10. 5. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Putin jednal s běloruským protějškem. Setkání bylo podle Lukašenka konstruktivní a upřímné

Prezident Ruska Vladimir Putin a Běloruska Alexandr Lukašenko se dohodli na všech 28 programech pro svazový stát. Ruský prezident to řekl na tiskové konferenci po jednání v Moskvě.

Podle něj se dokumenty zabývají integrací měnových systémů, zásadami nepřímého zdanění a bojem proti terorismu.

Do 1. prosince 2023 podepíší dohodu o jednotném trhu s plynem. Zároveň zůstane cena pro Minsk v roce 2022 na úrovni roku 2021. Jednání navíc předpokládají sjednocení trhu s ropou a ropnými produkty a dohodu o jednotném trhu s elektřinou.

„V konečném důsledku to bude silným impulsem, pobídkou k dalšímu růstu obou ekonomik, zvýší to produktivitu, poslouží to zájmům velkých, středních a malých podniků a pomůže to vytvořit další pracovní místa,“ řekl Putin.

Zdůraznil také, že ruské a běloruské podnikatelské kruhy budou mít příležitost rozšířit své aktivity ve svazovém státě, mimo jiné zakládáním společných podniků a zvyšováním exportních příležitostí.

Kromě toho prezidenti jednali o budování společného obranného prostoru a zajištění bezpečnosti na vnějším perimetru, včetně nadcházejících společných manévrů Západ-2021.

„Tato cvičení nejsou namířena proti nikomu, ale jsou logická v době, kdy jiné aliance, například NATO, aktivně posilují svou vojenskou přítomnost v blízkosti hranic svazového státu a prostoru CSTO (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti),“ vysvětlil.

Podle ruského vůdce zůstává rozvoj rovnoprávné a vzájemně výhodné spolupráce v rámci svazového státu bezpodmínečnou strategickou prioritou Moskvy a Minsku. Lukašenko zase poznamenal, že integrace je oboustranně výhodná.

Rusko ruší všechna omezení leteckého spojení s Běloruskem, která byla zavedena během pandemie, uvedl dále ruský prezident Putin. V odpovědi na otázku, zda s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem jednali o obnovení leteckého spojení mezi zeměmi v plném formátu po covidu, Putin upřesnil, že tato otázka nebyla na schůzce nastolena.

Podle běloruského prezidenta je integrace Běloruska a Ruska oboustranně výhodná a pro národy obou zemí na ní není nic špatného.

Konstruktivní jednání

Jednání s Putinem označil jeho běloruský protějšek za velmi korektní a konstruktivní. „Především bych chtěl poděkovat svému kolegovi, ruskému prezidentovi, za přijetí, kterého se dostalo naší delegaci, a také za mimořádně upřímný, otevřený a konstruktivní charakter dnešního setkání,“ uvedl.

Putin se vyjádřil i k vytvoření svazového parlamentu Ruska a Běloruska. „Pokud jde o politickou integraci, tyto cíle byly stanoveny ve smlouvě o svazu od samého počátku, kdy vznikla v roce 1997, kdy byla podepsána o něco později,“ uvedl.

„Vycházíme z toho, že přes veškerou ušlechtilost tohoto cíle politické integrace je třeba nejprve vytvořit ekonomickou základnu, ekonomickou bázi, základ, abychom mohli pokračovat, a to i na politické dráze. O těchto otázkách jsme zatím nediskutovali. Dovolte mi, abych zopakoval: domníváme se, že bychom se měli nejprve zabývat ekonomikou, a pak bude vše přirozeně vyžadovat další regulaci, možná i na úrovni parlamentu. Nevylučuji, že by mohl být zřízen. To však vyžaduje to, čemu se říká dospět,“ konstatoval.

Za zmínku též stojí, že vlády Ruska a Běloruska jednají o nové finanční podpoře pro Minsk, která bude od září do konce roku 2022 činit přibližně 630-640 milionů dolarů. „O tom jsme s Alexandrem Grigorjevičem také mluvili. Celková výše úvěrů od září letošního roku do konce roku 2022 bude asi 630 milionů dolarů, 630-640 milionů dolarů,“ uvedl ruský prezident Vladimir Putin.

Rusko a Bělorusko podepsaly 8. prosince 1999 smlouvu o založení svazového státu. K 20. výročí dokumentu byla zřízena pracovní skupina pro odvětvové plány. Moskva a Minsk je pak přeformátovaly na integrační programy svazu. Většina z nich platí do roku 2025, některé do roku 2027. Moskva i Minsk opakovaně zdůraznily, že v programech svazu nejsou žádné politické otázky spojené se ztrátou suverenity.

Zítra se v Minsku uskuteční zasedání Rady ministrů svazového státu, na kterém by měli premiéři podepsat integrační programy. Nejvyšší státní rada svazového státu je může přijmout již koncem října.

ZDROJ

 

Sdílet: