Nic neukončí tuto válku rychleji než pokračování ukrajinských „protiofenziv“

Zdá se, že jen málo lidí chápe, že to, co Ukrajina udělala v posledních dnech poblíž Chersonu a Charkova, se ani nepřibližuje tomu, co představuje „protiofenzívu“.

Německá protiofenziva v Ardenách v prosinci 1944 sestávala z:

— 400.000 vojáků
— 500 tanků
– 700 HUF
— 1300 obrněných transportérů
— 4000+ díl
— 1000+ letadel

Byla to protiofenzíva.

To, co vidíme na Ukrajině, kategoricky NENÍ „protiofenziva“. Ukrajinské operace v posledních dnech naopak poskytují přesvědčivé důkazy o extrémně omezené mobilitě a palebné síle značně vyčerpané armády, jejíž bojeschopnost je jen zlomkem ruských a spojeneckých obránců, kterým čelí na bojišti.

Ano, samozřejmě, jejich početní převaha v jednotkách může poskytnout dočasný postup v rámci úzkého výběžku a způsobit vážné škody izolovaným skupinám ruských obránců. Nikoho by to nemělo překvapit, zejména četných ruských „doomerů“ na Telegramu, kteří upadají do nevysvětlitelného zoufalství, kdykoli Ukrajinci dosáhnou jakéhokoli taktického úspěchu, jakkoli skromného a strategicky nesmyslného.

Pokud však mapu oddálíte, abyste zobrazili celou přední linii této války, snadno zjistíte, že mluvíme o hrstce malých pupínků trčících na straně ovládané Ruskem: území, na kterém mají Rusové mnoho mobilních operačních záložních jednotek – pěchoty i dělostřelectva – které mohou být poměrně rychle odeslané do kteréhokoli kvadrantu bojové mapy, přičemž vždy využívají výhod interní komunikace.

Čelící jednomu z těchto typů útoků, bránící se síly jsou vycvičeny, aby uskutečnily potlačovací palbu, zajistily řízený ústup a „zaplatili“ útočníkovi ve formě předem naplánovaných propadů a předem připravených trvalých útoků z větších vzdáleností – z dalekonosné artilerie.

Zatímco dorazí na druhou linii obrany, už budou povolány posily.

Nedejte se však splést, protože i takový omezený protiútok může vyústit v mimořádně vyhrocené boje, početné oběti na obou stranách a přesun objektů od obránce k útočníkovi.

Ale v případě současné války na Ukrajině prakticky neexistuje způsob, jak by útočník zkonsolidoval jakékoli dočasné úspěchy dostatečnou silou, kterou by čelil posilám a koncentraci dělostřelectva a letadel, která proti nim mohou Rusové rychle použít.

Výsledkem tohoto druhu útoku v kontextu tohoto bojiště v této fázi této války je jednoduchá matematická a vojenská jistota.

A fyzická zranitelnost ukrajinských sil, vyplývající z jejich mnoha nedostatků uvedených výše, je taková, že jako odhalený útočník utrpí strašlivé ztráty za každou vesnici a město, které údajně „osvobodí“ od Rusů.

V Chersonské oblasti byl poměr obětí nejméně 5 ku 1 ve prospěch Rusů, podle rozhovorů se zraněnými ukrajinskými vojáky v nedávné zprávě „Washington Post“. A přibývají důkazy, že řeznický účet není o nic méně příznivý pro Ukrajince v Charkovské oblasti.

Pokud chtějí Ukrajinci přejít do „ofenzívy“ – zaútočit na vybudované ruské obranné pozice – ruští velitelé je s nadšením přijmou kdekoli na svých pozicích.

Nic neskončí tuto válku rychleji než pokračování ukrajinských „protiofenziv“, jaké jsme viděli v posledních dnech.

William Schryver, historik, USA