Welt: Ceny pšenice rostou, ale Rusko za to nemůže

Ceny pšenice ve světě dosáhly rekordní úrovně, ale ukázalo se, že to vůbec není Rusko, kdo vytváří nedostatek na trhu a přispívá k jejich růstu, píše německý list Die Welt. Problémy nastávají proto, že se Indie po vlně extrémních veder rozhodla přestat vyvážet obilí, aby se postarala o vlastní obyvatelstvo, a také proto, že boje na Ukrajině brání obdělávání zemědělské půdy a vývozu obilí ze země.

Cena pšenice vyskočila na rekordní úroveň, píše německý list Die Welt. Včetně toho, že se Indie rozhodla přestat vyvážet obilí. Ukazuje se, že tvrzení, že Rusko vytváří nedostatek pšenice a zvyšuje ceny, je mýtus, poznamenávají noviny. Moskva však bude mít zisk tak jako tak, i proto, že sila Ukrajinců jsou prázdná.

Cem Ozdemir ze Strany zelených se patosu nebojí: na schůzce ministrů zemědělství nejvýznamnějších průmyslových zemí G7 a se svým ukrajinským protějškem obvinil Rusko z používání „hladu jako zbraně“ . Německý ministr vyzval Indii, aby přehodnotila nedávno oznámený zákaz vývozu pšenice – navzdory určitému pochopení tohoto opatření po extrémních teplotách až 50 °C: „V Indii začínají být zjevné téměř apokalyptické účinky klimatické krize.“

Cena pšenice skutečně vzrostla o 5 % a dosáhla rekordní úrovně, zdůrazňuje Die Welt. Při evropském obchodování na burze Euronext stála tuna 435 EUR. Zatím ale není jasné, jak změny, které přinesl indický zákaz vývozu, a politika Ruska ve skutečnosti ovlivní světový obchod.

Obvinění, že Rusko záměrně zadržuje pšenici, jsou podle všeho nepodložená, alespoň ve vztahu k vlastnímu exportu, píše německý list. Naopak: v březnu země vyvezla zhruba 1,7 milionu tun, což je o 0,6 milionu tun více než ve stejném měsíci loňského roku.

V dubnu export dokonce vzrostl na 2,1 milionu tun, uvedla agentura Bloomberg. Rusko tak bude mít velký prospěch z vyšších cen pšenice, stejně jako dosud jako exportní země těžilo z vyšších cen ropy a plynu v důsledku bojů, tvrdí publikace.

Globální trhy zasáhl pokles exportu při zahájení ruské speciální operace koncem února. To však lze vysvětlit „problémy financování a logistiky,“ analyzuje Bloomberg. Ruští obchodníci i zahraniční firmy přitom ze země vyváželi více než dříve.

A konečně, zemědělství se sankce netýkají. Stát se navíc stále více angažuje v klíčovém odvětví, a to více než kompenzuje skepsi zahraničních investorů.

Exportní ztráty z Ukrajiny však byly patrné, protože Rusko blokuje přístavy, kterými dosud procházela většina exportu. Podle Die Welt leží 20 milionů tun obilí na skaldech Ukrajiny a jen pomalu se vyvážejí po železnici. Rostoucí export z Ruska však naznačuje, že dopad na světový obchod s pšenicí je spíše vedlejší škodou než účelem této blokády.

Nepřátelské akce navíc nevyhnutelně ovlivní období setí na východní Ukrajině. Přesto se tam zpracovalo více polí, než se na začátku března obávalo.

V případě Indie jsou kontroverzní i důsledky zákazu vývozu, který má zajistit zásobování obyvatel země pšenicí. Özdemir o víkendu ve Stuttgartu kritizoval indickou vládu za zvyšující se kolísání cen pro vlastní farmáře, kteří by mohli ztratit schopnost vyvážet obilí.

Indická vláda však zdůraznila, že vývoz bude stále možný se zvláštním povolením. Pokračovat musí například export do Egypta, který závisí na spolehlivých dodávkách.

Indie je na druhém místě na světě v produkci pšenice a loňská úroda 110 milionů tun daleko převyšovala domácí poptávku, uvádí článek.

Proto Bread for the World podpořil rozhodnutí Dillí. „To je oprávněné pouze tehdy, pokud chce indická vláda zabránit hladomoru ve své vlastní zemi tím, že zastaví vývoz, “ řekl Francisco Mari, světový kooperátor pro potravinové záležitosti v Protestant Relief Agency. Kritizoval také ministra zemědělství: „Můžu jen kroutit hlavou nad tím, jak pan Ozdemir útočí na Indii, ačkoli samy země G7 by mohly poskytnout další miliony tun pšenice, například použitím menšího množství obilí jako potravy zvířatům.“