Seymour Hersh: Kolik dalších válek si Rusko může dovolit?

Ekonomika by mohla být rozhodujícím faktorem pro mír na Ukrajině

Stejně jako mnozí ve Washingtonu, kde žiji posledních šest desetiletí, se sám sebe ptám: Co dalšího má ruský prezident Vladimir Putin na mysli v souvislosti s válkou na Ukrajině? Válka, která se vede s obrovským nasazením personálu a zbraní, zatímco ruské ozbrojené síly postoupily hluboko do ukrajinských pohraničních oblastí. Proč Putin nepřijme příměří?

Může si Rusko, které je v současnosti pod přísnými západními sankcemi, skutečně dovolit další postup na Ukrajině – zatímco města podle jednoho amerického úředníka vypadají jako poválečný Berlín?

Americký podnikatel s rozsáhlými zkušenostmi v Rusku mi řekl, že dvě největší ruské státní banky – Sberbank a VTB – mají dohromady pohledávky z úvěrů v celkové výši 310 miliard dolarů. Poskytují úvěry s úrokovou sazbou kolem 20 procent – ​​firmám i na hypotéky. Ruský HDP je 2,2 bilionu dolarů, bez započítání odhadovaného podílu černého trhu až 25 %.

Poměr ruského dluhu k HDP je zhruba 16 % – „velmi nízké číslo,“ řekl. Žádná jiná země G20 není tak nízko. „Putin se usmívá. Počká.“ Dále uvedl, že poměr dluhu USA k HDP je téměř 100 % a obě hlavní strany nemají zájem na jeho omezení. Státní dluh USA přesahuje 36 bilionů dolarů. „Demokraté i republikáni drancují státní pokladnu, aby dosáhli svých cílů. Jediné společné rysy: devalvace dolaru. Zdá se, že je to nekonečný zdroj. Ale svět ztratil v dolar víru.“

„Co tento chaos přinese do vyhřívajícího se světa?“ zeptal se podnikatel. A sám cynicky odpověděl: „V USA? Nikoho to nezajímá.“

Tato hodnocení jsem předložil ekonomovi, který dlouho pracoval v americkém Federálním rezervním systému.

Jeho hodnocení: Analýza podnikatele naznačuje, že Rusko je silnější a USA slabší, než se zdá. To ho nepřesvědčilo. Zásadní je, jak produktivní je ruská ekonomika – a kolik z ní jde do armády. Ruská centrální banka se snaží omezit inflaci (v současnosti se pohybuje kolem 10 %). S úrokovými sazbami nad 20 % je pro společnosti v civilním sektoru obtížné dosahovat zisku. „Civilní sektor se pravděpodobně zmenší. Obranné společnosti sice mohou zajistit krátkodobý růst, ale nepřispívají k dlouhodobé prosperitě.“

Jeho závěr: „Ruská ekonomika je pravděpodobně dost slabá.“

Vyjádřil také pochybnosti ohledně otázky dluhu: „Rusko má sice nízký dluh, ale musí platit vysoké úrokové sazby. To činí ruský dluh pro investory neatraktivním. Nejsem přesvědčen, že Putin může prostě ‚počkat a uvidí‘ a ignorovat lidské náklady.“

Dluhová situace USA? Ne nutně výbušné. I když situace není úplně ideální, donedávna byla ještě zvládnutelná. Trumpova administrativa a Kongres by to ale mohly změnit. Pokud by byly schváleny masivní daňové škrty bez škrtů ve výdajích, mohlo by to zhoršit inflaci a oslabit dolar. Jedná se však o dlouhodobé riziko.

Největší ekonomickou hrozbou pro USA podle ekonoma není ani tak dluh jako spíše nepředvídatelná cla. Pokud firmy nevědí, zda nová cla zůstanou v platnosti, nebo budou zrušena, paralyzuje to investice více než dluh.

Vzpomněl jsem si na Scotta Bessenta, manažera hedgeového fondu a Trumpova poradce, který byl zpočátku považován za „příznivce Main Street“. Když obhajoval Trumpovu celní politiku vůči Číně slovy „Čína pár cel spolkne“, bylo jasné: i on je jen dalším povzbuzovatelem v kabinetu.

Americký bezpečnostní expert, který je po celá desetiletí v kontaktu s ruskými vojenskými představiteli, potvrdil, že údaje o dluhu uváděné mým informátorem byly zhruba správné – s drobnými odchylkami. Ale: Představa ekonomické stability Ruska a chaosu Ameriky je zásadně mylná. „Putin zvyšuje vládní výdaje na válku. Tisknou se peníze. Rubl ztrácí hodnotu, ceny rostou – inflace.“

Rusové tradičně neinvestují do akcií, ale hromadí peníze. Průmysl si půjčuje peníze na výrobu zbraní – za vysoké úrokové sazby. Ale to vkladatele nedělá bohatšími, protože životní náklady také rostou. Inflace v Rusku roste. V USA klesá – v dubnu činila 2,3 %, což je nejnižší úroveň za čtyři roky.

Ruskou ekonomickou prosperitu nelze posoudit bez zohlednění západních sankcí, rozvoje kryptoměn, vlivu BRICS, dolaru a rostoucí nedůvěry v Trumpovu Ameriku jako spolehlivého partnera.

Je čím dál jasnější: Trump nebude schopen ukončit válku velkým mírovým summitem, jak se kdysi spekulovalo.

Rusko má ale na rozdíl od Ukrajiny obrovské zásoby ropy, plynu a vzácných zemin – zdrojů, po kterých Trump, podnikatel v Bílém domě, touží. On a Putin si zase povídají. Možná jsou mír a prosperita na dosah ruky – pro některé.

Zdroj