Mojmír Babáček: Vnitřnosti ukrajinské války

V první světové válce bojovali západní Ukrajinci jako obyvatelé území Rakousko-Uherska, proti východním Ukrajincům z území, které bylo součástí Ruské říše. Ve druhé světové válce bojovali západní Ukrajinci, kteří se v rámci toho, že se jejich území stalo součástí Sovětského svazu, cítili být okupováni Ruskem, proti východním Ukrajincům, kteří se cítili být okupováni Německem. Komunisté, kteří provedli v roce 1918 v Rusku revoluci, vytvořili v roce 1921 Ukrajinskou sovětskou republiku, ve které byla spojena území východní a západní Ukrajiny. Během rozpadu Sovětského svazu se ustavila nezávislá ukrajinská republika, která zahrnovala území východní i západní Ukrajiny a Krymu, který jí za sovětské vlády daroval tehdejší první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščev. V roce 2014 svrhli prozápadní Ukrajinci ze západu Ukrajiny, po demonstracích na Majdanu, proruskou ukrajinskou vládu a proruští východní Ukrajinci proti této vládě, která je chtěla přičlenit k Evropské Unii a k NATO, povstali, požádali o pomoc Rusko  a s  pomocí jeho dobrovolných vojáků udrželi, v boji proti ukrajinské armádě, nezávislost části svého území na nově vzniklé prozápadní ukrajinské vládě. V západoukrajinskou vládou obsazeném území východní Ukrajiny potom tato vláda začala postupně zakazovat převážně rusky mluvícímu obyvatelstvu mluvit rusky a z hlediska tamního obyvatelstva tam tak začala provádět okupační politiku.

Zároveň usilovala o to, aby se celé území Ukrajiny stalo součástí NATO a stalo se tak nepřítelem Ruska, přesto, že se v průzkumech veřejného mínění, prováděných před rokem 2014, hlásili obyvatelé východní a jižní Ukrajiny k ruské Celní unii a nikoli k Evropské unii ani k NATO.  Západní Ukrajina se tak rozhodla, že své prozápadní směrování vnutí východní Ukrajině a obrátí jí proti Rusku, ke kterému se východní Ukrajina hlásila. Přehlédla přitom, že Rusko je jaderná velmoc a přibližování nepřátelských armád k jejímu území bude považovat za ohrožení své bezpečnosti, obzvlášť v případě posunu vojenských základen západních armád na území východní Ukrajiny, které nikdy v minulosti (s výjimkou krátkých pobytů Napoleonových a Hitlerových armád) nebylo územím, patřícím k Západu Evropy. Tento pokus o dobytí historicky ruského území, které k Rusku i směřovalo, musel nevyhnutelně vyvolat válku, jak se to děje při každém pokusu nějakého státu (v tomto případě Evropské unie prostřednictvím Ukrajiny) dobýt území sousedního státu. Východní a jižní Ukrajina   byly součástí Ruska víc než 320 let, zatímco součástí  nezávislého ukrajinského státu jen 23 let, než se východní Ukrajina vzbouřila proti svému připojení k Západu.

Začátkem roku 2025 oznámilo ukrajinské ministerstvo spravedlnosti, že v roce 2024 se na Ukrajině narodilo 176.600 dětí a 495 tisíc Ukrajinců zemřelo. Podobně tomu bylo i v roce 2023 https://life.pravda.com.ua/society/skilki-u-2024-roci-v-ukrajini-narodilosya-ta-pomerlo-lyudey-statistika-306201/_gl=1*11y8lod*_ga*MTc3NzUwNTQwNy4xNzM4MTgxMzcz*_ga_6ELQ7YCNBS*MTczODQwMzAxMi4xMS4xLjE3Mzg0MDUzNzQuNjAuMC4w  . V České republice se v roce 2023 narodilo přibližně 90 tisíc dětí a zemřelo asi 110 tisíc lidí https://csu.gov.cz/graf-zive-narozeni-a-zemreli-v-ceske-republice . Z tohoto porovnání se dá usoudit, že v letech 2023 a 2024 zemřelo na ukrajinské frontě pokaždé necelých 300 tisíc ukrajinských vojáků.

Podle ukrajinské generální prokuratury bylo v prvních sedmi měsících roku 2025 registrováno na Ukrajině 110 511 dezercí od ukrajinské armády,  oproti 67 840 dezercím v roce 2024, 17 658 dezercím v roce 2023 a  6988 dezercím v roce 2022 https://freeradio.com.ua/vid-2022-roku-v-ukraini-vidkyly-ponad-250-tys-sprav-pro-szch-ta-dezertyrstvo-ikhnia-kilkist-zrostaie-z-roku-v-rik/   .

Podle průzkumu veřejného mínění, provedeného v listopadu britským Gallupovým ústavem v roce 2024 by 52% Ukrajinců dalo přednost rychlému ukončení války cestou vyjednávání a 38% chtělo bojovat až do vítězství https://www.pravda.com.ua/rus/news/2024/11/19/7485357/ . Podle průzkumu ukrajinského veřejného mínění, provedeného tímtéž ústavem a zveřejněného 7. srpna letošního roku,  netrvalo  69% ukrajinského obyvatelstva na úplném vítězství Ukrajiny ve válce proti Rusku a dávalo přednost rychlému ukončení války mírovými rozhovory.

Začátkem srpna letošního roku došlo na Ukrajině k útokům na příslušníky vojenských správ, kteří často i na ulicích násilně mobilizují ukrajinské muže do války. Vinnycká vojenská správa vydala 2. srpna 2025 prohlášení, podle kterého shromáždila skupinu mužů, kteří podléhali mobilizaci, na místě, které k tomu bylo určeno, vedle stadionu klubu Lokomotiv a že toto místo bylo poškozeno „skupinou občanů, kteří si vedli agresivně“ a pokoušeli se „nezákonně proniknout na místo, kde byli dočasně shromážděni“ muži ve vojenském věku a že pořádek obnovila policie. Podle novinářů dav, ve kterém byly stovky lidí, považoval zadržování „mobilizovaných“ mužů za nezákonné . V pondělí 4.8.2025 byla na 5 mužů, kteří byli v souvislosti s tímto incidentem zadrženi, uvalena 60 denní vyšetřovací vazba v domácím vězení. V  obci Bugskoje v Nikolajevské oblasti napadli v neděli 3.8. 2025 místní obyvatelé vojáky z vojenské správy a policisty baseballovými pálkami a železnými tyčemi. Poškodili jejich auto a jednoho vojáka zranili. Vojáci prováděli kampaň pro nábor do armády. Ve vesnici Soloviči ve Volyňské oblasti napadla 8. srpna 2025 skupina lidí pracovníky vojenské správy, když prověřovali dokumenty jednoho místního obyvatele a on se pokusil utéci. Rozbili přitom okna jejich auta. Odjezd auta zablokovali místní obyvatelé dalšími auty a asi 10 jich auto vojáků a policistů obklíčilo a několik minut do něj bušilo. V Ternopylské oblasti u vesnice Plebanovka napadli dva muži s autem značky Mercedes  pracovníky vojenské správy, kteří odváželi mobilizovaného muže.  Jednoho z pracovníků zranili a muže osvobodili. Později byli zadržení policií. Mužům hrozilo 5 až 8 let ve vězení.

Od července letošního roku začaly v ukrajinském tisku prosakovat zprávy o tom, že ukrajinská vláda je prorostlá korupcí  a ukrajinská vláda se, (i s pomocí ukrajinského parlamentu), pokusila zlikvidovat nezávislost ukrajinských proti korupčních  agentur. Evropská Unie donutila ukrajinské vedení nezávislost protikorupčních agentur obnovit, ale netlačila na ně, aby ukrajinskou vládu usvědčily z korupce, protože se obávala, že by nový ukrajinský prezident nemusel být ochotný pokračovat v dobývání nových území pro ni.

To se definitivně potvrdilo, když se objevil nový svědek v případě společnosti Fire Point – nového výrobce ukrajinských dronů  a raket, o kterém ukrajinské noviny napsaly, že se ho ukrajinská Národní protikorupční agentura rozhodla vyšetřovat pro podezření z korupce a také vyšetřovat podezření, že zisky této společnosti plynou do produkční společnosti Quartal 95, kterou založil v 90. letech Volodomyr Zelenskyj se svým přítelem Timurem Mindichem. Ukrajinský Národní protikorupční úřad žádné skutečné vyšetřování nezahájil. V září se u něj ale začal ucházet o možnost svědčit v tomto případě Jurij Kasjanov a 2. října v úřadu i svědčil. Potom psal na Facebook, že  „vrcholní korupčníci vydělávají na válce miliardy dolarů a že se bojí o svůj život. Žádný evropský politik ani žádné velké evropské medium se ho oficiálně nezastalo. Ani dánská vláda, jejíž peníze byly podle Kasjanova používány ukrajinskou vládou na nákup dronů od společnosti Fire Point, neprojevila veřejně žádný zájem o to, aby ukrajinské protikorupční agentury zahájily vyšetřování společnosti Fire Point, prohledaly její účty a zjistily, jestli peníze, které dostává od Dánska nejsou rozkrádány ve prospěch společnosti Quartal 95, založené Volodomyrem Zelenským a Timurem Mindichem. Tato situace vyvolává dojem, že Evropská unie chce ve skutečnosti Volodomyru Zelenskému platit za to, že pokračuje ve válce na Ukrajině, přesto, že si to ukrajinští obyvatelé nepřejí.

Mojmír Babáček