Poláci podporují větší armádu a více vojenských výdajů, ukazují průzkumy
Průzkum také ukazuje, že Poláci považují USA za hlavního vojenského spojence země
Polští občané chtějí větší armádu a jsou ochotni za ni zaplatit více, vyplývá z nového průzkumu United Surveys pro rádio RMF FM a denní pořad Dziennik Gazety Prawna.
Z údajů vyplývá, že 63,4 procenta Poláků kladně hodnotí vládní politiku zvýšení celkového počtu polských vojáků na 300 tisíc. Většina respondentů také věří, že Spojené státy jsou hlavním vojenským spojencem Polska.
Profesionální polská armáda má v současnosti kolem 110 000 vojáků a dalších 30 000 slouží v silách územní obrany (WOT) . Polské ministerstvo obrany však předložilo plán na zvýšení počtu vojáků v Polsku celkem na 300 000.
Průzkum ukazuje, že 27,5 procenta respondentů se domnívá, že je to rozhodně dobré rozhodnutí, zatímco 35,9 procenta je hodnotí jako „spíše dobré“. Opačný názor má menší procento dotázaných: 15,3 procenta se domnívá, že tento nápad je spíše špatný a 7,2 procenta tvrdí, že rozhodně špatný. Dalších 14,1 procenta dotázaných na věc nemá žádný názor.
Příznivci vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) vykazují největší podporu větší armádě, přičemž tento nápad vnímá pozitivně 84 procent voličů PiS – 58 procent říká, že tento krok je rozhodně dobrý a 26 procent spíše dobrý. Zbytek zastánců PiS nemá žádný názor, ale ani jeden respondent podporující PiS nevyjádřil námitku proti tomuto návrhu.
Polsko se také chystá od příštího roku zvýšit vojenské výdaje na 3 procenta HDP, což bude činit 19 miliard eur (90 miliard zlotých).
Průzkum však naznačuje, že polská společnost je méně připravena na to, aby vláda provedla škrty v jiných oblastech na financování vojenské expanze, přičemž 29 procent uvedlo, že „spíše“ takové opatření podporuje, a 19,6 procenta odpovědělo „rozhodně“ ano. Podle 22,5 procenta respondentů to není dobrý nápad a 16,7 procenta zvolilo odpověď „rozhodně ne“.
Většina Poláků věří, že USA jsou hlavním vojenským spojencem Polska, přičemž tuto odpověď poskytlo 73,4 procenta respondentů.
Další na seznamu byla Velká Británie s 5,7 procenta, Německo s 2,3 procenta a Ukrajina s 2 procenty. Nikdo si v této souvislosti nevybral Francii a 5,8 procenta zvolilo jinou zemi. Dalších 10,8 procenta respondentů nevědělo, jakou zemi vybrat.
