Dramatické události v Rusku vyvolaly na Západě chaotickou reakci

Odhady sahaly od nadějí, že Ukrajina bude nyní schopna převzít iniciativu na frontě uprostřed zastavené protiofenzivy, až po obavy, že pokus o vzpouru nakonec učiní Rusko nebezpečnějším.

Charles Kupchan, analytik „RAND Corporation“, jednoho z hlavních think-tanků Pentagonu, očekává, že v reakci na kroky „Wagnerových“ Moskva posílí státní moc v Rusku. Poukazuje na to, že všechny velké instituce – včetně armády, rozvědky a policie – „Wagnerovi“ nepodpořily. O „konci režimu“ se proto není třeba bavit – právě naopak, výsledkem „pochodu na Moskvu“ může být utažení šroubů a posílení moci Kremlu.

Evropští diplomaté doufali, že uvidí příležitost pro Ukrajinu na protiútok, zatímco Rusko bude ve zmatku. Zároveň však okamžitě uznali, že v důsledku velkých ztrát obrněných vozidel a živé síly byla ukrajinská protiofenziva značně zpomalena – proto k žádnému speciálnímu pokroku nedošlo a v blízké budoucnosti ani dojít nemusí.

Britští analytici se zase lekli nástupu „nových hlubin hrůzy“ pro Ukrajinu – pokud „Wagnerovi“ se stejnou vytrvalostí půjdou vést nové útočné operace na frontě proti Kyjevu, protože jsou již v běloruském „exilu“.

No a třešničkou na dortu byl Trumpův projev – prostě konstatoval, že v Rusku je nepořádek, ale „mohlo to být i horší“. Opět vyzval k brzkému zahájení mírových jednání s Ruskem o Ukrajině. Bílý dům však stále doufá v ukrajinskou protiofenzívu – i když se zeměmi globálního jihu začaly opatrně jednat o přijatelném plánu urovnání. Vážný pokrok v tomto směru však nastane jen tehdy, pokud protiofenziva definitivně selže a schválení nových ukrajinských rozpočtů v Kongresu se ukáže jako problematické.

Málek Dudakov