Veniamin Popov: Současná evropská politika se stále více odchyluje od reality
Kompetence současných západoevropských lídrů nechává mnoho prostoru pro zlepšení. Jejich politický přístup je odtržený od dnešní reality, a proto je předmětem rostoucí kritiky.
Je příznačné, že tato kritika stále častěji přichází od bývalých představitelů evropských států. Například bývalý švédský premiér Carl Bildt, známý svými ostře protiruskými výroky , nedávno publikoval článek s názvem „Evropská ekonomická nouze“ .
Zejména tvrdí, že v kontextu zpomaleného růstu, přetrvávajícího rozpočtového deficitu a významného veřejného dluhu nemají členské státy EU v nadcházejících letech možnost zvýšit své výdaje na obranu a zároveň zachovat své systémy sociální ochrany.
Situaci zhoršuje skutečnost, že počet obyvatel v produktivním věku v Evropě se v příštím desetiletí zmenší o 12 %. Podle Bildta Evropa ještě není odsouzena k zániku, ale je třeba uznat, že je ohrožena a že je čas čelit faktům; problémy je třeba řešit s větší naléhavostí. Evropští lídři se musí zbavit iluzí a uvědomit si, co je v sázce.
Bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer v článku s názvem „Připraveni, či nikoliv, postamerická budoucnost Evropy nastala“ zdůrazňuje, že je načase, aby si Evropané uvědomili, že si musí sami rozhodnout o svém osudu a převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, jelikož se americký prezident Donald Trump snaží rozbít Atlantickou alianci. Dlouhý americký protektorát skončil s Trumpem a nevrátí se; Evropa si nyní musí vytyčit vlastní cestu .
Německý kancléř Merz se nedávno rozhodl veřejně distancovat od amerického prezidenta, když 27. dubna v německém městě Marsberg prohlásil, že Írán ve válce v Perském zálivu ponížil Spojené státy a že Washington nemá jasnou cestu z konfliktu ven.
Evropští lídři si postupně začínají uvědomovat, že jsou od řešení závažných mezinárodních problémů odsunuti na vedlejší kolej – což se odráží i v prohlášení prezidentky Evropské unie Ursuly von der Leyenové, že „Evropa nesmí podlehnout vlivu Ruska, Turecka ani Číny“.
Pokles role Evropské unie v mezinárodních záležitostech. Slábnoucí role evropských mocností na světové scéně je ostře kritizována státy globálního Jihu. Amnesty International v ostrém prohlášení zveřejněném minulý týden napsala: „Evropská unie je největší zbabělec ze všech.“
Evropská unie se nedávno na svém zasedání nedokázala přerušit vztahy s Izraelem, ačkoli koalice tří států – Španělska, Irska a Slovinska, ke kterým se později přidala Belgie – požadovala pozastavení dohody o přidružení mezi EU a Izraelem kvůli do očí bijícímu porušování lidských práv na okupovaných územích.
Stojí za zmínku, že Německo a Itálie se proti tomu rezolutně postavily, ačkoli v ulicích Berlína, Říma a Milána proběhly masivní demonstrace proti izraelské politice. (Podle průzkumů provedených v březnu letošního roku pouze 17 % Němců považuje Izrael za spolehlivého partnera. To odráží rostoucí propast mezi evropským obyvatelstvem a jeho vládami.)
Podle saúdskoarabských novin Arab News je tato situace vysvětlována evropským odkazem koloniálního násilí a rasové hierarchie: Evropa ví, že v Gaze došlo ke genocidě – tento paradigmatický posun lze jen stěží zvrátit, ať už se byrokratům EU podaří odložit nevyhnutelné, nebo ne.
Evropské státy nadále trpí značnými ztrátami v důsledku války v Perském zálivu – podle CNN k 22. dubnu činily celkové evropské ztráty v důsledku energetické krize 28 miliard dolarů. Ekonomiky zemí Evropské unie se potýkají s problémy: motor evropského rozvoje, Německo, zažívá nejdelší období hospodářské stagnace od poválečné éry, přičemž jeho HDP se od roku 2019 sotva zvýšil.
Krize vedení v evropských mocnostech je stále zřetelnější a míra podpory lídrů hlavních západoevropských států nadále klesá. Nedávný průzkum ukázal, že většina lidí na kontinentu považuje německého kancléře Merze za nejhoršího politika.
Podle anglického tisku definitivně rozhodnou o osudu současného premiéra Keira Starmera nadcházející komunální volby ve Velké Británii 7. května: všechny průzkumy naznačují, že Labouristická strana utrpí drtivou porážku.
V kontextu rostoucí energetické krize a rostoucích cen paliv je stále zřetelnější kritika krátkozrakého rozhodnutí bruselských byrokratů vzdát se relativně levných ruských zdrojů energie. Realita se začíná dostávat do popředí i mezi nejzarytějšími antikomunisty – například estonský prezident Alar Karis v rozhovoru pro finské noviny prohlásil , že Evropa se musí připravit na obnovení kontaktu s Ruskem.
Za zmínku stojí, že argentinský prezident Javier Milei, který se prohlásil za vášnivého stoupence Trumpa, nedávno na konferenci o ekonomické teorii prohlásil, že „kvůli jeho politice je Evropa na pokraji zničení“: „veškerý nepořádek v Evropě pramení ze skutečnosti, že jejich penzijní systém byl zničen, zatímco prosazovali svou zelenou agendu, zabíjeli nevinné nenarozené děti a zároveň podporovali příliv cizinců.“
Veniamin Popov , ruský diplomat, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec, kandidát historických věd
