5. července: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Je však třeba poznamenat, že toto datum nemá zřejmou souvislost se životem svatých Cyrila a Metoděje, ba ani s cyrilometodějstvím obecně. Hlavními důvody pro přesun se stala nevhodná roční i liturgická doba dřívějšího data – 9. března –, jakož i vzrůstající kult Jana Husa, datum jehož upálení si připomínáme o den později – 6. července. Třicátého září 1880 papež Lev 13. okružním listem Grande munus vyzdvihl zásluhy obou apoštolů Slovanů a rozšířil jejich svátek na celou římskokatolickou církev.

Slovanské pravoslavné církve slaví Cyrila a Metoděje 11. května podle pravoslavného kalendáře (24. květen podle občanského kalendáře), kdy podle tradice Cyril a Metoděj ze Soluně na Velkou Moravu přišli. Historicky je však doloženo pouze to, že se tak stalo na jaře 863.

O rok dříve, roku 862 vyslal velkomoravský kníže Rostislav poselstvo k byzantskému císaři Michaelu III. se žádostí o vyslání biskupa a učitele, jenž by na Velké Moravě položil základy církve nezávislé na franských biskupech. Obyvatelé Velké Moravy se sice již seznámili s církevním učením misionářů z Východofranské říše, ale Rostislav v obavách z politického a náboženského vlivu Východofranské říše nechal franské kněze vyhnat, a Morava tudíž postrádala duchovní.

Císař a patriarcha Fotios Rostislavově žádosti vyhověl a pro znalost jazyka pro misi vybral Konstantina (Cyrila) a Metoděje. Během příprav Konstantin sestavil nové písmo (hlaholici) pro slovanský jazyk a spolu se starším bratrem Metodějem přeložil do staroslověnštiny liturgické knihy nezbytné pro konání bohoslužeb. Konstantinovi se připisuje sestavení Proglasu, předmluvy ke staroslověnskému překladu evangelií.

Na Velkou Moravu dorazili oba bratři na jaře 863 – Konstantin patrně v hodnosti presbytera/kněze a Metoděj asi jako jáhen. Díky autoritě a organizačním schopnostem obou výjimečně vzdělaných a erudovaných bratrů a ovšem také díky podpoře poskytnuté knížetem Rostislavem jejich misie triumfovala.

Konstantin s Metodějem kromě prosazení staroslověnštiny coby bohoslužebného jazyka sestavili rovněž Zákon sudnyj ljudem (Soudní zákon pro laiky), nešetřící lidi, kteří nepřijali křesťanství, a svolávající hrom a blesky na ty, kdo konali pohanské oběti či přísahy.

Velkomoravská říše se kolem roku 900 rozpadla, ale křesťanství žilo dál za Přemyslovců v Čechách. Metodějovi žáci odešli do Bulharska, odkud se hlaholice rozšiřovala do dalších zemí na Balkáně. Do Čech se načas vrátila ve 14. století, ale byla už fakticky mrtvým jazykem.

Roku 1880 papež Lev 13. oba bratry svatořečil a v roce 1981 je papež Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy. Zároveň jsou hlavními patrony Moravy.

Pravoslavná církev však sv. Cyrila a Metoděje uctívala jako svaté od samého počátku a později za svatého kanonizovala i knížete Rostislava.