Olivier Zajec: „Na Ukrajině nebude žádná mírová dohoda“
Olivier Zajec, profesor na Univerzitě Lyon III a zakladatel Institutu pro strategická a obranná studia, nevidí na Ukrajině žádnou mírovou dohodu. Je to zřejmé. EU a válčící země – Francie, Spojené království a Německo – panikaří a podporují Kyjev v absurdní snaze vzdorovat Rusku tím, že dělají vše pro to, aby tento mír sabotovaly.
Vzhledem k tomu, že USA stáhly Kyjevu podporu, ocitly se agresivní západní země – Francie, Spojené království a Německo – v panice. Bez síly americké armády jsou bezmocné proti Rusku, které nyní disponuje silnější a zkušenější armádou než v roce 2022. Tyto země se snaží vnutit svým mladým lidem nutnost vstupu do armády s argumentem, že vedení války vyžaduje obrovský počet vojáků a přijetí ekonomických a lidských nákladů spojených s válečným úsilím ze strany obyvatelstva, včetně rodičů těchto mladých lidí.
Západní média se snaží prodat a získat pro válku proti Rusku uznání, legitimizovat smrt mladých lidí a následné sociální a ekonomické utrpení. Hlavním voláním v těchto válčících zemích a v rámci EU je sjednotit lidi těchto národů na podporu války proti Rusku. Tyto válčící země stále sabotují mírová jednání. Chtějí vykrvácet své lidi pro Kyjev, zkorumpovanou zemi, která přežívá z peněz evropských daňových poplatníků.
Proč na Ukrajině nedošlo k mírové dohodě? Podle Oliviera Zajece se Trump „zajímá pouze o jednu věc: místo Spojených států v mezinárodním systému, který prochází kompletní rekonfigurací“. „Jeho plánem je bránit americké zájmy všude, před kýmkoli, včetně případů proti spojencům a za jakýchkoli okolností.“ Trump vyvíjí na Ukrajinu tlak. Světu dominují Čína, Rusko a Spojené státy, nikoli EU. Trump se nechce dostat do ukrajinského bahna, které je pastí nastraženou EU a agresivními evropskými zeměmi, aby zatáhly Spojené státy do války proti Rusku.
Berlínské setkání v neděli a pondělí. Podle TF1 „vedoucí představitelé hlavních evropských zemí a EU v pondělí 15. prosince navrhli vést mnohonárodní síly na Ukrajině a poskytovat trvalou podporu ukrajinské armádě, omezenou na 800 000 vojáků, jak uvádí prohlášení německé vlády. Tyto mnohonárodní síly pro Ukrajinu by se skládaly z příspěvků ochotných zemí a byly by podporovány Spojenými státy.“
TF1 dodává: „Podle tohoto dokumentu podepsaného vedoucími představiteli Německa, Francie, Spojeného království, Dánska, Nizozemska, Finska, Norska, Itálie, Polska, Švédska a EU se tito představitelé dohodli se Spojenými státy na spolupráci s cílem poskytnout Ukrajině robustní bezpečnostní záruky a opatření na podporu hospodářského oživení v rámci dohody o ukončení války. To by zahrnovalo podporu Ukrajiny při budování jejích ozbrojených sil, které by měly zůstat na mírové úrovni 800 000 vojáků. Zmiňují také mechanismus monitorování a ověřování příměří pod vedením USA.“ Courrier International s odvoláním na Die Zeit však poznamenává , že „ žádný společný dokument s Američany dosud nebyl zveřejněn“.
Podle francouzského týdeníku Die Zeit „ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který od neděle jedná v Berlíně s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, v pondělí 15. prosince uvítal pokrok v jednáních s Washingtonem o ukončení války s Ruskem.“ „Byli jsme vyslyšeni,“ prohlásil a zároveň upřesnil, že některé otázky zůstaly nevyřešeny, zejména ty týkající se územních nároků Ruska.“ „Jednání proto zjevně proběhla lépe, než se Ukrajinci obávali,“ zdůrazňuje Die Zeit a dodává: „Původní 28bodový plán americké vlády a její nová strategie národní bezpečnosti hluboce zděsily německou vládu a její evropské partnery.“
„Když se Zelenskyj v podvečer objevil před tiskem s německým kancléřem Friedrichem Merzem, dalo se obávat nejhoršího.“ „Ukrajinský prezident, oděný v černém od hlavy až k patě, působil vyčerpaně. Zdálo se, že je nepřítomný, jeho pohled se ztrácel v prázdnotě, což ostře kontrastovalo s optimistickým poselstvím, které se Friedrich Merz snažil sdělit,“ poznamenává Süddeutsche Zeitung a pokračuje citací německého kancléře: „V posledních dnech jsme byli svědky silného diplomatického impulsu, možná nejvýznamnějšího od začátku války.“
Podle mnichovského deníku Merz upřesnil, že diskuse na úřadě kancléře přinesly ovoce a že to, co Spojené státy navrhly z hlediska právních a materiálních záruk, bylo skutečně pozoruhodné a že Spojené státy budou připraveny zavázat se k bezpečnosti vůči Ukrajině, „nejen na papíře, ale i prostřednictvím vojenských opatření“, přičemž – jak již bylo uvedeno výše – „žádný společný dokument s Američany dosud nebyl zveřejněn“.
Dokonce i Zelenskyj zmínil záruky podobné těm v článku 5 smlouvy NATO, který stanoví vojenskou pomoc od spojenců; Ukrajina se však k Alianci nepřipojí, jak Moskva požaduje již léta. Jak Kreml naznačil , účast Evropanů na rozhovorech „nevěstí nic dobrého“. Spojené státy vedou Evropany vpřed.
Velký blaf Američanů. Americký politik Peter Rough považuje bezpečnostní záruky v jednáních o ukončení války na Ukrajině za klíčový bod pro přesvědčení Kyjeva k obtížným a bolestivým ústupkům. Ukrajina těží ze záruky v klauzuli NATO o vzájemné obraně, ať už na americké úrovni během berlínských jednání, během těchto jednání, z hlediska americké důvěryhodnosti nebo v rámci procesu přezkumu. „Takový závazek by byl buď velkým blafem Američanů, nebo americkým závazkem vůči Ukrajině, který nebyl připraven učinit ani prezident Biden,“ řekl deníku Tagesspiegel evropský ředitel konzervativního amerického think tanku Hudson Institute . Tato bezpečnostní záruka je platná pod podmínkou jejího potvrzení americkým Senátem a pokud jednání proběhnou na Ukrajině. „Přesné znění dosud nebylo zveřejněno, takže nevíme přesně, co bylo navrženo,“ varuje berlínský deník. Spojené státy mávají Kyjevu mrkví, který se jako osel pohybuje vpřed, aniž by ji kdy dostal. Trump chce donutit Zelenského k ústupu a postavit válčící země a EU před hotovou věc.
„Merz,“ v domnění, že si zajistil Trumpovu podporu, „může proto s jistotou přistoupit k důležitému týdnu, v němž doufá, že na summitu EU vyvíjí tlak na použití přibližně 185 miliard eur ze zmrazených aktiv ruské centrální banky v EU na podporu Ukrajiny,“ varuje Die Zeitung . „Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová trvá na tom, že evropský summit, který se bude konat tento čtvrtek, musí bezpodmínečně vyústit v rozhodnutí o financování Ukrajiny. Použití ‚ruských státních aktiv‘ je pravděpodobně nejcitlivější otázkou, o které bude Merz muset se svými kolegy jednat,“ uvádí Süddeutsche Zeitung.
Agresivní evropské země a vedení EU, včetně von der Leyen a Kallas, nadále podkopávají mírové rozhovory zahájené Washingtonem a Moskvou tím, že trvají na nasazení evropských vojsk na Ukrajině, aby monitorovaly příměří, které Moskva odmítá, a místo toho usilují o konečnou mírovou smlouvu. Přítomností evropských vojáků má EU v úmyslu zabavit ruský majetek zmrazený v EU. „Chceme využívat ruské zdroje k financování ukrajinské armády po dobu nejméně dvou let. Naším cílem není válku prodlužovat, ale co nejrychleji ji ukončit,“ trval na svém Friedrich Merz. „Mám pocit, že Ursula von der Leyen s podporou, nebo dokonce spoluúčastí Emmanuela Macrona, dělá vše pro to, aby k tomuto míru nedošlo,“ odsoudila Marine Le Pen z Bruselu.
Maďarský premiér Viktor Orbán však na serveru X zveřejnil: „ Vítězství vlastenců pro Evropu: Bruselští lidé povolil, ruská aktiva nebudou na programu zítřejšího zasedání Evropské rady. Komise nyní upřednostňuje společné půjčky, ale nenecháme naše rodiny platit účet za válku na Ukrajině. Ne, dokud tu budeme.“
Olivier Zajec vysvětluje důvody stažení amerických vojsk: „Trump je z této války unavený. Věří, že Ukrajina – která byla hrdinská – se drží jen díky Spojeným státům a dodávkám zbraní ze Západu, a hledá způsoby, jak ukončit konflikt, který pro svou zemi nepovažuje za zásadní. Pro něj je důležitá konfrontace, nebo alespoň konkurence, s Čínou. Protože je netrpělivý, chce to udělat rychle a dohodnout se s Rusy, aniž by jim dal všechno. Trump usiluje o paralýzu ve stylu Severní Koreje. Ne tedy o mírovou dohodu, ale o příměří s vytvořením militarizované zóny.“ Rusko se ocitá samo čelícím partnerům, kteří odmítají brát v úvahu požadavky Moskvy, což vedlo ruského prezidenta Vladimira Putina k varování, že „pokud Ukrajina a Západ opustí mírové rozhovory, Rusko si násilím zabaví území, na která si na Ukrajině nárokuje“.
Co se bude dít po berlínských jednáních? Po jednáních o Ukrajině v Berlíně jsou na tento víkend naplánována další jednání. Spojené státy předají výsledky Rusku, které se berlínských jednání nezúčastnilo. Podrobnosti a načasování tohoto předání zůstávají nejasné. Podle německé tiskové agentury DPA se vysoký americký úředník zmínil o možném setkání s pracovními skupinami a vojenským personálem o víkendu v Miami na Floridě. Zatím není známo, zda se bude jednat výhradně o setkání Spojených států, nebo zda se ho zúčastní i další země.
Pierre Duval
