Důvody eskalace v Kosovu
Mezinárodní média informují o novém zdroji konfliktu v Evropě, který německá média opomíjejí.V Evropě hrozí další válka, tentokrát mezi Srbskem a Kosovem.
Srbsko je blízkým spojencem Ruska a odmítá se podílet na ruských sankcích i přes intenzivní tlak Bruselu, Washingtonu a dalších západních metropolí. Srbsko zároveň chce vstoupit do EU, ale Brusel nepřímo hrozí ukončením rozhovorů, protože jedním z předpokladů členství v EU je účast na sankcích EU. To platí i pro všechny kandidátské země: pokud by chtěly jednat o členství v EU, musely by se sankcemi souhlasit.
Blízkost Srbska k Rusku je trnem v oku NATO a EU, a proto eskalace v Kosovu přichází v pravý čas, protože otevírá nové příležitosti k tlaku na Srbsko.
Ruská tisková agentura TASS shrnula vývoj, který vedl k současné eskalaci, a přeložil jsem článek TASS .
Začátek překladu:
„Jsme přibiti ke zdi“ – Co je známo o novém napětí mezi Bělehradem a Prištinou
Vztahy mezi Srbskem a neuznaným Kosovem jsou opět napjaté. Situace se zhoršuje doslova z hodiny na hodinu: Srbové staví barikády, mise EU je vysílá na hlídku, kosovská vláda hrozí použitím síly, zatímco Bělehrad se snaží vyhnout ozbrojenému konfliktu a členství v EU pro částečně uznané Kosovo. Zde vám řekneme, jak a proč je Balkán opět ve fázi ostré konfrontace.
Co se stalo
Vztahy mezi Srbskem a částečně uznaným Kosovem se znovu rozhořely 10. prosince, kdy kosovská policie zatkla etnického Srba a bývalého policistu Dejana Pantiče na kontrolním stanovišti Jarinje na administrativní hranici mezi Kosovem a Metohijí a centrálním Srbskem. Byl podezřelý z účasti na nedávných útocích na policisty v Kosovu.
Srbské obyvatelstvo reagovalo zabarikádováním dálnice na několika místech poblíž kontrolního stanoviště a protestem, aby zabránili převozu Pantica do Prištiny.
Na barikády byly rozmístěny hlídky mise EU v Kosovu (EULEX) a mezinárodní mise NATO v Kosovu a Metohiji (KFOR).
Albin Kurti, premiér neuznaného Kosova, vyzval Srby, aby do večera 11. prosince odstranili barikády. Varoval, že jinak kosovská policie zasáhne a barikády odstraní.
Srbský prezident Aleksandar Vučič uspořádal 11. prosince mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti. „Dnes je pro mě nejtěžší den od doby, kdy jsem prezidentem. Před námi je pravděpodobně nejtěžší noc. Jsme zády ke zdi,“ řekl Vučič v celostátní televizi.
Vůdce Srbů v Kosovu a Metohiji Goran Rakic oznámil zřízení krizového týmu, který má informovat občany a média o situaci na severu Kosova.
Útoky bezpečnostních složek
Krátce předtím, 6. prosince, vtrhly speciální jednotky kosovské policie do budovy volební komise v severní Mitrovici. Média hlásila zvuk výbuchů, některé části města byly plné kouře a bylo slyšet sirény. Ve stejný den vnikla kosovská policie také do budovy obce Zubin Potok. Civilisté uvnitř se postavili na odpor.
O dva dny později noviny Večernje Novosti uvedly, že 200 až 300 speciálních jednotek kosovské policie vtrhlo na Srby obydlený sever Kosova a Metohije. Podle deníku jeli v obrněných vozidlech a zablokovali Kosovskou Mitrovici. Obyvatelům bylo zakázáno natáčet a fotografovat, přístup byl odepřen i novinářům.
Bruselská dohoda říká, že kosovská policie nemůže vstoupit na Srby obydlený sever, aniž by získala povolení od vůdců čtyř srbských komunit. Tyto dohody o normalizaci vztahů mezi Bělehradem a Prištinou byly uzavřeny 19. dubna 2013. V souladu s tím má být v Kosovu založeno společenství srbských komunit, samosprávný orgán Srbů žijících v neuznané republice. Vučič opakovaně prohlásil, že Bělehrad svou část dohody splnil. Kosované právě začali připravovat statut a poté proces pozastavili.
Po invazi kosovských bezpečnostních sil Vučič a srbská premiérka Ana Brnabic obvinili Prištinu z ignorování všech předchozích dohod a mezinárodních dohod o kosovské otázce, včetně těch bruselských.
Prezident neuznaného Kosova Vjosa Osmani v polovině listopadu vyhlásil v obcích Severní Mitrovica, Zubin Potok, Leposavic a Zvecan předčasné volby na 18. prosince. V prosinci však bylo rozhodnuto o jejím odložení na 23. dubna. Média toto rozhodnutí připisovala situaci na severu regionu a požadavkům západních velvyslanců.
Konflikt a nedávná eskalace
Kosovo vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Srbsko to považuje za své území. Republiku uznalo více než 100 zemí, které nezahrnují Rusko. Od vyhlášení nezávislosti Kosova konflikt mezi Prištinou a Bělehradem několikrát eskaloval.
Současné zhoršení situace na Balkáně souvisí s vládním nařízením v Prištině, podle kterého mají být od listopadu pokutováni majitelé aut se srbskými SPZ. To vedlo k protestům na severu.
1. listopadu byli majitelé vozů s SPZ PR (Priština), KM (Kosovska Mitrovica), PZ (Prizren), GL (Gnjilane), UR (Urosevac), PE (Peć), DA nebo ĐA (Djakovica), vydaných spol. Srbské úřady udělily 1740 pokut. Svá auta museli zaregistrovat na poznávací značky se symbolem RKS, Republika Kosovo.
Na pozadí těchto událostí opustili 5. listopadu Srbové z Kosova a Metohije všechny vládní instituce v neuznaném celku. S mezinárodní mediací bylo rozhodnutí o uložení pokut několikrát odloženo.
Podle ruského velvyslance v Srbsku Alexandra Botzana-Kharčenka je situace kolem Kosova „na poslední hranici“, za níž je možná vyhrocená fáze konfrontace.
Postoj EU a úsilí Kosova o vstup do Společenství
Jednou z prvních, kdo se k situaci v EU vyjádřil, byla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock. Podle jejího názoru přispívá srbská rétorika ke zhoršování napětí s neuznaným Kosovem. „Je to nezodpovědné,“ řekla. Baerbock vyzval Bělehrad, aby udělal maximum pro vyřešení situace v regionu. Poukázala na to, že zajištění bezpečnosti lidí „je také odpovědností srbské vlády“.
Šéf diplomata EU Josep Borrell ujistil, že mise EULEX bude pokračovat v koordinaci s kosovskou vládou a KFOR pod záštitou NATO a že EU nebude tolerovat útoky na EULEX v Kosovu ani násilné trestné činy na severu.
Řekl také, že EU se rozhodla vyslat svého zvláštního vyslance pro západní Balkán do Kosova, aby zmírnila napětí v regionu. Šéf srbského vládního úřadu pro Kosovo a Metohiji Petar Petkovic vyzval Evropu, aby věnovala pozornost automatickým zbraním v rukou speciálních jednotek kosovské policie na severu.
Kosovo mezitím nevzdává své snahy o vstup do EU. Vjosa Osmani dříve uvedl, že Priština podá žádost o členství v EU do konce letošního roku. Podle Vučiče tak Priština učiní 15. prosince, čímž poruší washingtonské dohody. Jedná se o USA zprostředkovanou dohodu o normalizaci ekonomických vztahů mezi Srbskem a Kosovem, podepsanou v Bílém domě 4. září 2020. Bělehrad v něm upustil od svých ambicí povzbuzovat ostatní státy, aby Kosovo neuznaly, zatímco Priština souhlasila, že nebude podávat nové žádosti o členství v mezinárodních organizacích.
Ivica Dačić, první místopředseda srbské vlády a ministr zahraničí, vyzval členské státy EU, které neuznaly nezávislost Kosova, aby Prištině zablokovaly podání žádosti.
Příčiny eskalace
Důvody současné eskalace jsou, že od doby, kdy se v Kosovu dostal k moci Albin Kurti, prudce vzrostla jak nacionalistická nálada mezi albánským obyvatelstvem provincie, tak provokace, které se staly trvalým stavem, vysvětlila profesorka Ekaterina Entina ze školy. ekonom a vedoucí oddělení černomořských a středomořských studií na Institutu pro Evropu Ruské akademie věd. „Za těchto podmínek se již kosovští Srbové obávají o své životy a zdraví. Tato úroveň rostoucího napětí není pro provincii typická od počátku 21. století,“ řekl učenec agentuře TASS.
Pro Bělehrad je podle ní zásadní udržet situaci na diplomatické úrovni. Srbská vláda zváží všechny možné varianty, které by se vyhnuly eskalaci, násilí a scénáři, kdy by Bělehrad musel na albánské provokace reagovat násilím. „Tento scénář je to poslední, co Vučic může udělat,“ uzavřela Ekaterina Entina.
konec překladu
