Intel odkládá továrnu na výrobu čipů v Německu v hodnotě 17 miliard eur a požaduje více peněz z Berlína, protože náklady na energii stoupají

Německá vláda a americký výrobce čipů Intel chtějí partnerství za vlastních podmínek

Americký gigant Intel na výrobu čipů odložil svou obří investici poblíž Magdeburgu s tím, že pokud Německo neposkytne větší podporu, přehodnotí své plány. Berlín chce za podporu projektu zaplatit, ale na oplátku očekává ještě větší investice.

Intel již dříve plánoval investovat 17 miliard eur do vybudování největší továrny na výrobu čipů v EU poblíž Magdeburgu. Loni na jaře novinku osobně oznámil německý kancléř Olaf Scholz a dodal, že investice bude milníkem v obnově oslabených dodavatelských řetězců a stane se baštou evropské výroby čipů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už kancléřku směle zvýšila a prohlásila, že investice Intelu pomohou EU do roku 2030 tvořit 20 procent celosvětové výroby polovodičů.

Prozatím na ledě

Stavba měla začít letos na jaře a limitem bylo nebe: Původní myšlenkou bylo spustit šest továren po celé Evropě v celkové hodnotě 80 miliard eur. Pak se celý projekt zastavil. Intel měl rozpočet na první investici ve výši 17 miliard EUR a Německo by do toho vložilo také 6,8 miliardy EUR, ale když byla dohoda dohodnuta, nemluvilo se o příšerných cenách energií, inflaci a vleklé válce na Ukrajině . .

Tyto negativní faktory jsou však tak silné, že Intel počítá s tím, že náklady na spuštění by jen za první polovinu roku vzrostly o přibližně 3 miliardy eur. Firma proto v prosinci loňského roku oznámila, že investice dočasně odloží, ale bude nadále sledovat vývoj na evropském trhu a ekonomice.

Ve skutečnosti se stalo to, že Intel na příkladu Bidenova protekcionistického zákona, který dotuje výrobu a průmysl v USA ve výši stovek miliard, nenápadně naznačil Německu, že kdyby byl Berlín stejně štědrý k penězům jako USA, mohl by být ochotný rychleji a konstruktivněji přemýšlet o evropském trhu.

Zoufalá situace vedla Berlín k tomu, aby několik měsíců uvažoval o svých vlastních rozpočtových zásadách, které již byly zpochybněny gigantickými půjčkami, které si vzal na překonání bouře energetické krize. Intel se nakonec unavilo čekáním a v únoru se znovu obrátil na tvůrce politik, tentokrát s konkrétní myšlenkou: do očekávané dotace započítal předpokládanou počáteční ztrátu ve výši 3,2 miliardy eur, a proto očekával celkový příspěvek Německa ve výši 10 miliard eur.

Berlín diplomaticky mlčí, ale zákulisní jednání začala řešit to, co kabinety ministra hospodářství jemně nazvaly „mezera v rozpočtu projektu“. Podle zpráv německá vláda poskytne požadovaných 10 miliard eur. Pro veřejné financování této velikosti je nutný souhlas Bruselu, ale ten bude udělen okamžitě, protože jsou v sázce evropské zájmy mimo Německo. Bude však udělena pouze za podmínky, že Intel také více investuje a navýší svůj plánovaný rozpočet.

Jinými slovy, dohoda bude o tom, že se obě strany setkají na půli cesty.