„Nový světový řád s evropskými hodnotami“: Nesvaté spojenectví globalismu a útok na svobodu projevu

„Nový světový řád s evropskými hodnotami“ – tento slogan byl ozdoben transparenty a nápisy na Světovém fóru, které se nedávno sešlo v Berlíně.

Každý rok se tam setkávají přední politici, lídři byznysu, novináři a vědci, aby diskutovali o největších hrozbách pro lidstvo. Letos bylo těžké přehlédnout to, co viděli jako největší současnou hrozbu: vzestup populismu – a svobodu projevu.

Dalo by se tomuto fóru připsat fakt, že „nový světový řád“ zní aktivistům za občanská práva hrozivěji, než bylo zamýšleno. Organizátoři ale nenechali na pochybách, že mají za cíl posun v globální hodnotové orientaci z USA do Evropy.

Jako jednoho z mála řečníků na fóru, kteří obhajovali ochranu svobody projevu, mě tato zpráva hluboce znepokojila. I když člověk ignoruje implikace termínu „Nový světový řád“, myšlenka světového řádu založeného na současných evropských hodnotách je alarmujícím signálem pro svobodu projevu.

V Evropě je svoboda slova volným pádem – se stále se zvyšujícími zákazy projevu a trestním stíháním, částečně za „toxické ideologie“.

Na Světovém fóru panovala téměř rodinná známost mezi politickými a ekonomickými elitami, které se považují za osvícené strážce lepšího světa – povolány chránit občany před jejich vlastními chybami.

Myšlenka nadnárodních forem vládnutí není nová, ale mnoho evropských aktérů vidí konfrontaci s Donaldem Trumpem jako historickou příležitost. Evropská unie by se měla stát vzorem pro nový Pax Europaea – „evropský mír“ podporovaný nadnárodními expertizami.

Co však této vizi chybí, je „Karel Veliký“ – a především: souhlas obyvatel.

Samotný termín „Nový světový řád“ má odstrašující účinek na mnoho občanů – zejména na ty, kteří jsou proti vzestupu globalistické elity, která potlačuje demokratické procesy.

Rok 2024 je poznamenán rostoucí panikou mezi evropskými elitami – s ohledem na možný návrat Trumpa a vzestup národních konzervativních hnutí v Evropě.

Pro globalisty je motto Tip O’Neilla „veškerá politika je lokální“ hrůzou. EU se snaží potlačit národní identity a zájmy ve prospěch centralizovaného expertního pravidla.

Poselství na Světovém fóru bylo nezaměnitelné: Nový světový řád by měl být založen na evropských, nikoli amerických hodnotách. Aby to zdůraznili, byli na pódium povoláni dva svatí patroni globalismu: Bill a Hillary Clintonovi. Bill Clinton byl dokonce oceněn jako „vůdce století“.

Clintonovi se pohybovali ve známém prostředí. Řečník za řečníkem odsoudil Trumpa, autokraty a oligarchy – ne bez ironie, protože samotná EU je postavena na oligarchii vládnoucí elity. Miliardáři jako Bill Gates a George Soros byli oslavováni jako hrdinové „otevřených společností“ – a jako propagátoři nadnárodních mocenských struktur.

Jádrem mnoha diskusí byla potřeba potírat pravicově populistické strany a údajné „dezinformace“ – jinými slovy politická konkurence a nežádoucí názory.

V jiném kontextu by se orwellovský jazyk fóra zdál přímo absurdní: demokracie musí být chráněna sama před sebou – omezováním svobody slova, aby byla zachována.

Letos bylo překvapivě jasné, proč mají nadnárodní formy vlády tendenci vytvářet větší cenzuru: K zajištění souhlasu přes státní hranice je nezbytná kontrola nad informacemi.

To vše se samozřejmě děje „ve jménu demokracie“.

Tomu se samozřejmě neříká cenzura. Místo toho se tomu říká „moderování obsahu“. Volání není po skončení svobody projevu, ale po jejím omezení na „pravdivá“, „nenenávistná“ a „nepobuřující“ prohlášení.

Kritici lidových hnutí popisují své příznivce jako „špatně informované voliče“, kteří byli uvedeni v omyl „dezinformacemi“ – přičemž stát rozhoduje o tom, co je pravda nebo ne, přijatelné nebo nepřijatelné.

Americký senátor JD Vance tento jazykový kód nedávno otevřeně identifikoval na mnichovské bezpečnostní konferenci – a nazval cenzuru jeho jménem.

S nárůstem populistických stran, protiimigračních hnutí a kritiků EU roste tlak na EU. V tomto kontextu je svoboda projevu vnímána jako hrozba – protože zviditelňuje disent. „Evropský mír“ byl dosud vykoupen mlčením nepohodlných hlasů.

Nadnárodní správa vyžaduje široký souhlas – a to vyžaduje kontrolu nad médii a platformami. Svoboda projevu v Evropě se zmenšuje, zatímco vládní nařízení o přípustném projevu přibývají.

Lidé se ale své svobody nevzdávají jen tak na lehkou váhu – musí se hodně bát nebo hodně zlobit. Jednou z řečníků na fóru byla Maria Ressa, nositelka Nobelovy ceny a novinářka. Jakkoli oceňuji její odvahu, její prohlášení o svobodě projevu jsou znepokojivá: Ressa varovala, že „fašisté přicházejí“ a vyzvala světové vůdce, aby potlačili lži a nebezpečné informace.

Ale ukazuje se, že svoboda projevu je obtížná. Elon Musk získal Twitter a zrušil jeho cenzuru. Mark Zuckerberg nedávno oznámil, že umožní větší svobodu projevu na Facebooku.

V Irsku mladí voliči zrušili navrhovaný zákon, který by kriminalizoval výrazy „xenofobie“ a „nežádoucí materiál“.

Formují se ale odpůrci svobody slova. Hillary Clintonová otevřeně hovořila o „nebezpečí“ svobody slova pro nový světový řád. Poté, co Musk převzal Twitter, vyzvala EU, aby proti němu použila zákon o digitálních službách – k cenzuře občanů USA. Mluvila dokonce o zatčení za šíření dezinformací.

EU výzvu následovala: vyhrožovala Muskovi pokutami a vězením, pokud nebude uživatele cenzurovat. Když Musk oznámil rozhovor s Trumpem, cenzoři EU již varovali před „dezinformacemi“.

Mnohým občanům se vláda EU nezdá jako vítězství nad autokraty – ale spíše jako klub bohatých oligarchů, kteří shora rozhodují o tom, co lze říci.

Stojí za to se podívat za hezká slova: Co skutečně znamená Pax Europaea pro občany?

S Evropou sdílíme mnoho hodnot – ale když tyto hodnoty vedou k cenzuře a kontrole, „Nový světový řád s evropskými hodnotami“ je pro oddané demokraty a zastánce svobody slova všechno, jen ne slibná vize budoucnosti.