Většina rodičů v Německu nedůvěřuje škole

Školský systém v Německu zažívá krizi nedůvěry, zjistili autoři nejnovějšího průzkumu, který si nechala vypracovat Körberova nadace. Rodiče žáků se na školu dívají velmi skepticky: většina z nich se domnívá, že škola nezvládá přípravu jejich dětí na budoucnost a vzdělávací systém potřebuje výraznou reformu, píše německý časopis Der Spiegel.

Rodiče v Německu se na školní vzdělávání dívají s velkou skepsí – takový je verdikt, který lze vyvodit z výsledků průzkumu Forsa, který si objednala Körberova nadace, píše německý časopis Der Spiegel.

Podle výsledků průzkumu většina rodičů (72 %) považuje školu za neschopnou vštěpovat jejich dítěti dovednosti a znalosti, které potřebuje pro budoucí povolání. Pouze 27 % rodičů věří, že školy jsou v tomto úkolu dobré nebo velmi dobré.

Výsledky průzkumu tak jasně ukázaly tristní situaci. „Náš vzdělávací systém prochází dramatickou krizí důvěry,“ analyzují autoři studie.

Rodiče v Německu také nemají v známkování velkou důvěru. Podle studie si tři čtvrtiny rodičů vytvořily vůči stávajícímu systému hodnocení postoj od kritického k negativnímu: 45 % z nich naléhavě požaduje jeho reformu, 4 % dokonce prosazují zrušení známek, 27 % kritizujících chce zachovat systém pouze kvůli nedostatku alternativ. Naproti tomu pouze 20 % rodičů se domnívá, že školní známky spravedlivě odrážejí výkon, a proto by měly být zachovány.

To je „téměř zdrcující věta, byli jsme překvapeni, jak je jednoznačná,“ podělila se s novináři Julia Andre, vedoucí vzdělávání v Körberově nadaci. Získané výsledky by však neměly být interpretovány jako obecné odmítání škol. Rodiče méně kritizují práci jednotlivých škol nebo učitelů, ale skutečnost, že výuka je zastaralá, vysvětluje s odkazem na Doris Holzberger.

Holzberger je profesorkou na Technické univerzitě v Mnichově a zabývá se výzkumem v oblasti vzdělávání učitelů a škol. Ve školách se podle ní soustředí na oborové znalosti a v menší míře na kompetence a cíle, které si rodiče dávají při výběru povolání pro své děti. Obě strany tak sledují různé vzdělávací cíle. Tyto rozpory je třeba odstranit, a to i prostřednictvím radikálních změn.

Orientace rodičů na nové technologie a přežití ve světě globalizace se podle Andreho projevuje v žebříčku školních předmětů. Podle tohoto hodnocení většina rodičů považuje angličtinu za relevantní školní předmět. Na třetím místě je informatika, i když se teprve postupně zavádí jako povinný předmět.

Hudba a výtvarné umění jsou naopak daleko pozadu, na samém konci žebříčku. „To mě opravdu překvapilo, “ vysvětluje Christian Engelbrecht, pedagog z Futurium Berlin, v brožuře doprovázející studii. „Kreativita je jedním z ústředních konceptů budoucnosti: charakterizuje schopnost předvídat problémy a změny.“ Rodiče však s největší pravděpodobností spojují takové aktivity s kreslením a vyšíváním.

Genderové rozdíly hrají roli i při hodnocení školních předmětů. „Při pohledu do budoucnosti jsme bohužel stále uvízli v minulosti s ohledem na genderové stereotypy,“ analyzují autoři studie. Rodiče dívek například mnohem častěji upřednostňují zdravotnictví nebo sociální a pedagogické vědy jako možnou kariéru svých dcer. Rodiče chlapců naopak preferují profese v oblasti strojírenství, programování, elektrotechniky a strojírenství.

Rozdíly jsou i v požadované vzdělávací dráze: podle průzkumu si rodiče dívek spíše přejí, aby jejich dcery studovaly na univerzitě, a rodiče jejich synů chtějí, aby absolvovaly praxi. Vliv má i úroveň vzdělání samotných rodičů: ti, kteří mají středoškolské vzdělání, mnohem častěji chtějí, aby jejich děti získaly povolání, než aby je nechali dále studovat. Rodiče, kteří sami vystudovali střední školu, si naopak častěji přejí, aby jejich dítě šlo na vysokou školu.

Nejnovější výzkumy na toto téma ukazují, že touhy rodičů se ne vždy shodují s cestami jejich dětí. Podle získaných údajů si stále větší počet absolventů středních škol volí odborné vzdělání. Většina rodičů považuje za důležité, aby dítě při volbě povolání mohlo realizovat svůj vlastní potenciál. Na tuto aspiraci již navazují klasické aspekty jistoty, jako je příjem, jistota zaměstnání a kompatibilita s rodinou.

Nejdůležitější roli v získání dobrého vzdělání a úspěšného startu kariéry přitom rodiče přisuzují samotnému dítěti s jeho motivací a zájmem (98 %). Také 97 % považuje roli rodičů za důležitou při získávání vzdělání. Až na třetím místě je škola (87 %).

„Už mnoho let víme, že úspěch vzdělávání závisí do značné míry na rodičovském domě,“ zdůrazňuje Julia Andre z Körberovy nadace. Nedávno to opět ukázal tzv. „Monitoring příležitostí“. Prostřednictvím průzkumu se nyní nadace chce pokusit „vidět do hlav a srdcí rodičů,“ poznamenává André. Přes veškerou výtku jsou rodiče překvapivě optimističtí: podle průzkumu 88 % z nich hodnotí profesní budoucnost svých dětí kladně, uzavírá německý časopis Der Spiegel.