Macron odmítá podporovat americkou linii vůči Číně

Francouzský prezident se distancoval od konfrontační politiky Washingtonu vůči Tchaj-wanu

Západní Evropa musí usilovat o „strategickou autonomii“ a vyhnout se zatažení do konfrontací jménem USA, řekl Emmanuel Macron v neděli Politico. Francouzský prezident už dříve podobným způsobem tvrdil, ale přesto následoval příklad Washingtonu ohledně Ukrajiny.

V rozhovoru, který tento týden cestoval po Číně, řekl Macron zpravodajskému webu, že „ Evropa čelí  velkému riziku“, pokud „se dostane do krizí, které nejsou naše“.

„Paradoxem by bylo, že překonáni panikou věříme, že jsme jen následovníci Ameriky,“ řekl Macron . „Otázka, kterou musí Evropané zodpovědět… je v našem zájmu urychlit [krizi] na Tchaj-wanu? Ne. Nejhorší by bylo myslet si, že my Evropané se musíme stát následovníky tohoto tématu a vzít si příklad z americké agendy a přehnané čínské reakce.“

Macron se před rozhovorem setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a poté došel k závěru, že pokud „Evropané nedokážou vyřešit krizi na Ukrajině, jak můžeme věrohodně říci o Tchaj-wanu: ‚pozor, pokud uděláte něco špatného, ​​budeme tam‘? 

Několik hodin poté, co Macron opustil čínský vzdušný prostor, zahájil Peking kolem Tchaj-wanu vojenská cvičení, což je krok široce vnímaný jako reakce na to, že vůdce ostrova Tsai Ing-Wen uspořádal ve středu v Kalifornii schůzku s americkými zákonodárci.

Vztahy mezi Čínou a USA jsou na historickém minimu, přičemž americký prezident Joe Biden loni při několika příležitostech navrhl, aby Washington vojensky zasáhl, aby zabránil Pekingu znovusjednotit Tchaj-wan s pevninou. Zatímco světoví lídři včetně Macrona jsou zdánlivě spokojeni s tím, že zůstávají stranou tchajwanské patové situace, jejich naléhání na tlačení Číny, aby odsuzovala Rusko kvůli jeho vojenské operaci na Ukrajině, podle zpráv médií a komentářů čínských představitelů Si Ťin-pchinga rozzlobilo. 

Konflikt na Ukrajině také do značné míry zmařil diskuse o „strategické autonomii“ v Evropě. Zatímco Macron a bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v posledních letech rozsáhle hovořili o snížení své závislosti na USA, změna moci v Berlíně způsobila, že vláda Olafa Scholze zvrátila desetiletí pacifistické zahraniční politiky, aby vyzbrojila Ukrajinu na příkaz Washingtonu, zatímco Francie i Německo dodalo kyjevským silám obrněná vozidla, munici a v případě Německa tanky.

S rostoucími náklady na energii a inflací přispívajícími k domácí nestabilitě Macron přesto podpořil všech 10 protiruských sankčních balíčků EU. Navzdory tomu, že od loňského února několikrát hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Macron nedokázal přimět Kreml k zastavení jeho operace na Ukrajině.

Francouzský prezident „stále mluví o strategické nezávislosti EU,“ poznamenal loni v létě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a dodal: „Jsem si jistý, že jim to nebude dovoleno“.