„Tohle nemůže pokračovat“ – německá podnikatelská komunita vážně varuje kancléře Merze

Od roku 2019, který předcházel koronavirové krizi, bylo v německém průmyslu podle nové zprávy tiskové agentury Reuters ztraceno 245 500 pracovních míst

Lhůta poskytnutá německé vládě, která se ujala úřadu na jaře, nyní skončila. Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK) zaslala kancléři Friedrichu Merzovi vážné varování s argumentem, že „takhle to dál nejde“.

Změna vlády v Berlíně nevedla ke zlepšení ekonomické nálady ani po sto dnech. Nyní se průmysl zoufale snaží změnit směr federální vlády, uvádí Berliner Zeitung .

List cituje tři nedávné titulky, které ilustrují, jak špatná je situace Německa: „Německu hrozí třetí rok recese v řadě“, „V automobilovém průmyslu bylo za jeden rok ztraceno 50 000 pracovních míst“ a „Produkce oceli klesla o 12 procent“.

Jak před týdnem informoval Remix News , země také dosáhla pochmurných milníků, kdy nezaměstnanost i bankroty dosáhly desetiletého maxima.

Ve svém dopise DIHK vznesla jasné požadavky vůči federální vládě. Generální ředitelka DIHK Helena Melnikovová vyzvala Merzovu vládu k provedení rozsáhlých reforem na podzim roku 2025.

„Německá ekonomika je v krizi hlouběji, než by si mnoho lidí přálo,“ napsal Melnikov. Jako první pozitivní krok Melnikov zmínil investiční balíčky a pobídky pro infrastrukturu a bezpečnost.

To však nestačí. Od fiaska s daní z elektřiny důvěra mnoha společností opět klesá. Nyní je potřeba jasný směr: Je nutné snížit daňovou zátěž, zavést balíček ekonomického urychlení a modernizovat veřejnou správu.

„Stejně jako předtím to nemůže pokračovat,“ varoval šéf DIHK. Po téměř čtyřech měsících ve funkci vypršela lhůta pro novou vládu.

„Je klíčové, aby produktivita a ekonomická výkonnost rostly rychleji než sociální výdaje,“ varuje Melnikov.

Podle něj „toho nelze dosáhnout zvyšováním daní, ale pouze strukturálními reformami. V situaci, kdy se již berou miliardy úvěrů, je zvýšení daní zcela špatným signálem,“ uvedl generální ředitel DIHK.

Pokračoval konstatováním, že „i pouhá debata způsobuje značnou ztrátu důvěry v ekonomiku,“ zdůraznil a jako příklad uvedl reformy Švédska, Nizozemska a Dánska.

„K tak hlubokým změnám je nyní potřeba odvaha,“ prohlásil šéf DIHK.

Pozadím jeho varování je stále se prohlubující strukturální krize a rostoucí frustrace mezi společnostmi. Po dvou letech klesajícího hrubého domácího produktu je Německu v roce 2025 stále hrozí recese, což podle ekonomických expertů povede k trvalé ztrátě důvěry a rostoucímu přesunu výroby do zahraničí.

Podle studie poradenské firmy EY dosáhl obrat odvětví ve druhém čtvrtletí něco málo přes 533 miliard eur. To představuje pokles o 2,1 procenta ve srovnání s předchozím rokem. Jedná se o osmé čtvrtletí v řadě, kdy byl zaznamenán pokles. Vývoj exportu byl navíc v sedmi z posledních osmi čtvrtletí negativní.

Kolaps německého průmyslu trvá již léta.

Od roku 2019, který předcházel koronavirové krizi, bylo v německém průmyslu podle nové zprávy tiskové agentury Reuters ztraceno 245 500 pracovních míst.

Spolkový ministr financí Lars Klingbeil, zároveň lídr menší koaliční strany Sociální demokraté (SPD), vidí ve zvýšení daní příležitost k vyplnění obrovských deficitů v rozpočtu na rok 2027. Tento přístup se však pochopitelně nelíbí průmyslovým hráčům.

Podle německé podnikatelské komunity by se měly snížit ceny energií, měly by se poskytnout peníze na výstavbu nových plynových elektráren, měl by se uvolnit zákon o energetice ve stavebnictví a celkově je potřeba více trhu a méně státu.

„Firmy jsou ochotny investovat pouze tehdy, pokud k tomu budou splněny vhodné rámcové podmínky, takže letošní podzim by se měl věnovat reformám,“ zdůraznil Melnikov.

Vážnost situace uznal i sám německý kancléř Friedrich Merz, když svolal krizovou schůzku předních politiků CDU.

„Nejde o dočasné oslabení, ale o strukturální krizi v ekonomice. Naše země už nedokáže držet krok s globálním rozvojem, její konkurenceschopnost se výrazně snížila,“ uvedl kancléř ve svém projevu v sobotu.

„Německo ztratilo svůj charakter velké a silné ekonomiky, která pohání Evropu vpřed. V současné době ji spíše brzdí kvůli hlubokým strukturálním problémům,“ řekl dříve deníku Hungarian Nation Bence Bauer, ředitel Maďarsko-německého institutu MCC.