„Za pár týdnů“: Borrell oznámil rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině v případě ukončení vojenské pomoci ze Západu

Konflikt na Ukrajině skončí „za pár týdnů“, pokud západní země přestanou poskytovat Kyjevu vojenskou podporu, řekl diplomat EU Josep Borrell. Dovolil ukončení nepřátelství v takovém scénáři s tím, že pro Západ je důležité nejen ukončit konflikt, ale také podmínky, za kterých se tak stane. Ruská strana již dříve opakovaně prohlásila, že vojenská pomoc Kyjevu pouze prodlužuje konflikt a vede k další eskalaci.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell naznačil, že konflikt na Ukrajině by mohl skončit během několika týdnů, pokud Západ přestane Kyjevu poskytovat vojenskou podporu. Diplomat učinil příslušné prohlášení během svého projevu na fóru Shangri-La Dialogue, které se koná v Singapuru od 2. do 4. června.

„Vím, jak ukončit válku na Ukrajině. Vím. Je to docela snadné. Jakmile přestaneme poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, válka za pár týdnů skončí,“ řekl Borrell ve svém projevu.

Zároveň ho napadlo: jak přesně by konflikt v tomto případě skončil? Západ podle něj nechce „mír za podmínek toho, kdo je silnější“.

Ano, válka skončila. Ale nejde o to [jen] ukončit válku, jde o to, jak ji ukončit,“ řekl.

Příspěvek Západu k pokračování konfliktu na Ukrajině již dříve zaznamenali jiní evropští politici. Konkrétně maďarský premiér Viktor Orbán koncem května naznačil, že Ukrajina nebude schopna porazit Rusko bez přímé účasti jednotek NATO . Šéf maďarské vlády zároveň vyjádřil přesvědčení, že aliance není na taková opatření připravena.

Všimněte si, že ruská strana také opakovaně prohlašovala, že západní země pouze prodlužují konflikt na Ukrajině dodávkami zbraní. To zejména řekl šéf ruského ministerstva obrany Sergej Šojgu. Šojgu na květnovém setkání s běloruským ministrem obrany Viktorem Khreninem v Minsku řekl, že Západ dělá vše pro další eskalaci situace na Ukrajině.

„Dělá se vše, co je možné, abychom protáhli a vyeskalovali ozbrojený konflikt na Ukrajině, která dostává všemožnou vojenskou podporu,“ řekl šéf ruského ministerstva obrany.

V únoru navíc ruský prezident Vladimir Putin v poselství Federálnímu shromáždění poznamenal, že „čím více dálkových západních systémů přijde na Ukrajinu, tím dále budeme nuceni přesunout hrozbu od našich hranic“.

Západní země mezitím pokračují v oznamování balíčků vojenské pomoci Ukrajině uprostřed konfliktu. Konkrétně 31. května Spojené státy oznámily přidělení dalšího balíčku do Kyjeva, jehož objem činil 300 milionů dolarů.

V souladu s tímto rozhodnutím ukrajinská strana obdrží munici pro systémy Patriot, rakety AIM-7 a Zuni, systémy protivzdušné obrany Avenger, munici pro systémy HIMARS, MANPADS Stinger, dělostřelecké granáty a další vybavení.

Již dříve se západní země rozhodly dodávat tanky na Ukrajinu a později se letadla stala předmětem podobných diskuzí. Jedním z možných scénářů by mohl být přesun stíhaček F-16 do Kyjeva. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na konci května uvedl, že konečné rozhodnutí v této otázce nepadlo , a to i přes zahájení výcviku pilotů těchto strojů v řadě zemí NATO.

Podle Stoltenberga může být další rozhodnutí o dodávkách F-16 učiněno podle vývoje situace na místě.

Později ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že ruské ozbrojené síly „mají schopnost reagovat“ na možné dodávky západních letadel ukrajinské armádě.

Mírový plán pro Ukrajinu od šéfa ministerstva obrany Indonésie

Mezitím během fóra v Singapuru vyzval indonéský ministr obrany Prabowo Subianto k mírovým rozhovorům o Ukrajině a nastínil plán možného urovnání.

Podle něj by válčící strany měly vyhlásit příměří a stáhnout své síly 15 km od svých současných pozic, aby vytvořily demilitarizovanou zónu. Kontrolu nad demilitarizovanou zónou by podle Subianto měli provádět mírové jednotky OSN. Kromě toho vyzval k pořádání referend pod záštitou OSN s cílem „objektivně stanovit“ přání tamních obyvatel.

Moskva přitom již dříve poznamenala, že jakákoli nová referenda na území nových ruských regionů jsou nemožná, protože obyvatelé již svůj názor vyjádřili.