v Kyjevě.
Plošné bombardování jako alternativa
Jak by to ale vypadalo, kdyby před takový úkol stála americká armáda? Velmi snadné. USA vyslaly své B-52 a shodily tisíce tun bomb, dokud tato frontová linie nevypadala jako nic jiného než hrubě zorané pole, kde vymřel veškerý život. Bez jediného mrtvého, zato s masivními „vedlejšími škodami“ a stejně masivními nevybuchlými bombami, které pak na své oběti číhají v zemi. Stejně jako v Laosu, Kambodži nebo Vietnamu. Proč tolik hlupáků? Protože bomby, které mají datum expirace nebo po něm, jsou samozřejmě shozeny jako první. Dalo by se také říci, že tyto bomby se likvidují levněji, než kdyby je bylo nutné řádně demontovat. Zde máme další nákladový faktor pro americkou armádu, která má ve svých táborech stále tisíce těchto nositelů smrti.
Ruská armáda je obranná armáda
Dalším faktorem je, že ruská vojenská technologie je nyní v mnoha oblastech lepší než technologie NATO. Zvlášť když jde o obranu. Jen si vzpomeňte na S-400 nebo S-500. Nejen, že sundají z nebe jakékoli letadlo, ale jsou také schopné zachytit útočné střely. Proč je NATO v nevýhodě? Jednoduše: americká armáda je útočný aparát. USA nepotřebují obranné systémy k ochraně své země. Rusko na druhé straně zaměřilo svou armádu na obranu, a proto se zaměřilo na dobré obranné systémy. V tomto ohledu je Rusko roky před NATO. Dá se tedy říci, že NATO by selhalo stejně bídně jako na Ukrajině, kdyby chtělo zaútočit na Rusko. Šéfové NATO a US Army to vědí, a proto se omezují na propagandu a dávají si pozor, aby nebyli zataženi přímo do ukrajinského konfliktu. Proto se zdráhají dodávat Kyjevu zbraňové systémy, které by se daly použít k palbě do ruského vnitrozemí.
Pak by nastal okamžik, kdy by Rusko muselo vyhlásit Kyjevu válku, což se zatím nestalo. Jedině tak by Rusko mělo právo a učinilo to, například zredukovat kyjevské ministerstvo války na trosky. Rusko by to nepochybně mohlo udělat kdykoli s nepřekonatelnými hypersonickými střelami, ale nečiní to kvůli očekávaným vedlejším škodám na civilistech. Nezapomínejme: Ruská armáda dosud vedla válku pouze v rámci nových republik, které se lidovým hlasováním prohlásily za součást Ruska. Jiné ostřelování v Kyjevě se omezuje na vojenské objekty a ztráty na životech civilistů jsou tak nízké, že New York Times před rokem napsaly: Ruské zbraně nejsou dobré, protože je zabito příliš málo civilistů. Nic nemohlo lépe popsat rozdíl mezi vojenskou doktrínou USA a ruskou.
Kdo by mohl držet svíčku Putinovi?
Na závěr bych rád řekl pár slov o rozhovoru, který Tucker Carlson vedl s Vladimirem Putinem. Bod jedna: každý by si to měl poslechnout celý. Dá se z toho opravdu hodně naučit. Bod dva: Dokážete si představit, že by i jediná hlava státu ze západních hodnot dokázala projít dvouhodinovým rozhovorem s takovou důvěrou? S otázkami, které nebylo nutné zadávat a schvalovat předem. Mohl by někdo přijít s touto hlubokou historickou znalostí své vlastní země? Odpovídejte na všechny otázky přímo, aniž byste se uchýlili do vyhýbavých prázdných slov, jak to známe z různých talk show? Ano, možná jeden: Viktor Orban. Ale byl také prohlášen za vyvrhele, jako velký státník Putin. A abyste se na závěr trochu zasmáli: Představte si, že by ruský novinář vedl takový rozhovor s americkým prezidentem Bidenem. Nebo s naším Olafem či dokonce Annalenou, která má obavy ze zemí vzdálených statisíce kilometrů?
