Svatopluk Otava: Házení klacků po nohy je politikářská disciplína
Vládní i opoziční party v našem pestrém (ne)politickém spektru v tomto oboru mají přímo republikové mistry. Likvidovat nadějné adepty na prezidentský stolec se chystají všichni, jak se aspoň zatím zdá. Ba i předsedové stran (možná dokonce hlavně oni!) znají kvalitně podtrhovat židle vlastním členům, házet je přes palubu, topit na lžičce vody atd. atd….
Jestliže na úvod zmíníme modelový příklad komediálních politických poprav, co předvedl současný ministr vnitra Vít Rakušan na vlastních členech a sympatizantech, když na něj a jeho partaj prasklo spojení finančním banditismem, tunelováním, prostě s českou mafií, je to jen z praktického důvodu. Aby byli voliči připraveni na „čisté“ předvolební a volební klání, kdy by je nic nemělo překvapit.
Tak co budeme mít na výběr….?
Prozatím se do prezidentské volby ohlásilo 19 kandidátů, z nichž velkou většinu může člověk se selským rozumem v hlavě okamžitě vyloučit a vůbec se jimi nezabývat. Lze tedy ignorovat například kandidatury podnikatelů. Proč? Poněvadž kandidující podnikatel asi příliš dobře nepodniká a raději se hodlá uchýlit ku skromnému prezidentskému příjmu.
Normální občan by rovněž asi nechtěl mít prezidentem teologa, komika, bývalého lékaře či bývalého rektora. Teologové totiž slouží v našich zeměpisných šířkách většinou jedinému božstvu, sice Zlatému teleti. Co se týče komiků, jeden právě projevuje státnický smysl pro nekonečné oběti svých občanů s výjimkou vlastní maličkosti na Ukrajině. Tam snad raději také nesahat.
Bývalému rektorovi či rektorce dávat hlas je riziko. Oni ve svých vystudovaných oborech nijak obvykle nezáří, zato obstojně řídí a manažersky se projevují. Mimochodem – jistý bývalý rektor je dnes ukrajinským premiérem pro Böhmen und Mähren. Volit rektora? Myslíte? Tak to už radši snad lékaře…
Počkat – lékaře… Lékař je úctyhodné povolání. Chce to empatii, intelekt, schopnost studovat a stále se v oboru zdokonalovat, jak lze v parafrázi nepřesně, ale fakticky správně citovat názor vynikajícího doktora a sportovce Lukáše Polerta. On rovněž má své politické postoje. Zajímavé, mimochodem. Ale protože je dobrý doktor, do politiky se nežene. Chce lidi léčit svým umem, nikoliv jakousi hilšeriádou. To je taková narcistní disciplína, kdy si pokreslíte tělo fixem a veřejně se pak svlékáte, aby obecenstvo mohlo zřít vaše politické nazírání na svět. Jinými slovy – už vlastně nejste doktor.
Všechny tyto adepty současná kolaborantská moc snese a některého z nich dozajista svým přístupem ke kolaborantským médiím podpoří. Informovaný občan by je měl minout, stejně jako kariérního lampasáka, jenž mění epolety jako hadi kůži.
Zbudou tito:
Josef Skála – komunista jako poleno (nebo skála chcete-li). Věčný oponent a jakýsi vnitřní nepřítel hrobaře silné levice Vojtěcha Filipa. Pro levičácky zaměřené naštvané voliče jistě schůdný kandidát, jenž se ze strany svých vlastních jistě opět dočká nějakých těch klacků pod nohy. Nebo ne Kačenko…?
Jaroslav Bašta – disident, politik, slušný člověk také spíš doleva, dobře čte současnou tragédii české politiky, dobře píše – ovšem je to antirétor. Blízcí jej budou volit, průměrní se spíše smát, kvůli jeho hovorovému handicapu. Ten chlapík si své voliče najde, ale z těchto posledních jmenovaných je outsiderem. Že by jej Tomio Okamura oznámil jako oficiálního kandidáta SPD jen proto, o čem je tento článek? O házení klacků pod nohy? A komu? Inu, tomu následujícímu!
Hynek Blaško – generál v záloze se silným osobním příběhem. V době činné služby po převratu byl vždy politicky neutrální. Europslanec za SPD, kterého užší vedení zcela ignoruje. Záruka nekompromisní, jasné hlavy státu, co nebude na světových fórech leštit kliky a sonorním hlasem tak padnoucím k fotogenickému ksichtu nebude nikdy hlásat programový antirusismus v devótním předklonu. Své naštvané voliče zaručeně bude mít navzdory hysterické palbě žurnalistických pisálků a tlampačů.
Alena Vitásková – ostřílená, nekompromisní bojovnice proti pijavicím na národním produktu a rozpočtu. Nenávist multimilionářů z oblasti energetiky, zejména solárních tunelů vůči její osobě je bezbřehá, pokusy o její osobnostní i fyzickou likvidaci ji zocelily, napsala o tom velmi poutavou trilogii. Napínavé, neveselé, přesto optimisticky silné čtení. Tuto amazonku by si jako hlavu státu přál nejeden Čech nebo Češka. Dobrá volba.
Svatopluk Otava
komentátor ANS
__________________________________
O skandálu s pravomocně odsouzeným Tomášem Jarolímem na kandidátce SPD čtěte ZDE!
