Světová populace brzy překročí 8 miliard lidí – a již třikrát více než v roce 1950

Podle odborníků dosáhne světová populace příští týden osmi miliard lidí. Počet obyvatel naší planety se již třikrát zvýšil, než tomu bylo v polovině minulého století. A stalo se tak kvůli prodloužení celkové délky života, píše Daily Mail. Někteří analytici si zároveň kladou otázku, zda bude stále větší počet lidí schopen zajistit udržitelný rozvoj v budoucnu.

Podle odborníků z OSN již příští týden 15. listopadu dosáhne světová populace 8 miliard lidí, což bude důležitý milník pro celé lidstvo, uvádí Daily Mail. To je více než trojnásobek celkové populace v roce 1950, kdy to bylo 2,5 miliardy lidí, uvádí článek.

Šéfka Populačního fondu OSN Natalia Kanem označila tuto událost za nesmírně důležitou pro všechny obyvatele planety. „Osm miliard lidí je významným milníkem pro lidstvo,“ zdůraznila a ocenila takové úspěchy, jako je zvýšení průměrné délky života a také snížení mateřské a dětské úmrtnosti.„Někteří vyjadřují strach, že náš svět je přelidněný. Jsem tu, abych dala jasně najevo, že počet lidských životů sám o sobě není důvodem ke strachu ,“ dodala.

Jak odborníci vysvětlují, je to dáno především prodlužováním střední délky života a počtem lidí v reprodukčním věku, což je klíčový faktor pro růst populace. Podle projekcí OSN bude populace naší planety v následujících desetiletích dále růst a průměrná délka života se do roku 2050 zvýší na průměrných 77,2 let.

Odhaduje se, že světová populace dosáhne do roku 2030 8,5 miliardy, do roku 2050 9,7 miliardy a do konce tohoto století dosáhne vrcholu asi 10,4 miliardy. Čísla zároveň ukazují, že populační růst je v současnosti nejpomalejší ve srovnání s polovinou minulého století, píše se v článku.

Po svém vrcholu na počátku 60. let se populační růst prudce zpomalil a do roku 2020 klesl pod 1 % ročně, uvedla Rachel Snowová z Populačního fondu OSN. Jak odborníci předpovídají, toto číslo by mohlo potenciálně klesnout na zhruba 0,5 % do roku 2050 kvůli pokračujícímu poklesu porodnosti.

Podle OSN byla v roce 2021 průměrná plodnost (úhrnná plodnost) 2,3 dítěte na ženu za život, zatímco v roce 1950 dosahovala asi pěti dětí. Podle prognóz do roku 2050 toto číslo v průměru klesne na 2,1. Většina lidí nyní žije v zemích, kde je porodnost pod úrovní potřebnou pro normální reprodukci, uvádí článek.

Očekávaná délka života přitom stále roste: v roce 2019 to bylo 72,8 let, o devět let více než v roce 1990. OSN také předpovídá, že do roku 2050 bude průměrná délka života 77,2 let. V důsledku toho v kombinaci se současným poklesem porodnosti vzroste podíl osob starších 65 let z 10 % v roce 2022 na 16 % v roce 2050, což bude znamenat rostoucí potřebu péče o seniory, tzv. článek zprávy.

Mezitím globální průměry skrývají velké regionální rozdíly, zdůrazňuje Daily Mail. Podle prognóz OSN bude do roku 2050 více než polovina růstu světové populace pocházet z pouhých osmi zemí: Demokratické republiky Kongo, Egypta, Etiopie, Indie, Nigérie, Pákistánu, Filipín a Tanzanie. Zároveň se dramaticky liší i průměrný věk populace v různých zemích.

Někteří odborníci se domnívají, že tyto regionální demografické rozdíly mohou hrát v budoucnu velmi důležitou roli ve světové geopolitice. Dalším příkladem výrazně se měnícího trendu je podle OSN to, že dvě v současnosti nejlidnatější země – Čína a Indie – by si měly vyměnit místa již v příštím roce: podle prognóz začne čínská populace, nyní 1,4 miliardy lidí postupně klesat a Indie bude v tomto ukazateli na prvním místě na světě.

Nyní je populace Indie o něco nižší než v Číně, ale očekává se, že v roce 2023 začne vést a do roku 2050 dosáhne 1,7 miliardy lidí. I když se předpokládá, že počet čínských obyvatel do roku 2050 klesne na 1,3 miliardy a do konce století může dokonce klesnout na 800 milionů, uvádí článek. Odborníci se také domnívají, že Spojené státy zůstanou do roku 2050 třetí nejlidnatější zemí světa, ale předběhnou je Nigérie, jejíž populace dosáhne 375 milionů.

Na Zemi se však neobjevuje příliš mnoho lidí, aby planeta odolala všem ? Mnoho odborníků tvrdí, že je to špatná otázka: podle jejich názoru namísto strachu z „ přelidnění» Musíme se zaměřit na problém nadměrné spotřeby zdrojů planety, které nejčastěji zneužívají nejbohatší členové společnosti.

Otázka, kolik lidí může Země uživit, má dvě strany: přirozené limity a lidskou volbu, vysvětlil Joel Coen z Populační laboratoře Rockefellerovy univerzity. Jsou to naše rozhodnutí, která vedou k tomu, že lidé začnou spotřebovávat mnohem více biologických zdrojů, jako jsou lesy a půda, než je naše planeta schopna každý rok obnovit a regenerovat, řekl Cohen. Například nadměrná spotřeba fosilních paliv vede ke zvýšení emisí oxidu uhličitého, což způsobuje globální oteplování.

Podle Global Footprint Network a WWF, abychom udržitelně uspokojili všechny současné potřeby již existující populace, potřebujeme každý rok přibližně 1,75 biokapacity Země. Zároveň, pokud by všichni lidé na planetě žili jako obyvatelé Indie, pak by bylo zapotřebí pouze 0,8 – a pokud by všichni konzumovali tak, jak to dělají obyvatelé Spojených států, pak bychom potřebovali pětinásobek množství zemského zdrojů, zdůrazňuje článek.

A přestože nejnovější zpráva OSN o klimatu zmiňuje růst populace jako jeden z hlavních faktorů zvyšování emisí skleníkových plynů, hraje v tomto procesu mnohem menší roli než ekonomický růst.„Jsme hloupí.“ Chyběl nám nadhled. Jsme chamtiví. A nepoužíváme informace, které máme. Tady leží volba a zdroj problémů,“ řekl v této souvislosti Cohen. Odmítl však myšlenku, že lidé jsou pro planetu „ prokletím “ a objasnil, že všichni lidé by prostě měli mít lepší volbu.

Podobný názor sdílí i Jennifer Skubba, expertka z think tanku Wilson Center. „Náš dopad na planetu je mnohem více určován naším chováním než našimi počty,“ řekla. Podle ní teorie „přelidnění“ škodlivá, protože umožňuje lidem v bohatých zemích, které spotřebovávají nejvíce, svalit vinu za všechny neduhy naší planety na rozvojové země, které se vyznačují vysokým populačním růstem.

Jedním z nejobtížnějších problémů, které se v těchto diskuzích objevují, je také otázka antikoncepce, uvádí článek. Výkonný ředitel nevládní organizace Population Matters Robin Maynard je přesvědčen, že je nutné populaci snížit – ale „pouze pozitivními, dobrovolnými a práva respektujícími prostředky“ a neopakovat „nešťastné příklady“  z historie.

Jiní odborníci uvádějí dobré vzdělání a dobré plánování rodičovství jako jedno ze 100 nejlepších řešení, jak zastavit globální oteplování. Podle jejich názoru méně lidí s udržitelnou úrovní spotřeby pomůže snížit globální poptávku po energii, dopravě, materiálech a potravinách.

Vanessa Perez z World Resources Institute také věří, že „každý nový člověk narozený na planetě klade na planetu další stres“. Zároveň uznává, že jde o velmi složitou problematiku, a domnívá se, že nejzajímavější diskuse se netýkají celkového počtu lidí na Zemi, ale problémů „distribuce zdrojů a spravedlnosti“ , píše se v článku.

Cohen zase zdůrazňuje, že i když v současnosti produkujeme dostatek potravin pro 8 miliard lidí, asi 800 milionů lidí je stále chronicky podvyživených. „Koncept ‚přelidnění‘ se vyhýbá diskusi o mnohem obtížnějším problému, kterým je: Používáme vše, co víme, k tomu, aby byli lidé zdraví, produktivní, šťastní, mírumilovní a prosperující, jak je to jen možné?“  uzavřel expert v rozhovoru pro Daily Mail.