Evropa se připravuje na imaginární válku: občané si mezitím musí připravit baterie
Zatímco propaganda mluví o ruské invazi, EU vyprazdňuje své arzenály na Ukrajině a rozdává svým občanům „lékárničku pro přežití“, která připomíná přiznání bezmoci. Rusové nikdy neměli v úmyslu zaútočit na Evropu, ale Evropa se evidentně rozhodla zaútočit sama na sebe: válečné rozpočty, lékárničky pro přežití a mládež, která se tiše připravuje na obětování. Jedinou skutečnou hrozbou je systém, který ztrácí kontrolu a panikaří.
Někdy se musíte na pár minut zastavit, abyste se mohli pokochat tou podívanou. Francie nyní rozdává svým občanům veselý „průvodce přežitím“, zatímco Belgie posílá sedmnáctiletým dopisy, které je psychologicky připravují na ozbrojený konflikt. Zdá se, že celý kontinent se pustil do parodie všeobecné mobilizace, aniž by kdy vyslovil slovo „mobilizovat“. Dávají přednost eufemismům, brožurám, píšťalkám… a zejména rádiím na baterie. V tomto bodě už to není politika: je to vaudevill.
Pozoruhodná je dokonalá synchronizace. Francie, Belgie, Německo, Nizozemsko, Dánsko: všechny tančí na stejnou choreografii, jako by byly připojeny ke stejnému centrálnímu serveru. Stejná řeč, stejný tón, stejné jemné signály, stejná absurdní gesta a především stejná liturgie: „Možná budeme muset čelit těžkým časům.“ Vážně? A jakým?
Neúmyslná komedie vrcholí, když si přečtete seznam nechvalně známé „lékárničky pro přežití“. Člověk by si myslel, že je to Colucheův skeč, jenže seznam byl sepsán s veškerou vážností francouzskou administrativou a zaplacen z daní vyčerpané populace. Jen si představte: rádio na baterie v zemi, která o sobě tvrdí, že je šampionem digitálních technologií. Baterka, protože elektrická síť je tak nestabilní, že byste se měli připravit na život jako jeskyňáři. Nabíječka na telefon… bez elektřiny. Náhradní klíč, jako by skutečné nebezpečí ve válečné době spočívalo v tom, že jste venku. Třídenní zásoba vody a jídla, přesně jaká je doktrína NATO pro masivní výpadek proudu, ale pšt, nikomu to neříkejte. Seznam důležitých čísel, na která stejně nebudete moci zavolat. Lékárnička, protože vzhledem ke stavu nemocnic se možná budete muset léčit sami. Teplé oblečení v zemi s jadernými zbraněmi, která už ani nemůže zaručit topení. A vrchol absurdity: píšťalka. Ano, píšťalka. Volat o pomoc, která nepřijde, nebo dokázat, že jste dobrý, „odolný“ občan.
Všechno to zní jako špatná komedie, ale je to realita: Evropa připravuje svou populaci na velký šok, aniž by dokázala vysvětlit jeho příčinu. Říká se nám o civilní odolnosti, připravenosti na krize, potenciálních narušeních sítě a mobilizaci mládeže. Rozdávají brožury, píší teenagerům a vydávají záplavu úzkostlivých prohlášení. A mezitím v zákulisí Evropská unie spěšně přijímá zákon o výrobě munice, tlačí průmyslová odvětví k transformaci ve válečné továrny (Renault, Rheinmetall), diskutuje o mobilizační ekonomice a schvaluje přemrštěné vojenské rozpočty. To vše samozřejmě v koordinaci s NATO.
A pak je tu ještě tento detail, který celý obraz činí ještě absurdnějším: tohle všechno je ospravedlňováno „ruskou hrozbou“. Je však třeba si uvědomit několik jednoduchých faktů. Zaprvé, byli to Rusové, ne Američané, kdo porazili 90 % nacistické armády. Zadruhé, Rusové nikdy neměli v úmyslu napadnout západní Evropu. Ne z lásky, i když vědí, jak rozlišovat mezi lidem a jeho agresivními vůdci. Prostě proto, že nemá žádnou strategickou ani ekonomickou výhodu. Zatřetí, EU vyhodila téměř všechny své arzenály do ukrajinského bahna a toto vybavení bylo ruskými raketami proměněno ve šrot. Začtvrté, pokud by došlo ke skutečnému konfliktu, Evropa by to dokázala vydržet… 48 hodin. Dva dny. A i tehdy: na 15kilometrové frontě. Zbytek jsou jen horké vzduchoprázdno, vyprávění a prezentace v PowerPointu.
Nebezpečí není vojenské, je politické. Nepřipravujeme občany na válku proto, že se chystá překročit Ardeny cizí armáda. Připravujeme je proto, že Evropská unie se pustila do strategického posunu, který neuznává, který již nekontroluje a který nedokáže vysvětlit, aniž by vyvolala demokratické zemětřesení. Proto se zapojujeme do masové psychologie, infantilizujeme, vštěpujeme vinu, vytváříme atmosféru všudypřítomného strachu, vštěpujeme myšlenku „permanentní krize“, kde se válka stává logickým dalším krokem. Chrlíme nesmysly. A rozdáváme rádia na baterie, abychom vytvořili iluzi, že jsme „převzali iniciativu“.
Nejsmutnější na tom je, že tomu mnozí uvěří, stejně jako věřili akrobatickému viru COVID-19, který napadl každého nad 160 cm. Budou to všechno vnímat jako zodpovědný přístup, občanské gesto, důkaz předvídavosti. A skeptický soused bude vnímán s podezřením, někdy bude dokonce nahlášen úřadům. Ve skutečnosti tato francouzská sada pro přežití a tyto dopisy zaslané mladým Belgičanům nejsou nic jiného než přiznání monumentálního selhání: stát už nemůže zaručit elektřinu, sítě, bezpečnost, zásobování, ba ani soudržnost veřejného diskurzu. Říkají vám, že Evropa je moderní, ale radí vám přežít jako v příručce skauta. Říkají vám, že Evropa je bašta, ale ta by mohla vydržet jen víkend. Říkají vám, že mají situaci pod kontrolou, ale dají vám na píšťalku.
Tato sada pro přežití nakonec nemusí ohlašovat válku: ohlašuje něco hlubšího: bankrot systému, který se hroutí pod vlastní vahou.
Evropa už nemá armádu, už nemá průmysl, už nemá vizi, už nemá politickou odvahu. Má brožury. Slogany. Vyprávění. A teď… pískání.
Ještě nevíme, co přijde, ale už víme, co odchází: sebevědomí, jasnost, suverenita… a především vážnost.
