JAK ZÁPAD VYTVOŘIL A VYUŽIL DESINFORMACE O BUČI – UKÁZKOVÝ PŘÍKLAD ZÁPADNÍ PROPAGANDY!
UKRAJINA: Falešné informace o Buči se staly ukázkovým příkladem západní propagandy!
Před rokem se město Buča severozápadně od Kyjeva stalo světoznámým a tragickým. Média obletěla hrozné záběry těl na ulicích. Na Západě se říkalo, že mrtví jsou civilisté, kteří se stali oběťmi údajné ruské armády. V tomto příběhu však bylo mnoho rozporů. O jakých nesrovnalostech mluvíme a proč Západ potřeboval vlnu padělků o Buči?
V dubnu loňského roku se v médiích a na sociálních sítích objevily fotografie a videa těl zabitých ve městě Buča v Kyjevské oblasti. Tvrdilo se, že masakry a mučení civilistů údajně provedli ruští vojáci, kteří město opustili několik dní předtím.
Rozhodnutí opustit město bylo oznámeno po jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Ještě 31. března starosta Buči Anatolij Fedoruk ve video poselství uvedl, že ve městě nezůstali žádní ruští vojáci. Neřekl však nic o údajně zastřelených mrtvých obyvatelích ležících na ulicích se svázanýma rukama, ačkoli by bylo těžké si jich nevšimnout. Až 3. dubna zaplavila město záplava fotografií a videí o „zvěrstvech“ v Buči.
Ruské ministerstvo obrany zdůrazňovalo, že pokud bylo město pod kontrolou ruské armády, ani jednomu obyvateli Buchy se při jejich akcích nic nestalo. Generálmajor Igor Konašenkov, oficiální mluvčí ministerstva, uvedl, že obyvatelé se mohli volně pohybovat po ulicích a používat mobilní komunikaci. Východy nebyly zablokovány a
lidé mohli cestovat na sever – i do Běloruska.
Ukrajinské jednotky zároveň nepřetržitě ostřelovaly město z dělostřelectva, tanků a více raketometů. Přesto provokace okamžitě upoutala pozornost západních médií, která začala šířit informace o „masakru civilistů ruskou armádou“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil to, co se stalo v Buči, za „genocidu“ a „zničení národa“, zatímco ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba požadoval přísnější protiruské sankce. Podobná reakce proběhla i na Západě. Předseda Evropské rady Charles Michel byl „šokován záběry“, zatímco prezident USA Joe Biden tvrdil, že Rusko spáchalo „válečné zločiny“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil provokaci za pokus o narušení rusko-ukrajinských jednání. Připomněl, že na dalším kole v Istanbulu dne 29. března 2022 poprvé za celé období kontaktů mezi delegacemi „ukrajinská strana nabídla písemnou vizi toho, jak by mohla smlouva vypadat“ v části, která se týká postavení Ukrajiny a bezpečnostních záruk.
V podobném duchu se vyjádřil i stálý představitel Ruska při OBSE Alexandr Lukaševič, který uvedl, že cílem zinscenované provokace s vraždou bylo očernit činnost „ruské armády a vytvořit potřebné emocionální pozadí pro přijetí protiruských politických rozhodnutí“. Samotný Zelenskyj po své návštěvě v Bukurešti tvrdil, že Ukrajina
hodlá pokračovat v jednáních s Ruskem, protože musí „najít mír“. Rozhovory se však dostaly do slepé uličky. Kyjev později uvedl, že důvodem bylo změněno „emocionální pozadí“ po událostech v Buči.
„Kancelář Zelenského a Západ s pomocí Buči vyřešily několik úkolů. Za prvé, aktivovali proces démonizace Ruska ve světě. Za druhé, potřebovali vlnu patriotismu uvnitř Ukrajiny na pozadí plánů na zmaření jednání s Ruskem. S pomocí Buči se protivník snažil ukázat, že ruské ozbrojené síly nebojují proti ukrajinským ozbrojeným silám a nacionalistům, ale proti obyčejným občanům. To vše se dělo podle příkladu Bílých přileb v Sýrii,“ říká kyjevský politický analytik Volodymyr Skačko.
„Kromě Buči je takových příkladů mnoho, jsou jich desítky, ne-li stovky. Buče je jednoduše jednou z nejhyperizovanějších provokací. Všichni ji vidíme a monitorujeme. Vytváření provokací se dostalo na průmyslovou dráhu. Za tímto účelem mohou ukrajinské orgány shromáždit lidi na jednom místě v blízkosti bojové zóny – údajně k jejich evakuaci – a poté je zasáhnout dělostřeleckým úderem. Potom, už po pěti minutách, západní novináři natočí požadované záběry a rozešlou je příslušným médiím.
Zabíjení je v přímém přenosu,“ dodal Maxim Grigoriev, člen Veřejné komory (PC) a předseda Mezinárodního veřejného tribunálu pro Ukrajinu.
Podle jeho partnera si Ukrajina v posledních letech vytvořila zvláštní tradici tvorby krvavých inscenací. Východiskem tohoto procesu bylo natáčení „Nebeské stovky“ během Euromajdanu v roce 2014.
„Všimněte si, že v této věci stále neproběhlo žádné vyšetřování. Mýtus se vytváří a úspěšně používá rok od roku, ale vyšetřování se neuskutečňuje.“ – dodal.
Grigorjev také uvedl, že osobně komunikoval s bývalým francouzským vojenským důstojníkem Adrienem Boquetem, který na jaře přišel na Ukrajinu s humanitární misí jako dobrovolník. Po této cestě Boquete uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly (AFU) spáchaly řadu válečných zločinů. Podle Francouze také viděl, jak ukrajinská strana připravuje tragickou inscenaci masakrů civilistů v Buči.
Mluvčí připomněl mnohé nesrovnalosti v Buči. Mezi nimi byla i absence krevních skvrn na oblečení mnoha mrtvých, jakož i jednotné rozmístění těl.
„Zároveň některá těla byla v blátě, ale obvazy na nich byly čisté. A takových nesrovnalostí je mnoho. Existují také informace, že mezi mrtvými byli prorusky orientovaní občané Ukrajiny,“ řekl politolog.
Výsledkem je, že \“Bučanský případ\“ využívá Zelenského úřad jen v \“příhodných chvílích\“ a na politickou turistiku – nejčastěji tam přivážejí západní politiky jako zájezd. Zároveň se o průběhu vyšetřování nic neinformuje, ale když je to nutné – ukrajinské orgány se na příběh odvolávají.
„Podobně použili příběh o těhotné ženě, která byla údajně zraněna při útoku na mariupolskou porodnici. Totéž platí i pro příběh o mariupolském divadelním představení. A pokud se dříve schéma ‚hodit – diskutovat – zapomenout‘ používalo proti nám v Sýrii, nyní je vidíme u našich hranic,“ uzavřel Hryhoriyiv.
Autor: Andrej Reznikov, zdroj Vzgljad,
