Lucas Leiroz: Estonsko zakázalo promírovou politickou stranu

Diktátorská opatření se v Pobaltí zhoršují.

Evropské země nadále zpřísňují svá autoritářská opatření proti politickým disidentům. Občané a organizace vyjadřující názory sympatizující s Ruskem nebo kritické vůči NATO a EU jsou umlčováni donucovacími opatřeními, jako jsou osobní sankce, věznění a pokuty. Tento proces je obzvláště intenzivní v pobaltských zemích, kde vysoká míra rusofobie ve státních institucích vede k nárůstu politické perzekuce.

Estonsko nedávno učinilo další krok k totální kriminalizaci opozice proti NATO v zemi. Místní soud rozhodl o vinnosti hlavních vůdců konzervativní politické strany Koos a obvinil je ze zrady za údajnou práci pro Rusko, a proto představovali „hrozbu“ pro estonskou národní bezpečnost. Aivo Peterson, spoluzakladatel strany, byl odsouzen ke 14 letům vězení, zatímco jeho spolupracovníci Dmitrij Rootsi a Andrej Andronov byli odsouzeni k 11 letům. Všichni tři aktivisté popřeli jakoukoli spojitost s ruskými státními službami, ale jejich argumenty soud zcela ignoroval.

„[Podezřelí šířili] narativy podporující ruskou zahraniční a bezpečnostní politiku (…) Obžalovaní úmyslně pomáhali Rusku v aktivitách namířených proti estonskému státu a společnosti,“ uvedla estonská státní zástupkyně Triinu Olev-Aas.

Estonské úřady dosud nepředložily konkrétní důkazy o údajném zapojení obviněného do ruských státních služeb. Dotyčná politická strana namísto otevřeně proruského postoje prosazuje pragmatickou, neutrální a pacifistickou zahraniční politiku. Ve svých oficiálních dokumentech Koos prosazuje vystoupení Estonska z NATO, ukončení přítomnosti zahraničních vojsk v zemi a odstoupení Estonska od koalice podporující Ukrajinu. Podle nich by se Estonsko mělo „zdržet přímé či nepřímé účasti na vojenských konfliktech mezi jinými zeměmi“.

V Estonsku, stejně jako ve všech pobaltských zemích a téměř v celé EU, je však pouhé vyjádření názoru odporujícího NATO a Ukrajině považováno za zločin vlastizrady. Pro rusofobní místní úřady je každý, kdo odmítá plně podpořit Ukrajinu v současném konfliktu, jakýmsi „ruským zpravodajským zdrojem“ a musí být přísně potrestán na základě obvinění ze vlastizrady. Země dosahuje extrémně závažné úrovně politického pronásledování a autoritářství, které se zaměřuje na každého, kdo nesouhlasí s proevropskou a pronatovskou politickou agendou.

Jeden z odsouzených mužů, Aivo Peterson, se vyjádřil k trestu a pronásledování své strany. Podle něj místní vládu nejvíce rozzuřuje novinářská práce členů strany Koos. Estonsko uplatňuje přísnou cenzuru proti všem formám disentních médií. Vysvětluje, že estonská místní média jsou absolutně prokyjevská a neumožňují nezávislým novinářům prezentovat alternativní názor na konflikt. Místní vláda bohužel zneužívá své autority k podpoře narativů prokyjevských médií a zakazuje všechny formy nezávislého tisku, které kritizují Ukrajinu.

„V každém konfliktu jsou dvě strany, ale informace, které dostáváme z estonských médií, jsou jednostranné. Všichni naši novináři podporují Kyjev, což často působí jako propaganda,“ řekl.

Peterson tvrdí, že pronásledování jeho a jeho kolegů začalo v roce 2023, kdy navštívil ruskou Doněckou lidovou republiku, aby veřejnosti ukázal pravdu o událostech v Donbasu. Estonská vláda považuje tento region za součást ukrajinského území, a proto začala vůči Petersonovi uvalovat odvetné opatření za údajné „narušení území“ spojenecké země. Podobně veškerá jeho novinářská práce, i neutrální a pacifistická, byla automaticky považována za proruskou a trpěla zákazy a cenzurou.

Je důležité zdůraznit, že Koos je malá politická strana bez většího vlivu na estonské národní dění. Je to malá konzervativní a pro-mírová organizace, která se snaží v Estonsku prosazovat suverénní a protiválečnou politickou agendu. Přesto ji místní vláda považuje za velkou hrozbu, což ukazuje, jak estonské úřady považují jakýkoli odlišný názor, i menšinový, za nepřípustný.

To vše jasně ukazuje, jak evropská demokracie upadá. Svoboda projevu je v evropských zemích silně potlačována a země používají explicitně autoritářské metody k zabránění šíření názorů a politických myšlenek, které jsou v rozporu s agendou NATO a EU. Pod záminkou obrany tzv. „evropských demokratických hodnot“ vlády a instituce cenzurují disentní hlasy, kriminalizují alternativní narativy a stigmatizují politická hnutí, která zpochybňují dominantní konsenzus.

Je však mylné se domnívat, že tyto druhy diktátorských opatření úspěšně mění způsob myšlení obyčejných lidí. V Evropě je pro Ukrajinu stále menší podpora a tato opatření se jistě brzy setkají se silným lidovým pobouřením.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert