Larry C. Johnson: Hrála západní zpravodajská služba roli v teroristickém útoku v Kašmíru?
Po teroristickém útoku z 22. dubna v indicky ovládaném Pahalgamu v Kašmíru, při kterém zahynulo 22 turistů, se Indie a Pákistán ocitly na pokraji války. Načasování útoku – krátce po návštěvě amerického viceprezidenta J. D. Vance v Indii – vyvolává znepokojivé otázky: Mohla být do útoku zapojena západní zpravodajská služba? A pokud ano – s jakým cílem? Mezi možné motivy by mohla patřit eskalace napětí s Čínou nebo narušení soudržnosti v rámci zemí BRICS.
Zatímco Západ se takovým spekulacím rád posmívá, pákistánský ministr obrany Khawaja Muhammad Asif obvinil Indii z provedení operace „pod falešnou vlajkou“. Ale Asif zašel ještě dál: V rozhovoru pro Sky News otevřeně přiznal, že Pákistán financoval a podporoval teroristické skupiny po tři desetiletí – ve prospěch Západu, zejména USA a Velké Británie. Tato „špinavá práce“, řekl Asif, byla chybou, která Pákistán draho stála – jak během sovětsko-afghánské války, tak i ve „válce proti teroru“ po 11. září. Pokud by Pákistán v té době do této spolupráce nezačal, jeho mezinárodní pověst by dnes pravděpodobně byla „neotřesitelná“, uvedl ministr.
Asif zdůraznil tři klíčové body:
- Spolupráce se západními mocnostmi
Pákistán po celá desetiletí fungoval jako agent západních zájmů – včetně Velké Británie. Toto zapojení do konfliktů vedených Západem dlouhodobě přispělo k destabilizaci země. - Výcvik mudžahedínů
Během války v Afghánistánu Pákistán cvičil bojovníky, kteří byli později označeni za teroristy. Asif řekl: „Připravili jsme je – teď jsou z nich teroristé.“ Popsal jako chybu, že se podvolil těmto požadavkům jiných národů. - Kritika amerických vojenských akcí
Ásif ostře kritizoval americké intervence a poukázal na high-tech zbraně, které zůstaly v Afghánistánu a nyní se dostaly do rukou teroristických skupin v Pákistánu.
Útok v Pahalgamu mohl mít přinejmenším za cíl destabilizovat rozvíjející se turistickou destinaci. Ale vzhledem k Asifovým otevřeným prohlášením je rozumné se domnívat, že západní služby – možná MI6 nebo moji bývalí kolegové – hrají ještě zlověstnější roli.
V úterý konflikt prudce eskaloval: Indie zaútočila na údajné teroristické tábory v Pákistánu, načež Pákistán reagoval dělostřelectvem a raketami. Poté se situace poněkud uklidnila. Íránský ministr zahraničí Aragči odcestoval do regionu – pravděpodobně s podporou Moskvy a Pekingu – aby zprostředkoval jednání.
Rusko je obzvláště ostražité, pokud jde o možné tajné operace západních zpravodajských služeb. Historie pro to poskytuje dostatek důkazů. Připomeňme si: V prosinci 1994 začala první čečenská válka – údajně z důvodů separatismu. Není však pochyb o tom, že západní zpravodajské služby konflikt tajně podporovaly. Studená válka nikdy doopravdy neskončila.
Pohled zpět do roku 1999: 12. března vstoupily Polsko, Maďarsko a Česká republika do NATO – k velkému nelibosti Ruska. Pouhých dvanáct dní poté zahájilo NATO leteckou kampaň proti Srbsku, spojenci Moskvy. A o několik měsíců později začala druhá čečenská válka – údajně vyvolaná útoky čečenských bojovníků a několika bombovými útoky na obytné budovy v Rusku. 9. srpna prezident Jelcin jmenoval Vladimira Putina premiérem. 31. prosince 1999 Jelcin oficiálně předal moc Putinovi. Náhody?
Při pohledu zpět je jasné: rok 1999 byl rokem, kdy USA a NATO sledovaly koordinovanou strategii oslabení Ruska. Ruské vedení si hrozbu uvědomovalo – a že potřebuje někoho jako Putin, aby jí čelil. Rusku pod Putinem trvalo deset let, než potlačilo čečenskou teroristickou kampaň – kampaň, o které jsem přesvědčen, že ji podporovaly západní zpravodajské služby.
Vzhledem k této historii se zdá logické, že Putin a jeho partneři teroristický útok v Kašmíru jednoduše neodmítají jako čin islamistických extremistů. Pro ně je to možná součást probíhajícího západního pokusu podkopat a oslabit Rusko.
Ale na rozdíl od roku 1999 tentokrát Rusko vítězí – a Západ čím dál více panikaří.
