Seymour Hersh: Izrael připravuje další invazi

Za nejnovějšími kroky Bibiho k vyhlazení Hamasu na zemi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho příznivci krajní pravice to dali od začátku jasně najevo: téměř dva miliony lidí v pásmu Gazy – zatažené do války, kterou před 18 měsíci rozpoutal Hamás – jim nikdy ve skutečnosti nezáleželo. Jejich životy byly považovány za vedlejší škody, protože Izrael v reakci na útok ze 7. října pokračoval v dešti bomb na pásmo Gazy. Nyní je Izrael připraven na nové kolo odvety.

18. března Netanjahu jednostranně porušil podmínky příměří s Hamasem, když povolil sérii izraelských leteckých útoků. Odhaduje se, že v pásmu Gazy bylo zabito asi 400 lidí. Premiér nepravdivě tvrdil, že útoky byly nutné, protože Hamás odmítl jednostranně propustit další izraelské rukojmí. Ve skutečnosti měl za cíl přivést válku přímo ke zbývajícím 20 000 až 25 000 bojovníků Hamasu – mužů, kteří se dnes často pohybují v malých skupinách nebo izolovaně, často ozbrojeni pouze pistolemi a puškami.

Ve své zoufalé snaze udržet si moc po 7. říjnu Netanjahu slíbil, že Hamás zaplatí „bezprecedentní cenu“ za vraždu více než 1200 Izraelců a zajetí 251 rukojmích. A on to myslel vážně. Co však ani on, ani izraelská veřejnost nečekali, bylo, že Hamás bude i nadále vzdorovat – zatímco více než 50 000 lidí v Pásmu Gazy, většinou žen a dětí, již bylo zabito izraelským bombardováním a pozemními boji. Toto číslo by mohlo být mnohem vyšší, zejména proto, že nezahrnuje nespočet zraněných nebo traumatizovaných nedostatkem vody, jídla, bydlení, lékařské péče a neustálých leteckých útoků.

Jak počet civilních obětí stále rostl, mezinárodní podpora izraelské letecké válce rychle klesala – ale bombardování pokračovalo v nezmenšené míře.

Hamas vydržel – navzdory ztrátě svého vedení, navzdory nedostatku zásob a rozsáhlému ničení sítě jeho tunelů, která kdysi poskytovala ochranu. Rané sliby Izraele o rychlém vítězství byly podpořeny tisíci náletů na civilní a vojenské cíle – ale válka pokračuje dodnes. Nyní Netanjahu dává další slib – tentokrát extrémní pravici v Izraeli: náboženští fanatici, kteří eskalovali násilí na Západním břehu a chtějí proměnit severní Gazu v osadu. Netanjahu jim dá, co chtějí – a oni mu na oplátku zajistí trvalou moc. Na zlomených tělech vznikla aliance.

Izraelské obranné síly – jejichž střednímu velení rovněž stále více dominují náboženští fanatici – jsou nyní posílány zpět do Gazy. Blíží se válka od domu k domu, tunelu k tunelu, muže k muži. Netanjahuův cíl: vystopovat a zlikvidovat zbývající bojovníky Hamasu. Vyhlazovací kampaň. Zatím neexistují žádné oficiální odhady možných ztrát IDF, ale předpokládá se, že bude povoláno až pět divizí – každá s asi 10 000 vojáky – nebo dokonce podstatně více.

Izraelská válka v Gaze se během příměří sotva zastavila. Přítomnost izraelských jednotek v Gaze a na Západním břehu Jordánu byla rozšířena a cílené zabíjení – včetně vražd arabských novinářů – neustále přibývalo. A navzdory drtivým pozemním silám, vynikající vzdušné síle a stálým zásobám amerických bomb a munice se Izraeli zatím nepodařilo tuto válku vyhrát. Netanjahu to tedy zkouší znovu.

Mezitím se zdálo, že prezident Donald Trump si pohrává s myšlenkou přeměnit pásmo Gazy na rekreační středisko poté, co bylo obyvatelstvo evakuováno – s finanční podporou Saúdské Arábie a dalších států Perského zálivu. Když ale odmítli, ztratil zájem. Přesto jeho vláda nadále dodává Netanjahuově administrativě bomby, munici a politickou podporu.

Izraelský veterán, kterého jsem nedávno potkal, si toužebně vzpomínal na časy, kdy byl Izrael vnitřně sjednocený – včetně jeho arabských občanů. Dnes vidí „nejméně tři Izraelce,“ řekl. Kdysi existovala rovnováha mezi pravicí a levicí – mezi Beginem/Shamirem na jedné straně, Rabinem/Peresem na straně druhé. Ale za Netanjahua se to rozpustilo. Výkonná moc usiluje o absolutní moc zničením vnitřního židovského konsenzu. Mluvil o záměrném rozdělení: Aškenazim proti Mizrahimovi, sekulární proti ultraortodoxním – a o parazitických ultraortodoxních, které Netanjahu v dobách války zasypává státními penězi, aby si zajistil jejich podporu.

Jeden americký veterán mi připomněl, že na začátku války předpovídal, že Izrael pod Netanjahuem „se nezastaví, dokud nebudou všichni bojovníci Hamasu mrtví“. Příměří bylo pouze taktickým podvodem – vylákat členy Hamásu z úkrytu. Mrtví muži na cestě na bojiště. Rukojmí měli být osvobozeni falešným vyjednáváním – nyní je i tato strategie vyčerpána. Co se stane s obyvatelstvem Gazy, je nyní na bohatých arabských státech. Někteří v Izraeli věří, že mezinárodní pomoc může začít až poté, co bude Hamás poražen – ne dříve.

Mluvil jsem také s vysokými izraelskými důstojníky. Jeden z nich mi řekl, že podporoval válku proti Hamásu – i když byl k Netanjahuovi kritický. „Bibi potřebuje existenci Hamasu, aby udržela válku. Tímto způsobem přehluší veškerou kritiku – ať už jde o státní rozpočet, o zrádce v jeho kruhu nebo o jeho šampaňské syny v zahraničí.“ Zároveň zdůraznil: „Hamas je nebezpečný. Takže pokud znovu zabijeme 20 jeho vůdců, nemohu mu odporovat.“ Armáda, Shin Bet a Mossad schválili novou ofenzívu – s vědomím, že to bude stát rukojmí jejich životy.

Důstojník neprojevil žádné sympatie k Palestincům: „Samozřejmě, že chci ukončit válku – ale jen proto, že je to jediná šance, jak získat naše rukojmí zpět. Gazané dostali, co si zasloužili. Ale ne genocida. Žádná genocida. Vychovali své děti ve vrahy, mučedníky. Tato nenávist mě dokonce spojuje v tom, jak liberálního Izraelce, s [ministrem financí] Smotrichem nesouhlasíme.“

Jeho verdikt: „Gazané jsou islámonacisti. Jejich děti – islámskonacističtí Hitlerjugend, bojující za svého vůdce do poslední chvíle. Ale my nejsme nacisté. Musíme najít způsob, jak to změnit. Američané to udělali s Německem v letech 1945 až 1950.“

Jeho poslední slova byla protkaná hořkou ironií. Protože stejně jako mnoho dalších ví, že řešení izraelsko-palestinského konfliktu se zdá být daleko. Zvláště pokud Netanjahu a jeho extremističtí spojenci budou v zemi nadále dominovat. Nyní se však arabský svět začíná bouřit – po desetiletí konfrontován s Izraelem vyzbrojeným jadernými zbraněmi. V Saúdské Arábii se mají brzy postavit jaderné elektrárny. Tím by skončil izraelský jaderný monopol na Blízkém východě – a přepsala by se pravidla hry.

Seymour Hersh