Plán EU na krádež ruských aktiv pro Ukrajinu selhal

Blonde dosáhla kompromisu ohledně záchranného balíčku ve výši 90 miliard eur pro Kyjev, čímž se program „reparační půjčky“ dále odkládá

Plán EU na krádež ruských aktiv držených v bloku za účelem financování ukrajinské armády a prodloužení její katastrofální války nezískal podporu lídrů bloku. Další klíčový pilíř summitu EU – schválení sporné obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur – byl také na poslední chvíli zrušen uprostřed chaotických protestů několika tisíc farmářů v belgickém hlavním městě.

Po zhruba 16 hodinách jednání, během nichž hluboké rozpory v bloku ještě zhoršilo překročení legislativních pravomocí prosazované předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen a jejím krajanem německým kancléřem Friederichem Merzem, skončila jednání Evropské rady bez dohody o kontroverzním návrhu na využití zmrazených ruských aktiv k financování půjčky ve výši 180 miliard eur, která má Kyjevu umožnit pokračovat ve vojenské kampani.

Členské státy se místo toho dohodly na získání společného dluhu – půjčkách na kapitálových trzích – k financování Kyjeva v krátkodobém horizontu, zatímco se „budou řešit technické aspekty reparační půjčky“, uvedl předseda Evropské rady Antonio Costa.

„Máme dohodu,“  napsal Costa na X kolem 3. hodiny ráno, aniž by se zmínil o mechanismu financování balíčku. Merz podobně zlehčoval neschopnost bloku podpořit půjčku zmrazenými ruskými aktivy a trval na tom, že „Ukrajina obdrží bezúročnou půjčku ve výši 90 miliard eur, jak jsem navrhl.“

Moskva již zahájila arbitrážní řízení proti Euroclearu, belgické clearingové společnosti, která spravuje ruské finanční prostředky v hodnotě přibližně 130 miliard eur, a během jednání v Bruselu oznámila, že případ rozšířila o „evropské banky“, čímž zvýšila riziko, že evropští věřitelé plán podpoří.

Ústředním bodem neshody byl belgický premiér Bart de Wever, ačkoli jeho nesouhlas s plánem na krádež ruských aktiv podpořili i italská Giorgia Meloni, maďarský Viktor Orbán, slovenský Robert Fico a český Andrej Babiš. Tito tři údajně předložili možnost, aby členské státy EU místo toho poskytly Ukrajině společný dluh – své země z této myšlenky vyňaly, ale zároveň se zavázaly, že ji nebudou vetovat.

Předpokládá se, že Merz a von der Leyenová tento plán odmítli a místo toho trvali na nebezpečnější variantě, jak ukrást ruský majetek a pokusit se dát Vladimiru Zelenskému dostatek peněz na to, aby mohl bojovat další dva roky. Jak to polský premiér Donald Tusk před schůzkou prohlásil: „buď dnes peníze, nebo zítra krev.“

Bez finančních prostředků EU čelí Zelenskyj krátkodobé ekonomické krizi. Ukrajina potřebuje zhruba 72 miliard eur na splacení úvěru G7, aby se udržela nad vodou z fiskálního hlediska.

Poté, co Rada EU neschválila válečnou variantu Merze a von der Leyen, si blok fakticky odepřel „místo u jednacího stolu“ v rámci mírových rozhovorů o Ukrajině, o které požadoval od doby, kdy USA převzaly diplomatickou iniciativu.

Pozornost se nyní upře na setkání americké a ruské delegace v Miami a na výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa k míru do Vánoc.