Čekání na bezpečnostní záruky: proč USA a NATO deklarovaly svou připravenost k novým jednáním s Ruskem

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg telefonicky jednali o dalších krocích k jednání s Moskvou po zasedání Rady Rusko-NATO dne 12. ledna. Strany dospěly k závěru, že jsou připraveny pokračovat v jednáních s Ruskou federací, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price.

„Spojené státy a NATO jsou připraveny znovu se setkat s Ruskem a jsou odhodlány pokračovat v diplomatickém zapojení a bilaterálním dialogu,“ uvedl v písemném prohlášení na webu amerického ministerstva zahraničí.

Dokument také zdůrazňuje, že Washington a jeho spojenci v NATO vyzývají Moskvu, aby okamžitě přijala opatření k deeskalaci údajné „probíhající agrese proti Ukrajině“.

V Rusku jsou však záměry USA a NATO skeptické. Podle Andreje Klimova, místopředsedy Výboru pro mezinárodní záležitosti Rady federace, šéfa komise pro ochranu státní suverenity, by takový krok mohl mít za cíl oddálit diskuse o ruských bezpečnostních iniciativách.

„Neopouští pocit, že je to možná způsob, jak si promluvit celý příběh o vyjednávání… Je třeba si ujasnit, zda jde o snahu proces natahovat, nebo snahu přejít do konstruktivního jednání,“ řekl senátor v rozhovoru pro RT.

Plán B

Mezitím americká média uvedla, že Bílý dům zvažuje možnost povstání na Ukrajině v případě ruské invaze do země. A americké úřady hodlají účastníkům takových skupin poskytnout podporu, uvádí The New York Times. Navíc mají relevantní zkušenosti: Spojené státy svého času poskytovaly všemožnou pomoc afghánským mudžahedínům v boji proti sovětským jednotkám.

„Administrativní úředníci… řekli, že plány pomoci ukrajinským rebelům mohou zahrnovat výcvik v blízkých zemích na východním křídle NATO: v Polsku, Rumunsku a na Slovensku, což by mohlo rebelům umožnit nepozorovaně vstoupit na Ukrajinu a opustit ji.“

Kromě logistické podpory noviny věří, že Spojené státy a jejich spojenci v NATO mohou hnutí poskytnout lékařské vybavení a pomoc a také přístřeší.

„Podle úředníků Spojené státy téměř jistě dodají zbraně,“ dodal NYT.

Noviny však poznamenávají, že vytvoření takové povstalecké kampaně není zaručeno, protože není známo, zda se jí Ukrajinci budou chtít zúčastnit, protože si uvědomují, že by se to mohlo táhnout roky. Jeden zdroj NYT ale tvrdí, že na západní Ukrajině se někteří občané začali připojovat k silám územní obrany, kde jsou cvičeni v partyzánské taktice.

Zdroje deníku však přiznávají, že podpora povstání není snadný úkol, protože vyžaduje „rozvoj dlouhodobého myšlení a udržení morálky bojovníků tváří v tvář státem sankcionovanému nepříteli spoléhajícímu na těžké zbraně“.

Navzdory těmto potížím se USA snaží připravit platformu pro další tlak na Rusko, říkají experti. Ostatně, jak poznamenal Vladimír Batyuk, hlavní výzkumný pracovník Institutu pro USA a Kanadu, Ukrajina je pro Washington zajímavá právě svou blízkostí k různým životně důležitým centrům Ruské federace. A Spojené státy hodlají tento faktor využít k vytvoření nejrůznějších hrozeb pro Moskvu.

„Washington věří, že to umožní získat některé jednostranné ústupky od Ruské federace za podmínek, které nejsou pro Rusko příliš příznivé. Navíc členství Ukrajiny v NATO není tak důležité jako úroveň skutečné vojensko-technické spolupráce s ní. Afghánistán nakonec také nebyl členem NATO, ale přesto byly na jeho území dvě desetiletí rozmístěny americké jednotky,“ vysvětlil Batyuk v rozhovoru pro RT.

„Musí existovat konkrétní výsledek“

Mezitím už americká odborná veřejnost mluví o pokrytectví zahraniční politiky úřadů Spojených států. Politický pozorovatel NYT Peter Beinart tak upozornil na skutečnost, že představitelé USA prohlašují nepřípustnost návratu k principu „sfér vlivu“ a zároveň jej dodržují a vnucují svou vizi jiným zemím. Princip formulovaný pátým americkým prezidentem Jamesem Monroem tak považují za aktuální i dnes. Podle něj by Spojené státy „měly považovat jakýkoli pokus“ cizích mocností „rozšířit svůj systém na kteroukoli část této polokoule za nebezpečí pro nás mír a bezpečnost“.

USA by měly akceptovat požadavek Ruska nepovažovat Ukrajinu za perspektivního člena NATO, domnívá se analytik.

„Je to mnohem lepší než rozsáhlá ruská invaze, která ukáže, jak moc je Amerika skutečně oddaná Ukrajině, a promění celou zemi v bitevní pole,“ řekl Beinart. 

Podle analytiků dotazovaných RT je však Rusko již unaveno snášet americkou svévoli, v souvislosti s níž byly předloženy návrhy na bezpečnostní záruky. Moskva na posledních jednáních počítala s konkrétními údaji od svých odpůrců. Jak ale uvedl tiskový tajemník prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov, k žádné dohodě v zásadě dojít nemohlo. Zároveň zdůraznil, že Moskva souhlasí s pokračováním jednání, pokud budou její protistrany připraveny pracovat podle požadavků předložených Ruskou federací.

„Nepochybuji, že nebude chybět politická vůle pokračovat v jednáních. Ale s jedním pochopením: v těchto základních otázkách nemůže existovat žádný proces kvůli procesu. Musí existovat konkrétní výsledek, konkrétní odpověď,“ řekl Peskov na brífinku 13.

Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov zároveň tvrději zhodnotil vyhlídky na obnovení jednání mezi stranami.

„Nevidím důvod, proč si v příštích dnech sednout (k jednacímu stolu. – RT ), znovu se sejít a zahájit tytéž diskuse. Celkově potřebujeme reakci z této strany ne ve formě jen komentářů a ústních prohlášení… ale řekněme nějaké texty, nějaké komentáře na papír, “řekl Ryabkov.

Ostatně Spojené státy a jejich spojenci jsou podle něj zatím připraveni diskutovat jen o těch otázkách, které je zajímají.

Vyhlídky na konsensus

Odborníci se domnívají, že Spojené státy a NATO tím, že deklarovaly svou připravenost k novému kolu vyjednávání, demonstrují svou neochotu diskutovat právě o těch tématech, která se týkají Ruska. Ostatně Rusko požadovalo, aby jeho oponenti předložili svou odpověď písemně, protože jednání kvůli jednání jmu nevyhovuje.

„Linie, kterou se budou USA a NATO držet, je jasná. Podle jejich názoru může být předmětem jednání cokoli, kromě nerozšiřování NATO na východ. V krátkodobém horizontu proto budou odpůrci Ruska trvat na projednání různých opatření v oblasti jaderného odstrašování. Vše, co souvisí se zajištěním vojenské bezpečnosti ve východní Evropě – téma, které Rusko opakovaně nastolovalo při jednáních s NATO, Spojenými státy a OBSE – však bude odmítnuto,“ řekl Pavel Feldman, zástupce ředitele RUDN Institute for Strategic Studies and Předpovědi v rozhovoru pro RT.

Souhlasí s ním i Vladimir Batyuk, který se domnívá, že nelze očekávat reciproční kroky NATO a Spojených států v otázce omezení rozšiřování NATO.

„Proto Moskvě nevyhovuje úzké prohlášení o připravenosti ruských protistran k dialogu. Koneckonců, písemná odpověď na její návrhy je pro ni důležitá, “vysvětlil analytik.

Pavel Feldman se zároveň domnívá, že Spojené státy tím, že zahájily jednání s Ruskem o bezpečnostních zárukách, uznaly, že se s nimi musí počítat.

„Američanům došlo, že Moskva není horší než oni, pokud jde o její vojensko-politický potenciál, a zaslouží si, aby s ní Washington vstoupil do procesu vyjednávání jednoduše proto, že Spojené státy mají zájem na zajištění své vlastní národní bezpečnosti. A ta je podle Bílého domu již zpochybněna ve světle aktivní modernizace ruských zbraní, “uvedl expert.

V tomto ohledu naznačil, že Rusko pravděpodobně nebude blokovat iniciativy k pokračování jednání, ale přijme je za svých podmínek.

„Domnívám se, že Rusko bude souhlasit s dalším kolem vyjednávání jednoduše proto, že vždy prokazovalo otevřenost dialogu se západními partnery, a pokud se otevřelo toto okno příležitosti k řešení tak důležitých otázek, pak by bylo divné je jednostranně zabouchnout. . Moskva však ze svých požadavků neustoupí,“ je si jistý Feldman.