Miroslav Kelnar: Optimismus na ústupu

Z mého pohledu mám Andreje Babiše zapsaného z doby jeho prvního údělu – předsedy vlády jako představitele bojácného, neprůbojného, zakřiknutého atd., do kterého může oposice házet šipky a on se adekvátně nebrání.

Mám na to i takovou osobní zkušenost, když mi jeden podvodník v době sběru podpisů pro prezidentské kandidáty před posledními prezidentskými volbami zlomyslně podsunul informaci, že na A. Babiše čeká v Třeboni sniper, který ho chce odstřelit, a já to nahlásil na policii a policie Andrejovi na základě této mé informace zrušila jeho mítink s občany v Třeboni. Já jsem poté Andrejovi přes komunikační kanály ANO nabízel, že jsem připraven jít v jeho prospěch svědčit, ale nikdy mi Andrej na tuto moji nabídku neodpověděl. O půl roku později pak další zloduch poslal nějaké ty nábojnice zase pro změnu jeho manželce a podle mého mínění by se bývalo dalo té druhé výhružce zabránit, kdyby se Andrej již při tom prvním útoku na jeho volební kampaň této lumpárně rázně postavil.

Nakonec jsem na toho zlosyna od Třeboně, co mi podsunul tu nepravdivou informaci o připraveném atentátu na Andreje, podal trestní oznámení já. Toto moje trestní oznámení zametli samozřejmě, jak jinak, na Odboru extremismu a terorismu Krajské policie Praha pod koberec, a tak jsem si otevřel cestu alespoň k tomu, abych daného člověka žaloval já k civilnímu soudu a poslal jsem mu návrh předžalobní dohody. Chci od tohoto člověka, jehož jméno znám, a znám i jeho adresu a znám i jeho podobu, alespoň omluvu za to, že ten člověk od Třeboně zneužil mého důvěryhodného jména pro takovouto sviňárnu. A tuto omluvu vůči mé osobě chci, aby zveřejnil ve třech jihočeských novinách.

Že tyto nepřátelské akce vůči Andrejovi opět narostou, svědčí informace, že se Milion chvilek údajně opět šikuje do protestů proti Andrejovi. Připomíná mi to dobu před 5 roky, kdy takovéto podobné nátlakové akce plnily pražská náměstí. I když jsem nebyl tehdy, a ani dnes nejsem, voličem Andreje, tak přesto ze solidarity a z důvodu nesouhlasu k takovýmito zastrašovacími akcemi, jsem chodil do těchto demonstrací Milionu chvilek s transparentem ve prospěch Andreje Babiše.

Vzpomínám si, že na té první demonstraci, co naplnila Václavské náměstí k prasknutí, tak jsem se tam sám prodíral davem antibabišovců s transparentem „Andreji, 5% pijavice se derou k moci – Nasr…ť.“ Těmi 5 % pijavicemi jsem myslel KDÚ – ČSL a TOP 09, kteří se nakonec přece jen k té nástupnické vládě přisáli. Jen se divím, že si z KDÚ – ČSL nechali pro tento rok sebrat příležitost, se jet lísat k Sudeťákům na jejich sjezd do Německa, a tuto „čest“ přenechali tento rok Dozimetrům.

Chápu, že já nejsem typický Čech, že vybočuji z běžných průměrů, ale kousek odvahy by přece měl prokázat každý Čech, natož předseda české vlády. Nedostatek odvahy není jen problém Andreje, vždyť by kus té kuráže měli přece projevit i jeho voliči. Myslet si, že tím, že pro Andreje hodím hlas za plentou, že jsem již splnil to nezbytné penzum odvahy, to je přece málo. Nastoluji tuto otázku, abych si ověřil jednu věc. Ted´ jsme zažili nejhorší vládu od roku 1945 a v situaci, kdy se Andrej znovu ocitne pod tlakem Milionu chvilek, bude tam mezi těmi proti demonstrujícími, kteří se půjde bít za Andreje do pražských ulic, ještě někdo jiný, než já? Nemluvím tu jenom o protidemonstracích, ale i o vlastních demonstracích ve prospěch Andreje.

Tentokrát jsem na rozdíl od tehdy již v podmínce, v podmínce za to, že jsem se bil na projektu Adularya o 14 miliard českých korun, které se tu prokorupčily.

À propos, čekám, na jakém postu se objeví v Babišově vládě opět Lubomír Metnar, který byl prvním člověkem, za kterým jsem v roce 2016 zašel u generálního dodavatele elektrárny Adularya – Vítkovice, kde tenkrát L. Metnar na holdingu pracoval, a šel jsem za ním, abych ho informoval o mém podezření na rozsáhlou korupci na projektu Adularya. Předpokládám, že on tenkrát jako správně vychovaný státní ouřada šel k majiteli firmy a informoval ho o mém podezření na korupci. Sice tímto L. Metnar splnil svoji loajální posici vůči svému šéfovi, ale odvahu tu věc řešit tak, aby se této škodě zabránilo, tu již nenašel. L. Metnar svoji loajalitu k šéfovi povýšil nad zásadu své osobní cti.

A to, že chce Andrej Babiš opět spoléhat na stejné neodvážné ministry, jako za jeho první vlády, to mě naplňuje opravdovou skepsí. Zkrátka chce mít opět kolem sebe lidi, kteří ho stupněm odvahy nepřevyšují ani o centimetr. Kam mířím? Chci vyjádřit svoji úvahu, že více než dva roky chodím kolem Úřadu vlády a řvu tam do megafonu, že je třeba vyčistit ten Augiášův chlív, a nakonec vidím, že při tomto čistění se mohu spoléhat jen na ty ministry, co budou delegováni do vládních funkcí za Motoristy a nebo za SPD. To je alespoň můj současný dojem.

Miloš Zeman měl řadu chyb, ale pořád si ho budu vážit za to, že se prodejným reportérům uměl vysmát do obličeje tím jeho osobitým stylem a ukazoval jim, že si je může kdykoliv namazat na chleba svoji intelektuální převahou. Miloš si mé srdce získal právě tím, že se bojácně nekrčil před každým, kdo si o něho chtěl otřít svoji nevymáchanou hubu.

Trošku oklikou jsem se dostal k tématu, které bych tu rád dnes předestřel. Tomio Okamura nedávno vyjevil svůj záměr, že by se zbavil policejního prezidenta Vondráška, kdyby se stal ministrem vnitra. Já tu dnes v této souvislosti nechci popisovat svoje trampoty s policií ohledně případu Adularya a nebo připomínat to mé napadení v Kauflandu, abych ukázal, jak „politicky“ policie za Fialovy vlády pracovala, ale přesto tu jeden demonstrativní případ uvedu, abych ukázal, jaká bída tu v policejních složkách existuje. Vrátím se k případu souboje o ukrajinskou vlajku u Národního muzea z března roku 2023, kdy jsme jako demonstranti u Národního muzea žádali o odstranění ukrajinské vlajky z této budovy. Na tomto případu mohu naprosto jasně prokázat, jak lhali nejvyšší policejní představitelé, a to: Rakušan, Vondrášek, Vondráškův 1. náměstek Tomáš Lerch a ředitel krajské policie Matějček.

Kolovalo přece na webu video natočené při tomto konfliktu u Muzea, kde je zaznamenáno zcela jasně, že ten střet mezi policií a demonstranty byl iniciován policií. Video ukazuje bez jakýchkoliv pochybností, že policisté napadli na pokyn někoho z „vyšších“ míst nás. Jednoduše řečeno, policie nás napadla, aby nás vyprovokovala k oplácení. Kdo neodolal chtíči, ránu policistovi vrátit, tak ten šel pak k soudu a dostal podmínku.

K tomuto incidentu u Národního muzea uspořádal policejní prezident Vondrášek tiskovou konferenci, kde neříkal pravdu, a tento incident od Národního muzea se také 2x řešil na půdě Výboru pro bezpečnost Parlamentu a tam zase lhal náměstek Vondráška Tomáš Lerch. Evidentní policejní lež prokázaná jasně videem, ale vše se pak podalo s pomocí prodejných sdělovacích prostředků veřejnosti obráceným způsobem, že prý my neozbrojení demonstranti jsme napadali speciální jednotky policie vybavené všemi možnými prostředky jako slzným plynem atd.

Velice odvážně se nás tenkrát zastali na těch dvou jednáních Výboru pro bezpečnost MUDr. Mašek a paní Vildumetzová z ANO, a i poslanec za SPD se za nás postavil. Bohužel byli přehlasováni Pětidemoliční parou ve výboru a případ se dále neřešil, jinými slovy, byl zameten Pětidemolicí pod koberec.

Stěžoval jsem si také na Radu pro Českou televizi na pořad Nory Fridrichové v ČT „168 hodin“ kdy tento pořad se zabýval právě událostmi u Muzea. Na moji stížnost na zmanipulování skutečného průběhu tohoto incidentu u Muzea v pořadu Nory Fridrichové mi bylo odpovězeno z Rady pro ČT, že moje stížnost se zamítá s odkazem na podané vysvětlení z Policejního prezidia. Takže jedna lež se pak překrývala druhou lží, lhaly tu ČT i Policejní prezidium, a proto se připojuji k názoru Tomia Okamury, že ten vrch policie se musí pořádně pročistit, a začít skutečně od Policejního prezidenta, protože u policie se stala lež každodenním chlebem. To mohu dokázat i jinak.

A tak se ptám, když Andrej podrazil Tomia v této věci odvolání policejního prezidenta Vondráška, to si Andrej přestavuje, že policie bude pokračovat v tomto Fialovském stylu? A to budou třeba stačit dvě demonstrace Milionu chvilek na podporu Rakušana a Babiš ho tam klidně nechá ve funkci? A Rakušan bude moci nadále pokračovat ve využívání Oganesjanovy party proti oposici a proti nám – českým patriotům? Jímá mě z toho hrůza, hrůza z toho, že bude opět Andrej uhýbat a kličkovat Milionu chvilek, redaktorům lžinovin a dalším nátlakovým skupinám, jen aby nemusel se k věci postavit chlapsky? My jsme pro změnu stylu vládnutí v této zemi a zabránění tomu, aby tu vláda běžně lhala českým občanům, kdy je to pro ni výhodné. Investovali více než dva roky času do protestů u Úřadu vlády, my jsme na toto téma citliví.

Uvědomuje si Andrej, že je tu řadu věcí potřeba po vládě Pětidemolice zde napravit? A to nejen u policie, ale také v resortu spravedlnosti. S napětím jsem čekal, kdo převezme posty ministrů v resortu vnitra a spravedlnosti, a to, že si je nechalo ANO ve svém portfoliu, tak to mě opravdu naplňuje nejistotou. Pokud tyto dva resorty dostane někdo z ANO, kdo bude podobný Andrejovi, to je ministr, který nebude mít ani za nehet odvahy razantně změnit poměry v těchto resortech, pak to bude pro nás všechny velké zklamání. Nadějí na změnu poměru u policie byl Tomio Okamura na postu ministra vnitra, ale tuto možnost Andrej zařízl, zřejmě proto, aby se Milion chvilek zase nerozzlobilo jako tenkrát, když chtěla ministryně Benešová odvolat Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Bohužel musím konstatovat, že ve světle vyjádření Andreje Babiše ohledně Policejního prezidenta Vondráška, tak my, co jsme si za dva roky našich protestů vysloužili od Fialovy kamarily název – dezolantské svině, budeme muset situaci na Ministerstvu vnitra a Ministerstvu spravedlnosti velice pečlivě monitorovat, a když potřeba, znovu nastoupíme.

Toto není antibabišovský článek, to je jen výzva k Andrejovi, aby se uměl postavit nátlaku třeba jako Miloš Zeman.

Foto je z mé pouti za vymítáním ďábla se zastavením u Ministerstva obrany.

Ing. Miroslav Kelnar, člen Národní demokracie