Rastislav Horváth: FED a jeho minulost
1815 skončila válka v Evropě, Rothschild si vydechl. V roce 1816 v USA byla bankéři založena kopie První americké banky, Druhá americká banka – druhý FED. Bankéři spolu s vládou USA účetně naplnili banku „penízi“ (pouze papírovými účetními podvody bez zabezpečení zlatem).
Inflace se stupňovala (neboť bankovky byly tlačeny, bylo jich z Druhé americké banky stále více), smysl pro ekonomiku USA v potřebnosti této banky rovněž nebyl. Znovu nastal tlak proti bance. Prezident Jackson v 1833 přikázal ministrovi financí vyvést z účtů Druhé americké banky státní rozpočtové peníze. Ministr odmítl. Byl odvolán. Byl jmenován nový ministr financí, dostal stejný příkaz vyvést prostředky z Rothschildovy Druhé banky, znovu odmítl. Byl odvolán. Až třetí ministr financí splnil příkaz. Tehdy Rothschild vytvořil specifickou krizi, kreditní krizi, snížil objem účetních „peněz“ v oběhu. následkem byla deflace a deprese v ekonomice. Licenci Druhé banky stejně neprodloužili, Kongres zahájil vyšetřování banky, ředitel banky odmítl Kongresu dát účetní dokumenty (tehdy asi ještě neexistovalo slovo „audit“, neboli odmítl audit banky Kongresem). Byl uvězněn.
V 1835 byl na Jacksona neúspěšný atentát (dlouhé prsty bankéřů, jako poděkování za zrušení banky).
Následně asi 25 let v USA nebyla žádná centrální banka, v oběhu byly mince (zlato a stříbro) plus nezajištěné bankovky jednotlivých soukromých bank. Nezajištěné bankovky jednotlivých bank, vydané bankami, aniž by banky měly ekvivalent zlata a stříbra. To znamená přesně tytéž jako současné virtuální Fiat Money. Bankéři často uprchli se zlatem vkladatelů do necivilizovaného území. Byla proto velká nespokojenost obyvatelstva s bankovním systémem USA.
1861 začala Občanská válka v USA
Prezident Lincoln udělal „revoluci“, vydal bankovky Státní pokladny ( greenbacks , zelená barva rubu těchto bankovek). Tímto zcela zničil způsob vydělávání „peněz“ bankami, neboť občané USA přestali používat bankovky bank a začali používat bankovky vydané státem USA.
1865 Lincoln byl „úspěšně“ zastřelen, atentát.
Během půl roku po zavraždění prezidenta Lincolna byly tyto státní bankovky staženy z oběhu, finanční systém vydávání „peněz“ se vrátil pod kontrolu bankéřů.
Rod Rothschild chtěl v občanské válce podpořit Jih, neboť Jih chránil jeho bankovní zájmy v USA. Neboť Sever s prezidentem Lincolnem a jeho státními „greenbacks“ ničil moc bankéřů v USA. Jelikož Rothschildi už měli ve Francii a Anglii obrovský politický vliv, brzy se jim to podařilo. Bismarck a ruský car Alexandr II: prohlásili, že pokud Anglie a Francie vystoupí na straně Jihu, tak Německo a Rusko vstoupí do války na straně Severu. Takto ruský car a německý kancléř zabránili výhře Jihu nad Severem, neboť Jih nedostal vojenskou pomoc od Rothschildem ovládané Anglie a Francie.
1873 Kongres přijal rozhodnutí o ukončení oběhu stříbra, tedy o postupném zákazu stříbrných dolarů, což vyvolalo ekonomickou a finanční krizi.
1877 Dopis šéfa Bankovní asociace USA, Buwella, poslaný členem asociace, obsahoval text“ „zopakování triku se státní emisí peněz (Lincolnove greenbacks) může zajistit lidi penězi, což zničí podstatu našeho (bankářského způsobu) vydělávání peněz.
1881 prezident Garfield, který jako kongresman podporoval používání zlatých mincí jako platidla, a byl šéfem finanční komise Kongresu (chápal jak funguje zlato versus bankovky), dal veřejné prohlášení krátce po inauguraci:
„Ten, kdo kontroluje finanční masu (tvorbu účetních nekrytých peněz) ve státě, se stává plným vládcem průmyslu a obchodu ve státě. Když pochopíte, že celý ekonomický systém se takto kontroluje několika vlivnými lidmi, nebude třeba vám vysvětlovat, kde je příčina depresí a inflací.“
Za pár měsíců byl Garfield „úspěšně“ zabit atentátníkem.
V USA se vytvořila vlastní výrobní ekonomická zóna na planetě, podobná anglické a německé. Koncem 19. století se tak dolar stal jednou ze světových valut, stejně jako anglický funt a německá marka.
1900 Prezident McKinley zahájil antimonopolní vyšetřování proti bance Johna Pierponta Morgana. Morgan byl v mládí agent Rothschildů, který působil při kreditování Severu (do té doby, než Sever/Lincoln nevydal své greenbacks).
1901 McKinley byl „úspěšně“ zavražděn atentátníkem.
1907 krize v USA, velká krize mezibankovního kreditování.
1908 JP Morgan svolal bankéře, ti si udělali mezi sebou zaúčtování svých vzájemných dluhů. Peníze, které chyběly, vložil Morgan.
Listopad 1910 tajné setkání na Morganově usedlosti na ostrově Jekyll. Na setkání byli bankéři Rothschild, Kuhn, Loeb, Rockfeller, Sachs, DuPont, Goldman, Mellon, Warburg. Bylo přijato řešení vytvoření institutu, který by bral na sebe část risků banků, aby mohly být banky financovány tímto novým společným institutem.
1913 vznikl FED (v pořadí již třetí bankovní institut Centrální banky v USA). V Senátu stačilo prostou většinou, pár podplacenými senátory podepsat zákon. Před Vánocemi byli už senátoři doma, zbylo několik podplacených, co stačilo.
FED je složitá bankovní SOUKROMÁ struktura, kde je hlavních 12 akcionářů – 12 rezervních soukromých bank. Stát USA nevlastní žádné akcie, a reálně má jen velmi omezená práva v řídících strukturách a správních orgánech FEDu. Např. schválí na post předsedy FEDu kandidáta, kterého navrhnou vždy bankéři.
Banky získaly obrovské finanční (účetní) zdroje z oficiálního veřejného kreditování z FEDu. Díky vytváření v účetnictví FEDu nových virtuálních dolarů v obrovském množství (ještě ne v neohraničeném množství, jen v obrovském množství), měly banky oficiální přístup k obrovským kreditům. Poprvé v historii začaly banky kreditovat nikoli výrobců, ale konzumentů/spotřebitelů. Omezeně, ale začaly. (tímto v podstatě vznikl konzumentský kapitalismus)
Banky začaly masově kreditovat 2 oblasti:
- Kredity spekulantům s půdou, tedy na nákup půdy kupujícím dávaly kredity.
- Kredity spekulantem na trzích cenných papírů.
Vznikly 2 obrovské bubliny, na trhu ceny půdy, a na fondovém trhu. Bublina na trhu půdy praskla v 1927, na fondovém trhu na podzim 1929 – Černý Pátek, Black Friday. Ale to ještě nebyl úplný začátek procesů známých jako Black Friday. Nebo do jara 1930 se trh trochu vzpamatoval. Ale na jaře 1930 začala deflační krize. Jelikož byl zlatý standard, začala klasická deflace. Poptávka padla, výroba padla, propad byl kolem 35%. Nebyl dostatek zlata v oběhu. V letech 29-33 zemřelo hlady v USA přes 8 milionů Američanů. Opakuji: hlady! Samozřejmě ve městech, neboť byly těžce narušeny (do krizí fungující) výrobní a výrobně-zaměstnanecké vztahy. Čili obrovská nezaměstnanost ve městech a masový ekonomický hladomor. (Toto se může zopakovat i nyní nejprve v Evropě, neboť bankéři ukončují konzumentský kapitalismus, následně na celé planetě).
1933 Roosevelt udělal default USA, snížil obsah zlata ve zlatém dolaru. Udělal \“Konfiškační REFORMU\“ – občané měli předat své zlato státu za fixovanou cenu, která byla 3x nižší než tržní. Zároveň občané nemohli své bankovní sejfy otevřít bez přítomnosti daňového inspektora.
Roosvelta chtěli soudit, byli proti němu obvinění, ale Nejvyšší soud, aby ho zachránil, vydal soudní rozhodnutí: „Ano, Roosevelt narušil zákon, ale protože neměl jiné východisko, než zákon narušit, tak je nevinný“.
Zároveň během krize v USA, protože bankéři měli FED a kredity, tak se zmocnily výrobní báze v USA (získali akcie výrobních podniků za nízké krizové ceny).
1941 Churchill a Roosevelt se setkali v Casablanca, za pomoc Británii ve válce dostaly USA povolení obchodovat s koloniemi Anglie bez kontroly a mimo Londýn. Tehdy se Anglie začlenila ekonomicky pod USA. Z dolaru se v tento den stala hlavní světová měna, protože marka skončila, funt byl obejitý.
FED a Rothschild v tento den se staly neohraničenými vládci planety, neboť měli skoro nekonečné dolarové zdroje. Sice ještě byli trochu bržděni „zlatým standardem“, (Bretton Woods byl podepsán v 1944), ale nikdo od bankéřů reálné zlaté cihly nechtěl. Všichni si na dolar zvykli.
„Zlatý standard“ a jeho mírná ohraničení zcela zanikly díky De Gaullovi, který požádal bankéře o zlato, výměnou za dolary z oběhu ve Francii. Což ukončilo „zlatý standard“, neboť bankéři neměli a nechtěli dávat reálné zlato za dolary, které byly zlatem takzvaně „kryté“. Oficiálním ukončením této malé „zlaté“ brzdy se stal konec Bretton-Woods v 1971. https://en.wikipedia.org/wiki/Bretton_Woods_system
Ani dříve nebyl dolar reálně vůbec krytý, neboť dolarů bylo v oběhu mnoho, a zlatých cihel „kryjících“ dolar málo. Ale nikomu to nevadilo, neboť „zlaté krytí“ na papíře stačilo pro spekulanty, občany, výrobce, kteří ekonomiku nechápali.
1963 Kennedy, opakuje trik Lincolna a americká pokladna tlačí nové greenbacks. Podívejte se na dolar, je tam Federal Reserve Note – bankovka Federální Rezervy. Ne dolar USA, ale bankovka soukromé Federal Reserve. Kennedyho greenbacks byly bankovky Vlády USA.
Kennedy byl „úspěšně“ zastřelen, vládní bankovky byly během pár měsíců zničeny spálením. Stejně jako Lincolnovy vládní bankovky.
FED je soukromá společnost, ovládající finance celé planety. Americký Kongres i senát se několikrát snažily provést audit FEDu. Nebo žádali momentálního předsedu FEDu o nějaké informace. Několikrát různí předsedové FEDu přišli do Kongresu, na žádané informace oznámili, že to je utajované informace a nic Kongresu neposkytnou. Kongresmani zavřeli ústa a FED měl zase na pár let klid.
V další části článku bude informace o jediném částečném auditu FEDu v roce 2007-2008 ao souvislostech, co to znamená pro ekonomiku.
Rastislav Horváth
