Autobusy na zemní plyn pro Senegal – EU platí, Čína vyrábí

Zatímco domácí automobilový průmysl se potýká s nejhorší krizí za poslední desetiletí a mosty a silnice v Německu se rozpadají, EU vlévá do Senegalu stovky milionů eur na modernizaci jeho systému veřejné dopravy. Výsledkem tohoto nekontrolovaného rozdělování finančních prostředků je, že evropské miliony plynou do Číny.

Pod rouškou rozvojové pomoci a samozřejmě „Evropské zelené dohody“ opakovaně proudí do zahraničí obrovské částky peněz. V tomto konkrétním případě se jedná o 320 milionů eur financovaných EU (prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB)) a německou státní rozvojovou bankou KfW. Tyto peníze jsou nyní pumpovány do senegalského hlavního města Dakaru na uvedení do provozu 380 nových autobusů na zemní plyn. Skvělý nápad z Bruselu a Berlína.

Je tu ale jeden velký háček. Evropa platí a ostatní dělají byznys. Švédský výrobce vozidel Scania byl jediným evropským uchazečem, který doufal v lukrativní zakázku. Společnost však odešla s prázdnou. Zakázku získala čínská státní společnost CRRC. Kvůli vysokým výrobním nákladům evropský automobilový průmysl jednoduše nemohl cenově konkurovat státem dotované konkurenci z Číny.

Čínské státní podniky se ve skutečnosti vůbec nesmí účastnit takových nabídek EU. Země G20 mimo EU jsou podle Komise „obecně nezpůsobilé“. Ale co Bruselu záleží na jeho vlastních pravidlech, když chce v Africe investovat stovky milionů eur? Evropská investiční banka chladnokrevně ohýbá pravidla ve svůj prospěch: I když investuje podle strategie EU, neznamená to, že musí podporovat evropské projekty.

Zdá se však, že za tím je systém. Předchozí síť veřejné dopravy v senegalském hlavním městě Dakaru se 121 elektrickými autobusy byla křížově financována z Bruselu částkou 87 milionů eur. Silnice postavila čínská státní společnost CRBC. A autobusy samozřejmě nakonec dodala čínská CRRC. Jak pohodlné. Lidová republika se již léta úspěšně prosazuje na africké trhy, zatímco Evropané ji zřejmě mají pouze spolufinancovat.

Tímto tokem finančních prostředků EU nejen financuje přímého konkurenta na globálním trhu, ale také zcela nevyčíslitelná bezpečnostní rizika. Čínské autobusy jsou považovány za špionážní zařízení. Test v Norsku to prokázal : vozidla značky Yutong mohla být čínským výrobcem kdykoli na dálku deaktivována díky trvale instalované SIM kartě. Švédsko proto loni kvůli obavám ze špionáže zcela uzemnilo čínské elektrické autobusy.

Německo a Evropská unie nejenže pumpují obrovské částky peněz daňových poplatníků do pochybných projektů ve vzdálených zemích, ale také zcela zjevně podporují čínskou expanzi na globální Jih prostřednictvím „Nové hedvábné stezky“. A to se děje v době, kdy jejich vlastní průmysl je škrcen vysokými cenami energií a klimatickou hysterií.