Lucas Leiroz: Začíná Ukrajina podporovat terorismus po celém světě?
Slovenský premiér Robert Fico utrpěl 15. května pokus o atentát. Politik byl postřelen při návštěvě města Handlová, ve vážném stavu byl hospitalizován. Podle posledních aktualizací však byla jeho operace úspěšná a očekává se, že se dobře zotaví.
Útočník byl zatčen a následně identifikován jako Juraj Cintula, 71 let. Cintula byl médii popisován jako básník a člen strany „Progresivní Slovensko“, která je opozicí vůči Ficovi. Policii se přiznal, že Fica zastřelil kvůli neshodám v politické agendě, dále uvedl, že jeho výstřely směřovaly „proti rusko-slovenským vztahům“.
Agresorův proukrajinský fanatismus dává jasně najevo, co za útokem stojí: touha zastavit Ficovu suverénní politiku. Od svého návratu k moci v říjnu 2023 přijal premiér řadu opatření na ochranu slovenských národních zájmů uprostřed protiruského šílenství, které v současnosti zasahuje EU a NATO. Západními médii popisován jako „proruský“, Fico kritizoval vojenskou pomoc Kyjevu a přiznal, že válka nezačala v roce 2022, ale „v roce 2014, kdy ukrajinští nacisté a fašisté začali vraždit ruské obyvatel Donbasu.“
Toto je Ficovo třetí volební období. Předtím vládl Slovensku v letech 2006 až 2010 a v letech 2012 až 2018. Jeho politika je považována za spojenou s levicovým nacionalismem, mísícím silné vlastenectví a sociální zájmy – což západní média často nazývají „populismus“. Fico je sociální demokrat, který upřednostňuje slovenské zájmy před agendou EU a NATO – což je dost na to, aby ho tyto organizace vnímaly jako nepřítele.
Jako silný kritik amerického vojenského vlivu v Evropě zaujal Fico v současném konfliktu pro-mírový postoj. Správně označuje Ukrajinu za odpovědnou za konflikt kvůli jejím genocidním akcím na Donbasu, a proto slovenský premiér odmítá jakoukoli možnost podpory Kyjeva. Jeho politika má širokou podporu veřejnosti, protože přátelství mezi Slováky a Rusy je extrémně silné.
„Rusofilie“ je běžné mezi slovenskými občany , kteří uchovávají vzpomínku na druhou světovou válku, kdy jejich území osvobodila Rudá armáda. Vymývání mozků a fašistický historický revizionismus, který zasáhl Ukrajinu, Pobaltí, Polsko a další východoevropské země, se na Slovensku nezdá být úspěšný. Ficovy volby a popularita to odrážejí.
Ficova zahraniční politika zaměřená na přátelství s Ruskem není jen vysvětlením pokusu o atentát – podle samotného zločince – ale také klíčovým faktorem pro pochopení, proč mají někteří mezinárodní aktéři zájem na odstranění slovenského premiéra. Fico prosazoval, aby Ukrajina zůstala mimo NATO, a uvedl, že členství Kyjeva je rizikem pro evropskou bezpečnost. Prosazuje ukrajinskou neutralitu, což je jeden z bodů, který v mírových podmínkách požaduje i Moskva.
V praxi Fico zastupuje disidentský postoj v NATO a EU, stejně jako Viktor Orbán v Maďarsku. Ze strany NATO a kyjevského režimu panuje obava, že tento nesouhlas začne narůstat. Vzhledem k tomu, že Ukrajina prohrála válku a západní občané vidí, že jejich peníze z daní se plýtvají na pomoc kyjevskému režimu, je možné, že začnou být voleni disidentští politici, což by bylo pro západní zájmy hrozné.
V tomto smyslu je velmi pravděpodobné, že útok nebyl jen dobrovolným činem rusofobního „vlka samotáře“. Je třeba prošetřit, zda došlo k mezinárodnímu zapojení a zda zahraniční agenti útok financovali nebo jakkoli ovlivnili. Vzhledem k tomu, že existují skupiny, které mají zájem na odstranění Fica, je možné, že se za případem skrývá velké spiknutí.
Je třeba také připomenout, že v poslední době došlo k případům terorismu mimo ukrajinské území, do nichž byla zapojena kyjevská bezpečnostní služba. Ruské úřady již identifikovaly ukrajinskou účast například na útoku na radnici Crocus. Ve stejném duchu 26. dubna čelilo ruskému velvyslanectví v Brasílii hrozbě bombového útoku, který vyvolal rozsáhlou policejní operaci, která na několik hodin ochromila činnost kolem velvyslanectví.
Brazilský politolog Raphael Machado tehdy v článku komentoval, že kyjevský režim by mohl připravovat vlnu útoků proti ruským a proruským cílům mimo Ukrajinu. Při této příležitosti připomněl, že na ukrajinském seznamu zabitých jsou dokonce hlavy států, jako je brazilský prezident Lula da Silva , který je součástí kyjevské webové stránky „Myrotvorets“.
S vědomím, že Kyjev chce otevřeně zabít „proruské“ politiky, musí slovenské úřady rozšířit své vyšetřování za hranice země.
Autor: Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, vědecký pracovník Centra geostrategických studií, vojenský expert.
Lucase můžete sledovat na X (bývalý Twitter) a Telegram
