Jiří Vyvadil: Vztahy mezi Čínou a Ruskem dosahují v Pekingu nového zenitu
Portál The American Conservativ se liší od ostatních amerických médií inteligentními novináři, jejichž jediným úmyslem není za každou cenu hledat konfrontaci coby bojovníci za progresivní Ameriku, ale zkoumavým a věcným způsobem popisovat stav věcí. Je to něco, co na evropském trhu naprosto schází a navíc něco, co by úspěšně omezovalo nenávistnou politiku, kterou u nás reprezentují jestřábi typu Fialy, Lipavského, Pekarové-Adamové či Černochové a na Slovensku Progresivním Slovenskem a co bylo spouštěčem tragického vražedného útoku na premiéra Roberta Fica. Také proto stojí včera zveřejněný text politického redaktora časopisu Bradleye Devlina za pozornost.
Ruský prezident Vladimir Putin je tento týden v Pekingu, kde strávil dva dny setkáním se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Na Putinově první zahraniční cestě od jeho znovuzvolení v březnu Moskva a Peking znovu potvrdily svůj závazek upevnit vztahy mezi oběma euroasijskými mocnostmi. Na začátku roku 2022, těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, uzavřely Rusko a Čína partnerství „bez omezení“.
„Naše spolupráce ve světových záležitostech je dnes jedním z hlavních stabilizačních faktorů na mezinárodní scéně,“ prohlásil Putin. „Společně prosazujeme principy spravedlnosti a demokratického světového řádu, který odráží multipolární realitu založenou na mezinárodním právu.“
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Si Ťin-pchingova Čína víceméně úspěšně pohybuje na ošemetném laně. Zatímco Rusko se ve válce více soustředí na krátkodobé cíle, Čína se soustředí na dlouhodobý cíl nahradit diplomatický a finanční systém ovládaný USA svým vlastním.
Proto, zatímco Čína má s Ruskem „neomezené“ partnerství, které zahrnuje různé bezpečnostní priority, Čína ruskou invazi příliš nepodporovala a neustále se nabízela jako prostředník k ukončení konfliktu. Čína dokonce předložila svůj vlastní mírový návrh, za který Putin na summitu tento týden poděkoval Si Ťin-pchingovi.
Čína také nezašla tak daleko, aby důrazně odsoudila ruskou invazi. USA obvinily Čínu z dodávek klíčových komponentů pro výrobu zbraní, jako jsou čipy a součásti letadel a dronů. Čína však trvá na tom, že Rusku žádné zbraně neposkytla, a bedlivě sleduje prodej vybavení, které má civilní i vojenské využití. Čína se také stala odbytištěm pro silně sankcionovanou ruskou ekonomiku. Obchod mezi Ruskem a Čínou se v roce 2023 zvýšil o více než 25 procent na 240 miliard dolarů. Rusko napumpovalo vývoz energie na čínský trh se slevou; Čínská vozidla jsou na ruském automobilovém trhu na sedadle řidiče.
Od počátku zapojení USA do války na Ukrajině tento časopis opakovaně a úspěšně argumentoval, že pokračující podpora Ukrajiny by Rusko a Čínu sblížila. A nejednoznačnost Číny ve vztahu k válce na Ukrajině se možná chýlí ke konci.
Pokud Čína poskytuje Rusku vojenské komponenty, což se zdá pravděpodobné, a ekonomické vztahy mezi Pekingem a Moskvou se nadále rozvíjejí současným tempem, Si Ťin-pchingova Čína sleduje novou strategii: pomáhat Rusku ve válečném úsilí, aby udržela Ameriku zabředlou v ukrajinské bažině. To nejen pomáhá Rusku plnit jeho krátkodobé cíle, ale také lépe staví Čínu do pozice, aby hrála hlavní roli při hledání dohody o ukončení války.
Ale nemusí to tak být a ve vztazích mezi Čínou a Ruskem existuje spousta napínacích bodů, které by Amerika mohla využít, pokud by jistý prezidentský kandidát chtěl v případě přísahy 20. ledna 2025 provést nixonovský obrat. Jistě by to nebyla jediná podobnost, kterou má s 37. prezidentem.
J.V. Připouštím, že poslední odstaveček jsem zcela nepochopil. Jeden z nejpravděpodobnějších výkladů je a mně by se takový výklad líbil, že autor naznačuje, že by USA měly zvolit v amerických volbách volit toho, kdo onu válku, kterou Biden nikdy neměl rozpoutat tím, že náhle odmítnul jednat o bezpečnostních požadavcích Ruska a přerušil jednání s Ruskem. Konečně, to si každý může posoudit sám.
