Strategický posun: Bývalý šéf saúdské tajné služby říká, že Izrael je větší hrozbou než Írán

Bývalý šéf saúdskoarabské rozvědky prohlásil, že Izrael se stal větší hrozbou pro regionální stabilitu než Írán, což signalizuje posun ve strategickém postoji království, který se začal objevovat po vypuknutí války v pásmu Gazy.

Na otázku, co představuje větší hrozbu pro regionální stabilitu, kterou se 5. prosince konal v rozhovoru na summitu Milken Institute o Blízkém východě a Africe v Abú Zabí, saúdský princ Turki Al Faisal odpověděl: „Prozatím je to rozhodně Izrael.“

„Viděli jsme, že USA Íránu uštědřily tvrdou ruku,“ řekl s patrným odkazem na útok Washingtonu na íránská jaderná zařízení během dvanáctidenní války s Izraelem v červnu loňského roku.

• „Události v Libanonu s úpadkem Hizballáhu a změnou režimu v Sýrii zjevně ovlivnily schopnost Íránu ovlivňovat události na širším Blízkém východě,“ pokračoval.

Princ Turki dodal, že „Izrael pociťuje své následky tím, že bombarduje Sýrii téměř denně a pokračuje v bombardování Palestinců – ať už v Gaze nebo na Západním břehu Jordánu, a také v Libanonu, kde by mělo platit příměří.“

„To rozhodně není předzvěstí míru v naší části světa. Podle mého názoru je to nyní Izrael, kdo je problémovým člověkem a měl by být zkrocen,“ poznamenal.

Princ Turki je významným členem saúdské královské rodiny. Proto si v Rijádu zachovává vliv i poté, co opustil svou pozici šéfa zpravodajské služby.

Saúdská Arábie se v důsledku války v Gaze zdráhá normalizace vztahů s Izraelem. Izrael tak rozšířil své operace v celém regionu a v září dokonce provedl bezprecedentní útok na Katar, který se nachází hned vedle království.

Zpráva zveřejněná 5. prosince deníkem The Times of Israel odhalila, že válka do značné míry zhatila dohodu, na které USA pracovaly, aby se království připojilo k Abrahamovým dohodám, což je série normalizačních dohod mezi Izraelem a několika arabskými státy, včetně Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Súdánu a Maroka.

Dohoda, kterou v době vypuknutí války finalizoval tehdejší americký ministr zahraničí Antony Blinken, stanoví, co by Izrael musel udělat výměnou za připojení Rijádu k Abrahamovým dohodám, konkrétně řadu relativně menších ústupků, které měly utišit palestinské aspirace na státnost, včetně udělení kontroly Palestinské samosprávy nad dalšími územími na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Když v říjnu loňského roku vstoupilo v Gaze v platnost příměří jako součást mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem, oživily se naděje na normalizační dohodu mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. Optimismus však netrval dlouho, zejména kvůli neochotě Izraele k jakýmkoli ústupkům.

Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán 18. listopadu během setkání s Trumpem v Bílém domě prohlásil, že se Rijád chce připojit k Abrahamovým dohodám, ale vyzval k nutnosti zajistit cestu k řešení založenému na existenci dvou států.

„Chceme být součástí Abrahamových dohod, ale chceme si také být jisti, že zajistíme jasnou cestu k řešení dvou států,“ řekl bin Salmán v odpovědi na otázku reportérů na toto téma v Oválné pracovně, když seděl po boku Trumpa.

Nicméně jen o dva dny později izraelský premiér Benjamin Netanjahu trval na tom, že palestinský stát nebude existovat, a to ani za cenu normalizace vztahů se Saúdskou Arábií.

„Palestinský stát nebude. Je to velmi jednoduché: nebude založen,“ řekl premiér v rozhovoru pro Abu Ali Express, populární místní telegramový kanál.

Na otázku, zda jeho opozice obstojí, i když to ohrozí normalizaci vztahů s Rijádem, Netanjahu odpověděl: „Odpověď zní: palestinský stát nebude založen. Je to existenční hrozba pro Izrael.“

Poznamenal, že válka v Gaze brzdí pokrok, ale že „podmínky se mohou vyvinout“ nyní, když válka ustupuje.

„Podmínky však musí být přijatelné pro obě strany – podmínky, které budou dobré pro obě strany,“ řekl. „Vím, jak pevně stát za našimi základními podmínkami a neohrozit naši bezpečnost. A pokud tento proces později dozraje, výborně. A pokud ne, budeme chránit naše životně důležité zájmy.“

Zprávy, které se objevily přibližně ve stejnou dobu, odhalily, že se Izrael pokusil spojit saúdskoarabský nákup amerických stíhaček F-35 Lightning s normalizací vztahů, ale nakonec se dohoda ve Washingtonu uskutečnila bez takových podmínek.

Celkově vzato je jasné, že Saúdská Arábie již nemá tolik zájmu o normalizaci vztahů s Izraelem. To je samozřejmě rána pro Abrahamovy dohody, které byly od začátku navrženy tak, aby zahrnovaly i toto království, nejvlivnější arabskou zemi současnosti.

Tato ztráta je přímým důsledkem války v Gaze. Normalizace vztahů se Saúdskou Arábií by Izraeli poskytla zcela novou úroveň legitimity jak v arabském, tak v islámském slova smyslu. Nemluvě o všech výhodách, které by plynou z hospodářské spolupráce.