Kontroverzní běloruská opoziční aktivistka Tichanovská je v Česku. S předsedou Senátu si prošla Karlův most
Lídr běloruské opozice Světlana Tichanovská je v České republice. Na sociálních sítích se hromadí fotografie, jak objevuje Prahu v doprovodu vysokých ústavních činitelů Česka.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil na svých sociálních sítích publikoval fotografii se Světlanou Tichanovskou v centru Prahy v blízkosti Karlova mostu. „Vítejte u nás,“ doprovodil fotku Vystrčil.
Vítejte u nás @Tsihanouskaya ❤️ pic.twitter.com/zGhDi50AOo
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) June 6, 2021
„Startuji moji návštěvu České republiky. Potkáme se s prezidentem Milošem Zemanem, předsedou vlády Andrejem Babišem, ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem a Milošem Vystrčilem, abychom diskutovali, jak Česko může podpořit Bělorusko, svobodná média a obránce lidských práv, (dále budeme jednat o – red.) zatčení Romana Protaseviče, sankcích proti Lukašenkovi a jeho komplicům,“ uvedla pro změnu Tichanovská na svém Twitteru. K popisu přidala dvě fotografie, jak se prochází Prahou.
Starting my visit to 🇨🇿. We will meet with President Miloš Zeman, PM @AndrejBabis, MFA @JakubKulhanek, @Vystrcil_Milos to discuss how 🇨🇿 can support Belarusians, free media & human rights defenders, arrest of Raman Pratasevich, sanctions against Lukashenka & his accomplices. pic.twitter.com/T3G8YKsprO
— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) June 6, 2021
Předseda Senátu předtím uvedl, že „kompletní program není kvůli bezpečnosti možné zveřejnit“.
Tichanovská je v Bělorusku stíhána na základě článku trestního zákoníku, který hovoří o výzvách k uchvácení moci. V loňském roce odmítl premiér Andrej Babiš oficiální schůzku s Tichanovskou na summitu předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny. Toto své stanovisko odůvodnil tím, že nechce učinit unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem. Podle premiéra však schůzku nepovažovali za dobrý nápad ani premiér Maďarska Viktor Orbán či tehdejší premiér Slovenské republiky Igor Matovič.
Bělorusko
Prezident Alexandr Lukašenko vyhrál loni v srpnu již pošesté prezidentské volby v Bělorusku. Podle údajů Ústřední volební komise získal 80,1 procenta hlasů, ale po vyhlášení výsledků začaly v zemi masivní opoziční protesty, které byly doprovázeny nepokoji. Při jejich rozhánění bezpečnostní síly používaly speciální prostředky a speciální techniku. Úřady oficiálně potvrdily smrt tří demonstrantů. Akce postupně změnily svůj charakter na místní s malým počtem účastníků. 11. února běloruská KGB oznámila, že se situace v zemi stabilizovala, vrchol protestů pominul, jejich projevy prakticky zmizely.
Opozice se domnívá, že volby vyhrála Světlana Tichanovská, požaduje nové volby a snaží se dosáhnout rozšíření mezinárodních sankcí proti Minsku, které dříve vyhlásily západní země. V Bělorusku byla zahájena trestní řízení proti řadě členů opoziční koordinační rady, která byla vytvořena z iniciativy Tichanovské, včetně výzev k uchopení moci, vytvoření extremistické formace a spiknutí s cílem zmocnit se státní moci protiústavním způsobem. Samotná prezidentská kandidátka odjela po volbách do Litvy.
