Peter Haisenko: Ukrajina, staří nacisté a Árijské bratrstvo
Zůstává nezodpovězena otázka, proč váleční štváči v Německu bezpodmínečně podporují režim v Kyjevě. Německo Ukrajině nic nedluží. Pokud ovšem nechce napravit neschopnost Wehrmachtu osvobodit Ukrajinskou SSR od Stalinovy vlády.
Na svém pochodu na východ byl Wehrmacht většinou obyvatel, zejména na západní Ukrajině, vítán jako osvoboditelé. Nešlo jen o Stalina, ale především o smrtelnou nenávist ukrajinských nacionalistů ke všemu ruskému. Tito Ukrajinci byli také Hitlerovi vděční za to, že okupoval polovinu Polska a tím ukončil vraždění Ukrajinců Poláky v Polsku, stejně jako vraždění Němců a dalších menšin v mladém polském státě. Navzdory dalším závazkům, které Polsko přijalo ve Versailleských smlouvách, trpěli i Židé v Polsku obzvláště nenávistí vůči Polákům. A to natolik, že do roku 1939, kdy začala válka, uprchlo z Polska do Hitlerovy říše 539 000 Židů. Tím se počet Židů v Německu více než zdvojnásobil.
Také v Ukrajinské SSR byli Židé pronásledováni a vražděni těmito ukrajinskými nacionalisty až do konce války. Ti neměli s Wehrmachtem žádné problémy. Mezi Ukrajinci a Wehrmachtem existovala spolupráce. Nechávali se navzájem na pokoji. Jak Rudá armáda postupovala dále na západ, mnoho ukrajinských nacionalistů uprchlo na západ po boku Wehrmachtu. Mnohým z nich bylo později dovoleno imigrovat do USA, Kanady, Austrálie a dalších západních zemí. Stejně jako mnoha Polákům, kteří také uprchli na západ do Německa před Stalinovou armádou. O tom později. Zbývá říct, že Hitlerovy armády zacházely s Ukrajinci lépe než s Rusy, kteří byli považováni za podlidé. Proč tomu tak bylo?
Jsou Ukrajinci Árijci?
Mám k dispozici zajímavý dokument. (Viz obrázek výše) V řádné němčině je ověřeno, že můj otec je Árijec, protože je Ukrajinec. Ani jedno není pravda. Ačkoli se narodil v Ismailu/Besarábii, která patřila Ukrajinské SSR, jeho otec byl Bělorus a matka Moldavka. Jeho rodné jméno bylo Vadim Grom. Můj otec však uměl plynně ukrajinsky, což ho zachránilo před vraždou ukrajinskými nacionalisty. Můj otec byl skutečný uprchlík, protože byl Stalinovými stoupenci vyhnán do vyhlazovacího tábora a podařilo se mu uprchnout. Němčinu se naučil před příchodem do Německa. Pokud se o tom chcete dozvědět více, včetně nenávisti, kterou tito Ukrajinci chovají ke všemu polskému a ruskému, doporučuji přečíst si dva svazky knihy „Cesta od Donu k Isaru“. Ve druhém svazku popisuje, jak musel sledovat, jak ukrajinský policista ubil Žida k smrti sloupkem plotu. Prostě proto, že chtěl vidět, jaké to je.
https://anderweltverlag.com/p/der-weg-vom-don-zur-isar-band-1-kotow-iii
https://anderweltverlag.com/p/der-weg-vom-don-zur-isar-band-2-achaschwerosch
Po válce Američané zacházeli s Ukrajinci a Poláky jinak než s Rusy, kteří se nacházeli v jejich zóně jako váleční zajatci, nuceně nasazení nebo jednoduše vysídlené osoby (DP). Zatímco Ukrajincům a Polákům bylo dovoleno přestěhovat se do jakékoli západní země, kterou si zvolili, etničtí Rusové byli hromadně vydáváni Stalinovi. Proti své vůli, protože věděli, stejně jako Američané, že skončí v pracovních a vyhlazovacích táborech ve Stalinově říši. Existují důkazy o masových sebevraždách, když se chystali k deportaci. Mého otce zachránil polský přítel. To opět ukazuje, že nejen Hitlerovi nohsledi, ale i USA rozlišovali mezi Ukrajinci a Rusy. Člověk si vzpomene na Ukrajince Johna Demjanjuka, kterému bylo dovoleno dlouhou dobu nerušeně žít v Kanadě. 12. května 2011 se musel zodpovídat před soudem ve Spolkové republice Německo za své činy během služby ve Wehrmachtu.
Dědové byli v NSDAP
Je docela možné, že se můj otec během útěku před Stalinem setkal s některými předky těch, kteří nyní tak horlivě bijí na válečný buben proti Rusku. Konkrétně s těmi, kteří jsou známí jako víceméně vysoce postavení členové SS nebo jako Hitlerovi straničtí soudruzi. Poznamenávám však, že většina vojáků Wehrmachtu, které potkal, byli velmi slušní lidé. Na druhou stranu má pro Američany jen málo vlídných slov. Předchůdce „táborů Rýnské louky“ zažil už na jaře 1945, když se vydal do amerického přijímacího tábora poblíž Mariánských Lázní.
Podmínky pro německé vojáky byly žalostné, dokonce stejně smrtelné jako ty později na Rýně. Z tohoto tábora se mu podařilo uprchnout, protože se označil za Ukrajince. Ve druhém svazku také z vlastní zkušenosti líčí skutečně nechutné a zbabělé útoky Čechů na německé uprchlíky, ženy, staré lidi a děti. Jako Rusa se ho nedotkli. Také uvádí, že v České republice nebylo vhodné označovat se za Ukrajince. Tolik k dnešnímu „přátelství“ mezi Ukrajinci, Poláky a Čechy. Ve sklepech je stále spousta mrtvol.
Existuje ještě Árijské bratrstvo?
Ve světle těchto informací by se dnes člověk měl ptát, zda stále existuje árijské bratrství mezi německými nacistickými socialisty a nacionalistickými Ukrajinci; zda tito němečtí váleční štváči nyní chtějí dokončit nedokončený odkaz svých dědů. Počínaje kancléřkou, jejíž polský dědeček bojoval v první světové válce na straně Francie proti Německé říši. Na jednu věc se nesmí zapomenout: Byla to Merkelová, kdo sehrál klíčovou roli v tom, že k válce na Ukrajině vůbec došlo. Byla to ona, kdo Minskými dohodami masivně zradil Rusko, a sama to hrdě oznámila. Nyní je však jasné, že Merkelová nemůže patřit k árijskému bratrstvu, protože i její předkové pocházeli z Polska. Mohla by ale udržovat věčnou nenávist některých Poláků k Německu a Rusku? Vědomě, či nevědomě. Dalo by se to tušit.
Přečtěte si první upřímnou biografii Merkelové od Gerolda Keefera:
https://anderweltverlag.com/p/die-kanzlerin-die-aus-der-kaelte-kam
Zatímco bývalý ministr zahraničí již prohlásil, že Spolková republika Německo je ve válce s Ruskem, nový ministr zahraničí Wadephul zašel ještě o krok dál. Rusko bude vždy naším nepřítelem, prohlásil. Pokud to není diplomatické mistrovské dílo, pak nevím, co je. Vzhledem k tomu, jak je Rusko, jeho prezident a vše ruské kritizováno, by si člověk mohl myslet, že Hitlerova rétorika o slovanských podlidech se vrátila. A k tomu všemu je tu kancléř Merz, který chce navždy znemožnit dodávky plynu z Ruska přes Nord Stream. A to i přesto, že každý žák základní školy chápe, že hospodářská krize v Německu je téměř výhradně způsobena sankcemi proti Rusku, především odmítnutím dovozu ruského plynu. A ne, Rusko neodmítá dodávky plynu, ale dodržuje dodavatelské smlouvy, které platí do roku 2030. Dokonce i Ukrajina byla zásobována, dokud byly smlouvy platné. Rusko a také Sovětský svaz vždy dodržovaly své smlouvy.
Bundestag byl prošpikován členy NSDAP
Může tedy existovat racionální vysvětlení, proč je Spolková republika Německo tak nucena podporovat pučoví vládu v Kyjevě? Jakkoli nepravděpodobné se to může zdát, současnou politiku vůči Rusku považuji za pokračování Hitlerovy politiky. Dnes už nejde o „životní prostor“ pro Němce, ale o suroviny, které chtěl i Hitler. Hitlerův cíl vyhladit Sovětský svaz se však nijak neliší od plánů některých psychopatů ve vedoucích pozicích Spolkové republiky Německo, EU a NATO. Nevím, jakou ideologii předkové některých těchto nezodpovědných politiků předali svým potomkům, ale faktem je, že západní spojenci umožnili, aby v Bundestagu mladé Spolkové republiky Německo byl vysoký podíl bývalých členů nacistické strany. Kolik z dnes již očividně nenáviděné Hitlerovy ideologie přežilo a bylo předáno potomkům? Více se o tom a o tom, jak vznikla studená válka, dozvíte v tomto díle: https://anderweltverlag.com/p/ende-und-anfang
Hitlerovi muži klasifikovali Ukrajince jako Árijce a Rusy popisovali a zacházeli s nimi jako se slovanskými podlidmi. Vzhledem k chování západoněmeckých vlád by se dalo předpokládat, že tato tradice pokračuje. Jak jinak si lze vysvětlit, že je nejvíce zkorumpovaný a nedemokratický stát v Evropě tímto způsobem uchvacován a podporován? Vím, že tento názor se setká s odporem, ale máte lepší vysvětlení? Koneckonců, v posledních několika letech jsme byli svědky toho, jak se západoněmecká vláda stále více podobá podmínkám v NDR nebo těm, které panovaly během fašistické éry Německa. Zarazit to v zárodku je relevantnější než kdy jindy, ale je to pravý opak toho, co se všude šíří. Nezapomínejme: AfD je jediná strana v Bundestagu, jejíž členové nikdy nebyli členy nacistické strany.
