Český státní dluh poprvé v historii přesáhl 3 biliony korun

Dluh přepočte na každého českého občana dlužného 280 574 korun

Český státní dluh vzrostl v první polovině roku na rekordních více než 3 biliony korun (125 miliard eur), a vůbec poprvé tak překonal hranici 3 bilionů. Od začátku roku se dluh zvýšil o 149,6 miliardy korun.

Míra zadlužení činila v prvním pololetí 42,8 procenta HDP, o 0,1 procentního bodu více než na konci loňského roku, uvedlo české ministerstvo financí.

Dluh přepočte na každého českého občana dlužného 280 574 korun.

Hlavním důvodem nárůstu státního dluhu byl prodej státních dluhopisů a pokladničních poukázek za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě o hospodaření státního dluhu. Schodek rozpočtu byl v prvním pololetí 215,4 miliardy korun.

Většina státního dluhu je kryta střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy emitovanými na domácím trhu. Jejich hodnota v prvním pololetí činila 2,6 bilionu korun. Dalšími významnými zdroji krytí dluhu jsou pokladniční poukázky se splatností kratší než jeden rok a přijaté půjčky a úvěry.

Národní rozpočtová rada (NRR) zároveň upozornila na problém rostoucího dluhu. Její šéf Mojmír Hampl v dopise adresovaném šéfovi rozpočtového výboru Josefu Bernardovi (STAN) varoval před přijetím mnohamiliardového úvěru od Evropské komise, který proti vůli ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) schválila vláda.

Sám Stanjura na konci června na dotaz deníku Echo24 uvedl, že „bohužel“ státní rozpočet zahrnuje i obsluhu státního dluhu. „Zaplatili jsme 50 miliard loni, 70 miliard letos, 90 miliard příští rok, 100 miliard v roce 2025. Už se to stalo, nic to nezmění. Žádná vláda, žádný parlament, žádný zákon,“ řekl Stanjura.

„Pokud chceme konsolidovat, tak mezi roky 2022 a 2024 bude rozdíl 40 miliard jen v úrocích. Teoreticky si představme, že je 1. ledna 2024 a máme rozpočtový zůstatek minus 90 miliard. Na tom je založeno i konsolidační úsilí,“ dodal Stanjura.

Na začátku letošního roku činil státní dluh 2,9 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládalo, že dluh v průběhu roku vzroste na 3,2 bilionu korun. Míra zadlužení by na konci roku měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako na konci roku 2022.

Na druhou stranu podle pátečních údajů Eurostatu se dluh Evropské unie v prvním čtvrtletí snížil na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loňského roku. Snížil se i dluh EU ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím loňského roku, kdy činil 83,8 procenta HDP. Na druhou stranu se nadále zvyšuje český státní dluh, který v prvním čtvrtletí dosáhl 44,5 procenta HDP, což zemi stále řadí k nejméně zadluženým v EU, poznamenal Eurostat.

Podle sezonně očištěných údajů dosáhl schodek veřejných financí EU jako celku v prvním čtvrtletí 3 procent HDP, proti deficitu 2,4 procenta HDP ve stejném období loňského roku se zvýšil, oznámil Eurostat. V Česku se schodek zvýšil na 4,2 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.

Státní dluh je tvořen penězi, které vláda dluží, a vzniká především kumulací deficitů státního rozpočtu. Je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami a půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by letos měly podle schváleného státního rozpočtu dosáhnout 69,2 miliardy korun.

Nejvyšší poměr dluhu k HDP má nadále Řecko, konkrétně 168,3 procenta HDP, i když toto číslo snižuje nejrychleji v EU. Před rokem to bylo 189,4 procenta. Druhý nejvyšší poměr měla Itálie (143,5 procenta), následovalo Portugalsko (113,8 procenta), Španělsko (112,8 procenta) a Francie (112,4 procenta). Naopak nejnižší poměr dluhu k HDP mělo Estonsko (17,2 procenta), Bulharsko (22,5 procenta) a Lucembursko (28 procent).