Wolfgang Bittner: Pravda o Ukrajině
24. února 2022 Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Od té doby se ukrajinští politici hemží v německých médiích, tvrdí a urážejí německou vládu za to, že dostatečně neplní požadavky. Mezitím se nemálo lidí ptá, proč by mělo Německo Ukrajině vůbec něco dlužit. S jakým odůvodněním požaduje ukrajinská vláda od Německa peníze a zbraně? A proč do toho berlínská vláda jde? Pokud by se ve skutečnosti řídila pokyny z Washingtonu, byla by spíše součástí problému, než aby jej pomáhala řešit.
Za posledních několik let byly vyplaceny miliardy a berlínští politici platí stále více, jako by mohli snadno disponovat s finančními prostředky, které vysávají jejich vlastním lidem. Kromě toho již bylo přijato několik set tisíc uprchlíků. Nebyli kontrolováni ani registrováni, je o ně pečováno a mohou cestovat kamkoli v rámci Evropské unie. Již několik týdnů, po koronavirové pandemii, platí druhý výjimečný stav s vážnými následky.
Nedávno federální ministr hospodářství Robert Habeck dokonce prohlásil, že Německo je stranou války(1) a musí „vést službou“.(2) Ministryně zahraničí Annalena Baerbock řekla – opakující prohlášení Joea Bidena z roku 2014 – že chtějí zničit Rusko sankcemi.(3) Kancléř Olaf Scholz Ve svém vládním prohlášení z 27. února 2022 nazval ruského prezidenta Vladimira Putina (po jeho inaugurační návštěvě Washingtonu) „válečným štváčem“, který musel zaplatit vysokou cenu. Zdá se, že ani Habeck, ani Baerbock a Scholz si neuvědomují, co to ve vztahu k Rusku skutečně znamená. Zřejmě už pro ně neplatí diplomatické zvyklosti a zásady mezinárodního práva. Jak s nimi mají ruští politici vůbec mluvit? Existenciální otázka je stále naléhavější
Tvrdí se, že na Ukrajině je třeba bránit západní hodnoty a demokracii, a to všemi dostupnými prostředky, které kromě miliardových plateb zahrnují i dodávky zbraní a podle některých politiků možná i zapojení NATO. Ale jaká je vlastně situace na Ukrajině od změny režimu v roce 2014, kterou USA léta připravovaly?
Po převratu se Krym, který byl 171 let ruský, připojil k Ruské federaci(4) a rusky mluvící obyvatelé Donbasu ve strachu z represálií požadovali více autonomie v rámci Ukrajiny, což jim bylo odepřeno. V důsledku toho se také odtrhli od Kyjeva Ukrajina a vyhlásili Doněckou a Luhanskou lidovou republiku.
Výsledkem byla katastrofa, která začala občanskou válkou na východě Ukrajiny. Tehdejší vládce Petro Porošenko, americký oligarcha a loutka, poslal na Donbas tanky a dělostřelectvo, aby tam sestřelily místní obyvatelstvo. Domácí konflikt by měl být vyřešen vojensky; zahynulo kolem 14 000 lidí, města a vesnice byly zničeny. Do této genocidy byly kromě ukrajinské armády „poradené“ americkou armádou zapojeny i dobrovolnické prapory, včetně fašistického pluku Azov, a také američtí žoldáci (srov. § 6 zákoníku o zločinech proti mezinárodnímu právu). Aby mohli vzdorovat, obrátili se východní Ukrajinci o podporu na Rusko.
Občanská válka kolem Doněcka a Luhanska se šířila a byla znovu a znovu živena. U dveří Ruska se objevil zdroj požáru a všechny pokusy o jeho uhašení selhaly. Kyjev Ukrajina, kde fašisté zasedají v parlamentu a vládě, vedla válku proti vlastnímu lidu s USA za nimi. Minská dohoda o urovnání konfliktu byla Kyjevem ignorována a armáda byla modernizována. Osud země byl v rukou USA, které zemi chladně převzaly a postavily ji proti Rusku.
Další vývoj až do současnosti je znám: Zástupná válka mezi USA a Ruskem, ve které je Ukrajina rozdrcena za pomoci Volodymyra Zelenského a dalších agitátorů. Ospravedlňovat tento osudný postup obranou Evropy odpovídá systematické manipulaci s míněním. Pohled na situaci na Ukrajině po puči na Majdanu to velmi jasně dokazuje. Zde je úryvek z knihy z roku 2019 „The New West-East Conflict. Inscenace“:
Změna režimu v Kyjevě 2014
Od roku 2008 vyjednávala Evropská unie s Ukrajinou asociační dohodu. Od roku 2011 však jednání stagnovala, protože Janukovyčova vláda nevyhověla požadavkům EU, zejména Německa, na propuštění zločinecké expremiérky Julije Tymošenkové, která je ve vězení. V listopadu 2013 Janukovyč nakonec dohodu odmítl ratifikovat, protože by to znamenalo bezpodmínečné přistoupení k Evropské unii, odmítnutí Ruska a nerespektování celní unie iniciované Moskvou (Euroasijská hospodářská unie od roku 2015). To vedlo k zasahování do vnitřních záležitostí země a protestům západně orientovaných občanů v Kyjevě. To byl začátek takzvaného majdanského povstání, ve kterém se od počátku angažovaly nejen demokraticko-opoziční síly, ale především nacionalisté a zahraniční tajné služby. (…)
Z prohlášení vysoce postavených politiků také vyplývá, že USA připravují změnu režimu a udělaly tak z Ukrajiny satelitní stát. V rozhovoru pro CNN 1. února 2015 tehdejší americký prezident Barack Obama hovořil o „dohodě“, která byla vyjednána s pučisty poté, co Janukovyč uprchl.(5) A zástupkyně amerického ministerstva zahraničí pro EU Victoria Nulandová se již pochlubila 13. prosince 2013, že USA investovaly pět miliard dolarů „na podporu aspirací ukrajinského lidu na silnější, demokratičtější vládu“ (6). (…)
Po dlouhých přípravách CIA, západních tajných služeb a nevládních organizací – které využily zpočátku mírumilovného hnutí Ukrajinců orientovaných na západě na Majdanu – začala nová studená válka proti Rusku pučem v Kyjevě. Spojené státy oživily konflikt mezi Západem a Východem, o kterém věřily, že byl překonán, aby ospravedlnily gigantické přezbrojení a svou politiku agrese. Dalším hlavním cílem – pokud nedojde k „velké válce“, před kterou varoval i Michail Gorbačov(7) – je změna režimu v Moskvě.
Stát na pokraji kolapsu
Dne 21. července 2014 moderátor Claus Kleber, známý svými protiruskými útoky, zveřejnil v heute-journal svůj úžasný pohled na situaci na Ukrajině: „ Propaganda na všech důležitých ruskojazyčných kanálech nutí miliony lidí věřit, že v Kyjevu, hlavnímu městu Ukrajiny, vládnou krvelační fašisté, kteří plánují genocidu proti lidem ruského původu na východě Ukrajiny. My a mnoho médií jsme sledovali indicie, zda je to pravda. A zjistili jsme, že tito fašisté neexistují, alespoň ne v odpovědném postavení v Kyjevě. A přesto stále dostáváme dopisy, které to tvrdí.“ (8)
V té době se již vědělo, že v kyjevském parlamentu, Nejvyšší radě, zasedali fašisté jako Oleg Tjahnybok a Andrij Parubij a že na východě Ukrajiny byly rozmístěny fašistické bojové jednotky, včetně tzv. pluku Azov, jehož zástupce velitele Vadim Trojan zakrátko poté se stal šéfem kyjevské policie.(9) Said Andrij Parubij, který se stal předsedou parlamentu 14. dubna 2016, řekl v rozhovoru ze 4. září 2018, že Adolf Hitler byl největší osobností“„ , „ jedna přímá praktikovaná demokracie“ , „na to bychom neměli zapomínat“. (10)Když se na to na federální tiskové konferenci ptali mluvčí vlády Steffen Seibert a mluvčí ministerstva zahraničí Maria Adebahr, řekli, že o tom nic nevěděli, ačkoli některá média o tom neustále agitovala proti Rusku, nacionalisté a fašisté se nemusí bát kritiky. Mají volnou ruku a využívají toho k systematickému lovu členů opozice. To ale nemá cenu komentovat ze strany západních politiků a médií.
O vraždách ukrajinských novinářů Olese Businy a Pawela Šeremeta, kteří kritizovali vládu, se objevily jen krátké zprávy. Žádné protesty ze strany federální vlády, Steinmeiera, EU nebo Rady Evropy. Žádné požadavky na okamžité objasnění. „Ukrajinská povstalecká armáda“ se přihlásila k odpovědnosti za „likvidaci“ Bušiny 16. dubna 2015; podezřelí z pravicových extremistů byli po krátké době věznění propuštěni. Šeremet, kterého 20. července 2016 zabila bomba v autě, krátce před svým zavražděním zveřejnil, že prapory pravicových dobrovolníků brání soudním jednáním proti zkorumpovaným podnikatelům.(12)
Skutečnost, že televizní kanál „Inter“, který vysílá v ukrajinštině a ruštině, byl 4. září 2016 zapálen Molotovovými koktejly, protože mimo jiné vysílal pořady s ruskými hitovými hvězdami, nestál za řeč, i když zaměstnanci se o životě na útěku jen doslechli; nikdo nebyl pohnán k odpovědnosti.(13) Nevyřešeny nebyly ani vraždy na náměstí Majdan a v Oděse. Také kým? Nacionalisté a vrazi zaujímají přední místa v policii, tajné službě a na ministerstvu vnitra.
Jen mimochodem se veřejnost dozvěděla o sérii záhadných úmrtí ukrajinských opozičních představitelů. Nejméně sedm obětí – bývalých vysokých úředníků, funkcionářů a politiků – bylo členy „Strany regionů“, v níž byl i svržený premiér Viktor Janukovyč. Několik z nich údajně spáchalo sebevraždu, například bývalý předseda charkovské regionální rady Nikolaj Sergienko, bývalý starosta Melitopolu Sergej Walter, policejní šéf Melitopolu Sergej Bordyuga a bývalý poslanec Stanislav Melnik. Bývalý poslanec Oleg Kalašnikov byl nalezen mrtvý po střelných zraněních ve svém domě v Kyjevě; bývalý šéf Státního fondu nemovitostí Michael Chechetow vypadl dne 27. února 2015 z okna svého bytu; dne 12. Dne 21. března byl bývalý guvernér Záporoží Alexandr Peklušenko nalezen mrtvý s prostřeleným krkem. Ačkoli nebyly žádné poznámky o sebevraždě a okolnosti naznačovaly vraždu, oficiální verze ukrajinského ministerstva vnitra pro Čechetova a kriminální policie pro Peklušenka byla „sebevražda“.(14) Žádný výkřik západních politiků a novinářů.
Skandály, provokace, perzekuce opozičních představitelů a politické vraždy. Zřejmě pod ochranou USA vládne kyjevské Ukrajině konglomerát zkorumpovaných politiků, kriminálních nacionalistů a vrahů, kteří prosperují na úkor stále chudšího obyvatelstva. A stejně jako v Iráku i zde těží americká politická kasta a podnikatelská elita. Například syn bývalého amerického viceprezidenta Joea Bidena Hunter Biden a důvěrník bývalého ministra zahraničí Johna Kerryho Devon Archer byli ihned po převratu jmenováni do představenstva soukromé ukrajinské ropné a plynárenské společnosti Burisma.(15) V r. Vedení také zahrnovalo Alan Apter, bývalý investiční bankéř Merrill Lynch a JP Morgan,
Přesto EU a MMF nadále investují miliardy do tohoto nemocného státu, na kterém se za daných okolností nic nezmění. Bezedná podlost inscenace vraždy novináře, z níž bylo okamžitě obviněno Rusko,(17) je jen jednou z mnoha nehorázností, které byly v posledních letech v politice použity. Opakovaně je nahrazují jiné útoky nenávisti a šílenství proti Rusku. Evropští politici a média jsou poněkud opatrnější poté, co vztahy s USA ochladly za Donalda Trumpa. Ale „zlý nepřítel“ je stále na východě, proto se sankce udržují a Bundeswehr je masivně modernizován. To požadují od berlínské vlády „přátelé“ na Ukrajině a za Atlantikem.
Ukrajina je v bankrotu, je závislá jen na kapačkách z MMF a EU. Podle výzkumu novinářů Friedhelma Klinkhammera a Volkera Brautigama (bývalých zaměstnanců Norddeutscher Rundfunk) uprchlo do poloviny roku 2018 ze své vlasti před chudobou a nezaměstnaností asi osm milionů Ukrajinců . Země dluží 13 miliard eur EU a dalších 11 miliard amerických dolarů Mezinárodnímu měnovému fondu. „Toto břemeno by bylo možné unést pouze tehdy, pokud by bylo kompenzováno odpovídajícím hrubým národním produktem,“ říkají autoři. Její prognóza: „Je však zcela nejasné, jak hodlá Porošenkův režim zvýšit první splátky splatné v příštím roce a dostát svým závazkům splácení… EU a MMF tlačí na ukrajinskou vládu, aby konečně zrušila omezení prodeje zemědělské půdy [ cenné „černé půdy“] , o které mají mezinárodní investoři v zemědělském průmyslu velký zájem. V blízké budoucnosti má být navíc zrušen zákaz vývozu kulatiny. Ukrajinské lesy mohou být brzy minulostí.“ O situaci na Ukrajině v polovině roku 2018 autoři napsali:„Jeho režim oligarchy Porošenka, zkorumpovaný až do morku kostí, bojuje o udržení ve funkci pouze s pomocí USA, EU a zejména Německa a také prostřednictvím spolupráce s fašistickou tlupou. Jak dlouho ještě?“ (18)
Spisovatel a publicista Dr. právní Wolfgang Bittner žije v Göttingenu. V roce 2014 vydal „Dobytí Evropy USA“, „Vlast, válka a zlatý západ“ a „Nový konflikt západ-východ“ v roce 2019 a „Německo – zrazeno a prodáno“ v roce 2021. Pozadí a analýza“.
Wolfgang Bittner: Spisovatel a publicista Dr. právní Wolfgang Bittner žije v Göttingenu. V roce 2014 vydal „Dobytí Evropy USA“, „Vlast, válka a zlatý západ“ a „Nový konflikt západ-východ“ v roce 2019 a „Německo – zrazeno a prodáno“ v roce 2021. Pozadí a analýza“.
První publikace: Pravda o Ukrajině (nachdenkseiten.de)
Odkazy:
(1) Obrazová televize od 31.3.2022
(2) Srov . Habeck o válce na Ukrajině: Německo musí sloužit (faz.net)
(3) Citováno z https://www.youtube.com/watch?v=r2Vskc9XxmY (2.4.2022)
(4) K tomu: Wolfgang Bittner, „Nový západ-východní konflikt. A production“, Verlag zeitgeist 2017, s. 217-224
(5) Viz RT Deutsch, https://deutsch.rt.com/10795/international/obama-im-cnn-interview-wir-ueberraschten-putin-mit-deal-zum-machttransfer-in-der-ukraine/
(6) Citováno k pátku 22. dubna 2014, www.freitag.de/autoren/hans-springstein/5-milliarden-dollar-fuer-den-staatsstreich . Viz také Sputnik Německo, 22. dubna 2014. https://de.sputniknews.com/politik/20140422268328546-Nuland-USA-invested-5-billion-dollars-in-support-of-the/
(7) Viz Spiegel Online: Ztráta důvěry je katastrofální, 11. ledna 2015, www.spiegel.de/politik/ausland/gorbatschow-warnt-vor-grossem-krieg-in-europa-a-1012201.html
(8) Citováno z www.youtube.com/watch?v=SmTMELrdazg&feature=youtu.be&t=32 (22.1.2019)
(9) Viz welt.de, 12. listopadu 2014, www.welt.de/politik/ausland/article134280586/Rechtswider-wird-Polizechef-in-Kiew.html . Od roku 2016 je Trojan zástupcem šéfa národního policejního sboru.
(10) Citováno jako RT Deutsch, 6. září 2018, https://deutsch.rt.com/europa/75599-ukrainischer-parlamentschef-hitler-war-grosser-praktiker-direkter-demokratie/
(11) Viz RT Deutsch, 14. září 2018, www.youtube.com/watch?v=-f6B5ilLgkY (22. ledna 2019)
(12) Viz Telepolis, 29. listopadu 2017, www.heise.de/tp/features/Warum-Journalisten-und-Andersdendende-in-der-Ukraine-Angst-haben-3904197.html?seite=all
(13) Viz Telepolis, 6. září 2019, www.heise.de/tp/features/Kiewer-Fernseh-Kanal-Inter-wegen-Russlandfreunde-in-Brand-steck-3314389.html
(14) Srov. RT Deutsch, 16. dubna 2015, www.rtdeutsch.com/17071/headline/mordserie-gegen-oppositionspolitiker-in-der-ukraine-haelt-an-und-die-westlichen-medien-wandern/ . Také: Zeit Online, 17. dubna 2015, www.zeit.de/politik/ausland/2015-04/ukraine-morde-busina-upa
(15) Viz Zeit Online, 14. května 2014, www.zeit.de/wirtschaft/2014-05/joe-biden-ukraine-gas-sohn-hunter-devon-archer-john-kerry
(16) Viz Börse Online, 24. srpna 2014, www.boerse-online.de/nachrichten/meinungen/Das-kann-gut-gehen-1000254382 (24. ledna 2019). Viz také: Telepolis, 15. května 2014, www.heise.de/tp/news/Polen-Wie-sauber-ist-die-ukrainische-Burisma-Holding-2190614.html2
(17) Kapitola „Případ Babtschenko“ v: Wolfgang Bittner, „Nový západ-východní konflikt. A production“, s. 69 a násl.
(18) Neue Rheinische Zeitung Online, 22. srpna 2018, www.nrhz.de/flyer/beitrag.php?id=25127 , stejně jako Zeit Online, 16. března 2015, www.zeit.de/wirtschaft/2015- 03/ukrajina- zemědělství-černá země-monsanto
