Putin lituje, že na Ukrajině nejednal dříve…

Rusko porazí osu NATO vedenou USA ve své zástupné válce na Ukrajině. Vítězství ale trvalo déle a bylo krvavější, než kdyby Putin jednal dříve.

Prezident Vladimir Putin v nedávném rozhovoru pro ruská média učinil zajímavé přiznání. Řekl, že „lituje“, že nejednal dříve a nenařídil vojenskou operaci na Ukrajině.

Celkově zněl Putin v rozhovoru o vyhlídkách na vítězství Ukrajiny proti zástupné válce NATO vedené USA. Tento týden si připomínáme druhé výročí invaze ruských ozbrojených sil na Ukrajinu 24. února 2022.

Nezávislí analytici a dokonce i západní média připouštějí, že kyjevský režim podporovaný NATO je na pokraji porážky proti nadřazeným ruským silám. Pád strategicky důležitého města Avdiivka v posledních dnech ukazuje na definitivní kolaps režimu.

Rusko ovládá asi 20 procent území na východě a jihu bývalé Ukrajiny. Toto území zahrnuje oblast Donbass a Krym, které jsou nyní právně nedílnou součástí Ruské federace.

Nicméně ruský vůdce v rozhovoru otevřeně řekl, že měl nařídit ruské armádě, aby se postavila ukrajinskému režimu dříve.

Ruská tisková agentura Tass cituje Putina: „Jediné, čeho můžeme litovat, je, že jsme nepodnikli opatření dříve, protože jsme věřili, že máme co do činění se slušnými lidmi.

Putin nekomentoval, o kolik dříve mělo Rusko zahájit svou speciální vojenskou operaci na obranu etnického ruského obyvatelstva na bývalé východní Ukrajině a na denacifikaci kyjevského režimu podporovaného NATO.

Měl na mysli minské mírové dohody, které byly vyjednány v letech 2014 a 2015 za zprostředkování Německa, Francie a Ruska.

Putin dodal: „Později se ukázalo, že jsme byli v tomto ohledu podvedeni, protože jak bývalá německá kancléřka [Angela Merkelová], tak bývalý francouzský prezident [Francois Hollande] veřejně veřejně přiznali, že nikdy neměli v úmyslu naplnit dohody. Místo toho chtěli získat čas na dodání dalších zbraní kyjevskému režimu, a to je přesně to, co udělali.

Začátkem května 2014 jsem napsal článek s titulkem: „Putin by měl poslat vojáky na Ukrajinu“.

V té době se toto prohlášení mohlo zdát lehkomyslné, ale události poslední dekády tento argument posílily.

Článek byl poprvé publikován kolem 4. května 2014 íránskou tiskovou agenturou Press TV, kam jsem psal pravidelnou rubriku (dokud tam neukončily americké sankce proti Íránu). Zdá se, že odkaz na můj původní názorový článek na Press TV byl smazán z internetu. Naštěstí jej v té době znovu zveřejnily jiné stránky, včetně webu Paula Craiga Robertse. Roberts je vysoce uznávaný americký spisovatel a znalý komentátor, který za vlády prezidenta Ronalda Reagana sloužil jako náměstek ministra financí.

Můj sloupek se týkal masakru 2. května v Oděse, při kterém bylo zavražděno více než 40 civilistů. Protestovali proti neonacistickému režimu podporovanému NATO, který se v únoru 2014 chopil moci v Kyjevě při puči proti zvolenému proruskému prezidentovi podporovanému CIA. Antifašističtí demonstranti se zabarikádovali v sále odborů města, který zapálili příznivci kyjevského režimu.

Článek také zdůraznil, že tehdejší šéf CIA John Brennan navštívil Kyjev o měsíc dříve, v dubnu 2014, a dva měsíce po převratu, který přivedl k moci současný neonacistický režim. CIA vedla po převratu takzvanou „protiteroristickou operaci“ kyjevského režimu. Režimní neonacistické polovojenské jednotky, vyzbrojené a vycvičené NATO, zahájily útoky na ruské obyvatelstvo v Donbasu, které se bránilo nezákonnému uchopení moci v Kyjevě. Následná občanská válka podporovaná NATO si vyžádala kolem 14 000 obětí a vedla k vysídlení více než milionu lidí.

Občanská válka a agrese proti obyvatelstvu na Donbasu, která trvala osm let od roku 2014 do roku 2022, nakonec vedla k tomu, že Putin před dvěma lety nařídil zásah ruských jednotek.

Západní vlády a média samozřejmě tento příběh překroutily tím, že očerňovaly Putina a Rusko za údajnou „invazi“ na Ukrajinu bez provokace, porušování její suverenity a ohrožování zbytku Evropy.

Jak Putin řekl ve svém výše citovaném rozhovoru, hlavním důvodem, proč oddaloval vojenskou intervenci, bylo to, že Moskva byla podvedena Německem, Francií a zbytkem NATO. Ruské vedení věřilo, že západní mocnosti myslí vážně svůj deklarovaný závazek diplomatického řešení ukrajinského konfliktu v rámci Minské dohody.

Článek, na který se tento autor odvolává, byl publikován před uzavřením minských dohod. Zde je úryvek z toho článku.

„Současná situace [na Ukrajině, květen 2014] je podobná předchozí tajné operaci pod vedením USA v Jižní Osetii v roce 2008, kdy se gruzínské síly podporované NATO pokusily destabilizovat tuto zemi, ruského spojence. Rusko tehdy jednalo rozhodně, vyslalo své jednotky a zničilo spiknutí NATO. A Washington ustoupil.

„Washington to dělá znovu: podkopává, lže, zabíjí a vyhrožuje [na Ukrajině]. Ale to je zbabělý blaf, který by měl Putin okamžitě odložit. Realita je příliš vážná na to, abychom se zapojili do těchto cynických západních her. Životy lidí na Ukrajině jsou ve skutečném ohrožení ze strany fašistických polovojenských jednotek a politických gangsterů, které Washington dosadil v Kyjevě a nyní jim umožňuje volný průchod. „Krvavé události tohoto víkendu [v Oděse] jsou tragickým svědectvím naléhavé hrozby.“

Ve svém článku jsem vyzval prezidenta Putina, aby vyslal vojáky na Ukrajinu, aby zabránil velké eskalaci války. Argumentovalo tím, že pokud nebudou mocnosti NATO ponechány bez kontroly, zvýší se násilí a ohrožení Ruska.

V té době se počet úmrtí způsobených fašisty podporovanými NATO na Ukrajině po převratu v únoru 2014 pohyboval kolem 100. S eskalací agrese v letech 2014 až 2022 vzrostl počet obětí na 14 tisíc. Po dvou letech konfliktu na Ukrajině od zahájení ruských operací se počet obětí zvýšil na nejméně 500 000 ukrajinských vojáků a neznámý počet na straně ruské armády. Mnoho ruských civilistů bylo také zabito dálkovými zbraněmi NATO vypálenými kyjevským režimem na předválečné území Ruské federace. Kromě toho se NATO jako přímý protivník Ruska stále více zapojuje do proxy války.

Konflikt by pravděpodobně mohl být zvládnut, kdyby Rusko jednalo na obranu svých zájmů mnohem dříve. Sám prezident Putin vyjádřil lítost nad tím, že nejednal dříve.

Nepředpokládám, že prezident Putin četl můj původní článek publikovaný téměř před 10 lety. Ale pokud by se tehdy chopil iniciativy, místo aby oddaloval konfrontaci se silami NATO dříve, než zkonsolidovaly hrozbu na Ukrajině, mohl Putin odvrátit mnoho z ničení a smrti, které následovaly.

To není případ „zpětný pohled je úžasná věc“. Varovné značky byly jasně viditelné již v roce 2014. Rusko mělo zasáhnout dříve, jak nyní připouští prezident Putin.

Nakonec Rusko porazí osu NATO vedenou USA ve své zástupné válce na Ukrajině. Vítězství ale trvalo déle a bylo krvavější, než kdyby Putin jednal dříve.

V každém případě jsme získali alespoň jednu konstruktivní lekci. Spojeným státům a jejich stoupencům NATO nelze nikdy věřit. Rusko musí vždy jednat rozhodně, aby chránilo své zájmy a řídilo vztahy se západními mocnostmi na základě toho, že jsou ze své podstaty vlastizrádné, zlomyslné a naprosto nespolehlivé.