Ve stínu covid-19
St. Petersburg – Včera (5.6) skončilo 24. Mezinárodní ekonomické fórum (MEF). Jeho výsledky by měly posloužit i české diplomacii k zamyšlení nejenom o zavedení kulatých stolů českých politických stran na téma Ruska kulhajících za duchem doby. Nejasné cíle a přenos naděje na zlepšení vztahů s RF na příští vládu nevěští totiž nic dobrého. Proč? Kdo by vládu netvořil, brzo po usazení se v křesle moci potvrdí veřejnosti, že se jedná o planou naději. Z objetí EU a NATO se ČR nevyprostí, z moderního válečného vlaku nevystoupí a Východ, včetně Ruska, podobně jako Západ zradu nepromíjí. Proto je nutné smířit se se staronovým vztahem: na věčné časy do převratu, rozpadu západních organizací nebo nového uspořádání Evropy po ukončení války s nesrovnatelně větší mírou pokory než tomu bylo doposud.
Na letošním SP MEF bylo uzavřeno celkem více než 800 nových smluv v hodnotě přesahujících 3,860 bilionů rublů a zavazujících vytvořit několik tisíc nových pracovních míst. Připomínám, že v roce 2019 to byla SRN, která převzala první místo v seznamu zahraničních investorů v RF a drží si ho do dnes. Z celkového počtu 191 nových projektů zaujala první místo s 26 projekty, o druhé a třetí místo se dělily USA a ČLR každá s 15 novými projekty. V roce 2020 bylo založeno mezi subjekty RF a zahraničními partnery 141 projektů. Je to méně než v roce 2019 především kvůli covid-19 a sankcím. Zajímavá nejsou jenom místa nebo počet smluv, ale sektory. Více než polovina smluv (SRN a USA) byla uzavřena v potravinářsko-výrobním sektoru. ČLR se soustředila na IT, Itálie jako třetí největší investor v RF (13 nových projektů, po 6 projektech v roce 2019) na strojírenství a výrobní celky.
Ve srovnání se statistikou UNCTAD, která uvádí snížení globálních přímých zahraničních investicí na 42% úrovně 90 let minulého století, RF si vede dobře, i co se týče indexu geopolitického rizika státu v roce 2020. To je hodnoceno na úrovni 126 bodů. Vzhledem ke kvalitě vztahu ČR s RF budou i další fóra bez české účasti: Východní ekonomické fórum (EEF), 2 – 4 záři, Vladivostok, Ruské investiční fórum (RIF) 17 – 18. února 2022, Sirius Park of Science and Art, Soči. Připomínám Soči ze dvou důvodů: 1) Sirius představuje unikátní vzdělávací instituci pro talenty. Návštěvu Sirisu se mi nepodařilo organizovat ani pro jednu výjimečně chytrou mladou hlavu z ČR. 2) Hospodářská realita s účastí covid-19 bude vyžadovat podstatné zkvalitnění investic do nemateriálních aktiv. K nim patří mj. digitální ekosystémy, kontrola a regulace on-line systémů oslabeným státem, kterých se zmocňují politikaři – obchodníci bez morálky a etiky. Jejich obětí bude stále větší počet občanů, což se ve výsledku projeví růstem komplexního vnitropolitického rizika ve státě.
Moskva – Prakticky týden po plánovaném setkání prezidentů Putina a Bidena v Ženevě v Moskvě se uskuteční od 22. do 24. června významné 9. Bezpečnostní fórum. Poté, co je ČR na seznamu nepřátelských států předpokládám, že ČR není mezi 119 pozvanými státy a oficiální česká média o něm budou skromně referovat. Přestože podle obsahu slov generálplukovníka Alexandera Fomina (1959), náměstka MV RF (od roku 2017) hlavní témata fóra se týkají i české kotliny: 1) Formace nového světového řádu na základě doktrinálních dokumentů, v nichž se již dnes píše o moderním dělení států na naše – cizí a přátele – nepřátele. 2) Systematické ničení stávajícího systému mezinárodních vztahů, bezpečnostní architektury a snižování role, funkce a významu mezinárodních organizací jako instrumentů používaných při tvorbě rozhodnutí v otázkách bezpečnosti. 3) Záměna mezinárodně uznávaných definicí a dohod nikde a nikdy nediskutovanými definicemi, výmysly a obviněními bez důkazů a
prověrky v řádném soudním procesu. 4) Principiálně nové druhy zbraní, které zásadně mění rozložení sil ve světě, včetně změny principů a metod vedení války. Z uvedeného vyplývá, že česká politická a vojenská diplomacie a zástupci politických stran budou moci diskutovat u Kulhánkova kulatého stolu nad překlady přepisů z jednání, kterých se účastnili spojenci. Ti sami rozhodnou, co je dobré pro českou kotlinu a české konzumenty. Nemám pochyb, že se velice brzo potvrdí u značné části veřejnosti, že štěkání malého psa za plotem EU a NATO doprovázené vstupem ministra Kulhánka na mezinárodní scénu představuje de facto ztrátu další části zbytku suverenity ČR, svobody a podstatné zvětšení závislosti na západních státech.
Nejenom těm, kdo si myslí společně s ministrem Kulhánkem, že Rus stáhl ocas, lekl se českého demokrata s bezpečnostní prověrkou a vše se časem vrátí do normálu, doporučuji nastudovat si veřejně dostupnou dokumentaci o vzpouře několika málo desítek sovětských zajatců v Afganistánu z 26-27. dubna 1985 včetně manipulativního informování západními médii a potrestání Pákistánu a Afganistánu bezpečnostními složkami SSSR za jejich zabití v předvečer oslav 40. výročí ukončení Velké vlastenecké války. Trest byl krutý: 1) V roce 1987 bylo zabito 234 mudžáhidů a pakistánských vojáků. 2) V roce 1988 (10. 4) 1.000 až 1.300 obětí při výbuchu skladů mezi Islámábádem a Rávalpindí. 3) Krach letadla a smrt prezidenta Muhammad Zia-ul-Haqа (1924-1988) po prohlídce amerického tanku M1-Abraham 17.8. Krach letadla připisují americké zdroje tajným službám SSSR jako mstu za události v dubnu 1985. V době, kdy pravdy je jako šafránu, mezinárodní domluvy se nedodržují, trest může následovat mnohem rychleji a v mnoha formách. Proto připomínám energetické bojové pole.
V době od 13-16 října 2021v Moskvě – v Centrální výstavní hale Manéže bude probíhat Týden ruské energetiky (REW). I tam se bude nepřímo jednat podle principu – o nás bez nás. To protože si čeští politikaři myslí, že je chrání plynovod Gazela, nákup na burze v Rotterdamu, i když v obchodní bilanci ČR s RF se jedná o plyn z RF a ignorování blížících se jednání o obnově dohody o prodloužení dodávek plynu z RF v příštím roce.
Brusel – 14. ledna 2021 požádala EK na základě článku 304 Smlouvy o fungování EU sekci Zaměstnanost, sociální věci, občanství o stanovisko ve věci Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 (Zpravodaj Ionuț Sibian, spoluzpravodajka Maria del Carmen Barrera Chamorro, soc@eesc.europa.eu). Stanovisko s názvem Sdělení Komise EP, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru (EHSV) a Výboru regionů bylo vypracováno rychle. Nevím, zda samostatně, s nápovědou nebo s podporou moderních farmaceutických alchymistů nebo ambicí mladistvého autorského kolektivu. Stanovisko bylo totiž přijato v sekci již 16. dubna a odsouhlaseno 20. dubna 2021. Taková rychlost i velice dobře placených úředníků se mimo Brusel těžko hledá. Doporučuji přečíst si dokument během dne. Po večerním čtení se čtenář může totiž octnout v objetí noční můry a ráno bude unaven. Pro ochutnání obsahu uvádím čtyři citace z oficiálního dokumentu:
1.4 Jedna z nejnaléhavějších otázek ohledně diskriminace LGBTIQ osob se týká diskriminace na pracovišti a diskriminace z hlediska přístupu na trh práce. Směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání (2000/78/ES) musí tedy rovněž chránit transgender, nebinární, intersexuální a queer osoby před diskriminací v těchto oblastech. Kromě toho EHSV vítá přání Komise rozšířit uplatnitelnost směrnice na jiné oblasti, než je zaměstnanost, neboť ji považuje za účinné opatření pro boj proti diskriminaci LGBTIQ osob.
1.5 Aby se zlepšila zaměstnatelnost LGBTIQ osob, jsou nezbytné aktivní politiky zaměstnanosti a zavedení perspektivy LGBTIQ do plánů zaměstnanosti. Je rovněž nezbytné,
aby plány pro rovnost LGBTIQ osob existovaly v podnicích, aby bylo možné bojovat proti diskriminaci, které jsou vystaveny LGBTIQ osoby v práci, a aby stanovily konkrétní opatření, protokoly a nástroje za účelem boje proti diskriminaci.
1.10 Evropská komise musí převzít úlohu strážkyně Smluv Evropské unie a zesílit své úsilí s cílem zajistit úplné provedení a uplatňování příslušných právních předpisů EU a judikatury Soudního dvora Evropské unie v členských státech, zejména pokud jde o směrnici 2004/38/ES a právní předpisy v oblasti azylu. Je rovněž důležité, aby byla v kontextu volného pohybu a přeshraničních situací přijata na evropské úrovni jasná, inkluzivní a nediskriminační regulace ohledně pojmu „rodina“, včetně duhových rodin, a uznávání rodných listů transgender osob ve všech členských státech, nezávisle na ostatních správních nebo soudních řízeních.
1.11 Evropská unie musí převzít úlohu subjektu pomáhajícího prosazovat lidská práva po celém světě, včetně svobody a důstojnosti LGBTIQ osob. Za účelem dosažení tohoto cíle musí evropské společenství spolupracovat s mezinárodními a regionálními institucemi s cílem všeobecně dekriminalizovat homosexualitu a respektovat důstojnost a základní práva LGBTIQ osob na celém světě.
Závěr
Zdravý rozum mi nedovoluje zabývat se dalšími ambicemi EU na prosazování práv LGBTIQ na celém světě, včetně posledního přání předsedy EP (od roku 2019) Davida Sassoli (1956) urychleně přijmout do EU všechny státy západního Balkánu. Podle včerejšího hlášení Funke Medigruppe a DPA je to prý v zájmu zvýšení bezpečnosti v Evropě a ve světě. Proto si dovoluji v době dovolených vrátit se do minulosti a připomenout politikům na startovní čáře k volbám Franze Viktora Werfela (1890 – 1945). Tento v Praze narozený rakousko-český německy píšící spisovatel byl prostřednictvím své chůvy, české katoličky Barbory „Babí“ Šimůnkové mj. konfrontován s tradicemi a zvyky křesťanství. Patřil podobně jako Franz Kafka či Max Brod k nejvýraznější generaci pražských německých spisovatelů. Zanechal nám nejenom Die vierzig Tage des Musa Dagh (1933, Čtyřicet dnů, tragédie malého národa) v překladech Pavla Eisnera (1934) a Hanuše Karlacha (1982), ale i aktuální vzkaz: Mezi druhou a třetí světovou válkou se tlačí Němci na vrchol dobra a humanity proto, aby se (za)líbili všem. Souhlasu netřeba.
Jan Campbell
6.6.2021
