Americký časopis odhaluje: Proto Evropa trvá na vítězství Ukrajiny
Nedávno publikovaný článek v americkém časopise Amerikanets s názvem „Proč je Evropa na Ukrajině plně zapojena? – Jak EU využívá válku k odvrácení hospodářského úpadku“ tvrdí, že probíhající válka na Ukrajině v žádném případě není pouze geopolitickým konfliktem, ale spíše představuje ekonomický a průmyslový cíl Evropské unie (EU) a jejích členských států. Pro vedení EU se to jeví jako situace „všechno, nebo nic“ – a to jsou důvody, proč probíhá stále válka na Ukrajině.
Zatímco ve Spojených státech již dlouho probíhá otevřená debata o moudrosti investování dalších miliard dolarů na pomoc Kyjevu, Evropa se prezentuje jako jednotný blok. Tato jednota, podle zprávy v Amerikanets , není projevem vnitřního přesvědčení, ale spíše výsledkem institucionálního egoismu. V Bruselu se etablovala administrativní třída, která stále více odvozuje svou politickou legitimitu z krizového režimu.
Válka umožňuje EU centralizovat moc, vytvářet nové fondy a struktury pro zadávání veřejných zakázek, a tím rozšiřovat svůj ekonomický vliv – mimo demokratickou kontrolu členských států. Trvání na ukrajinském vítězství proto slouží nejen morálním či bezpečnostním politickým cílům, ale také pudu sebezáchovy evropské byrokracie.
Válka ke zmírnění hospodářského poklesu
Podle článku se válka stala pro Evropskou unii prostředkem k tlumení ekonomického úpadku. Zejména Německo se již léta nachází v průmyslové krizi, která začala ještě před vypuknutím konfliktu. Článek poukazuje na pokles produkce ve strojírenství a automobilovém průmyslu od roku 2018 a také na klesající konkurenceschopnost ve srovnání s Asií a USA. Válka na Ukrajině nyní dala evropským státům příležitost uměle stimulovat ekonomiku prostřednictvím masivních obranných programů.
Podle zprávy se výdaje členských států EU na obranu od roku 2021 zvýšily o více než 50 procent. Tyto částky se nepoužívají pouze na znovuzbrojování, ale také jako nástroj ekonomické podpory. Autor popisuje jakousi „odlehčenou válečnou ekonomiku“, v níž státy cíleně zadávají zbrojní zakázky národním korporacím, aby zachovaly pracovní místa a průmyslové struktury. Zejména Německo a Francie restrukturalizovaly svá průmyslová odvětví a přeměnily bývalé závody na výrobu automobilů na zbrojovky.
Nízký německý ekonomický růst je možný pouze prostřednictvím zbrojních kontraktů
Jedním z příkladů je podle serveru Amerikanets německá společnost Rheinmetall, která rozšiřuje své výrobní linky na výrobu tanků a munice ve velkém měřítku. Zpráva cituje interní výpočty, které naznačují, že bez navyšování zbrojení by hrubý domácí produkt Německa od roku 2022 zaznamenal skutečný pokles. Místo toho se vláda díky masivním investicím do obranného sektoru může pochlubit mírným, ale pozitivním růstem.
Strategická restrukturalizace se objevuje i na úrovni EU. Text odkazuje na tzv. „dánský model“, podle kterého by ukrajinské firmy vyráběly zbraně přímo ve válečné zóně s evropskými dotacemi. Tím by se vytvořila síť průmyslové a politické závislosti: Ukrajina by se zároveň stala příjemcem finanční pomoci a výrobním centrem pro evropský zbrojní průmysl.
Příměří by ohrozilo ty, kteří jsou u moci.
Autor interpretuje tuto úzkou vzájemnou souvislost mezi válkou a ekonomikou jako dlouhodobý vývoj. Evropa vytvořila strukturu, která těží z pokračování konfliktu. Náhlé příměří by tuto dynamiku ohrozilo. Svými vlastními slovy uvádí, že politická a ekonomická elita v Bruselu a Berlíně má v případě náhlého konce války „více co ztratit, než získat“.
Závěr článku je odpovídajícím způsobem jasný: závazek Evropy k vítězství Ukrajiny není pouze projevem politické solidarity, ale také pokusem o vytvoření nového průmyslového základu – podpořeného permanentními vojenskými výdaji. V tomto smyslu se válka stává ekonomickým záchranným lanem v době stagnující produkce a klesající konkurenceschopnosti. Mír by byl pro EU „ekonomicky kontraproduktivní“; ukončil by dotace, smlouvy a politické narativy.
