Kdo opravdu vybírá vysokou školu? V 97 % případů do výběru zasahují rodiče

Přihlášky na vysoké školy jsou odeslané, za výběrem konkrétních oborů ale jen výjimečně stojí čistě individuální rozhodnutí. Do procesu se v Česku zapojuje 97 % rodičů, v každé desáté rodině o studiu rozhodují přímo oni a 83 % rodičů považuje celý proces za stresující pro své děti. Rozhodování navíc není vždy vyrovnané, v téměř každé čtvrté domácnosti má větší slovo matka, zatímco otec jen výjimečně. Rodiny přitom řeší nejen obor, ale i budoucí uplatnění, studium v angličtině nebo zahraniční zkušenost, které je otevřeno 55 % rodičů, vyplývá z průzkumu realizovaného pro pražskou Anglo-American University*.

Rodiče jsou téměř vždy u toho

Výběr vysoké školy dnes není individuální záležitostí maturanta. Podle průzkumu má 66 % rodičů poradní roli, radí, diskutují a podílejí se na rozhodování, poslední slovo má však dítě. Dalších 23 % rodičů vstupuje do výběru podpůrně, tedy radí pouze na vyžádání. V 8 % případů má rodič rozhodující roli a pouze 3 % rodičů do výběru nezasahují vůbec.

Data ukazují, že při výběru vysoké školy převažuje partnerský model rozhodování, v němž rodiče plní především poradní roli a finální rozhodnutí zůstává na dítěti.

„V praxi vnímáme, že rodiče chtějí být součástí rozhodování, ale zároveň respektují samostatnost svých dětí. Je patrné, že mladí lidé umí formulovat vlastní názor a přistupují v současnosti k volbě studia samostatněji,“ říká Jeta Sahatqija, prorektorka pro záležitosti studentů na Anglo-American University.

Rodiny se většinou shodnou

Výběr vysoké školy je ve většině domácností kooperační proces. Na postupu při výběru se shodne 83 % rodičovských párů. Pouze 11 % rodičů uvádí, že se neshodnou. Rodinný konflikt tedy není dominantním scénářem. Rozhodování probíhá spíše jako týmová diskuse než jako spor. To může naznačovat, že výběr vysoké školy je dnes vnímán jako společný projekt, nikoli jednostranné rozhodnutí.

Podle zkušeností AAU rodiče nejčastěji řeší akademickou kvalitu programu, připravenost absolventů na profesní život, bezpečnost prostředí, finanční náročnost studia a celkovou studentskou zkušenost, tedy zda se jejich dítě bude cítit podporované a přijímané.

Rozhodování je ve většině případů sdílené. V 58 % domácností má stanovisko obou rodičů stejnou váhu a shodnou se. Dalších 15 % uvádí, že oba rodiče mají stejnou váhu, i když mají rozdílné názory. Ve 23 % domácností má větší slovo matka, zatímco otec převažuje v 5 % případů. Data tak potvrzují, že i když je rozhodování převážně partnerské, v přibližně každé páté rodině má silnější hlas matka.

Současně rodiče vnímají samotný proces přijímacího řízení jako psychicky náročný. Celkem 83 % rodičů považuje přijímací řízení pro své děti za stresující.

Studijní jazyk a zahraniční zkušenost hrají významnou roli

Rodinné debaty se stále častěji netýkají jen konkrétní školy nebo oboru, ale i širších okolností studia a následného uplatnění. Studium v angličtině považuje za důležité 50 % rodičů. Zahraniční zkušenost aktivně podporuje 26 % rodičů a dalších 29 % ji považuje za přijatelnou, pokud přináší jasnou přidanou hodnotu. Celkově je tak zahraniční zkušenosti otevřeno 55 % rodičů.

Regionální rozdíly ukazují, že v Praze aktivně podporuje studium v zahraničí 33 % rodičů, zatímco v Čechách je to 26 % a na Moravě 22 %. Studium v angličtině považuje za důležité 55 % rodičů v Praze a shodně 49 % rodičů v Čechách i na Moravě. Tato čísla naznačují, že rodiče při volbě vysoké školy přemýšlejí stále více v globálním kontextu. Neřeší pouze to, kde dítě bude studovat, ale i v jakém jazyce a s jakou mezinárodní zkušeností.

„Rodiče dnes při výběru vysoké školy zvažují nejen obor, ale i to, jak jejich dítě připraví na reálný profesní život. Důležitá je pro ně kombinace akademické kvality, praktických zkušeností, mezinárodního prostředí a bezpečného zázemí. Z jejich pohledu jde o investici do budoucnosti, která má mít konkrétní návratnost,“ dodává Sahatqija.

Na Anglo-American University studují studenti z více než 80 zemí světa. Výuka probíhá v angličtině a je založená na interaktivní diskusi a práci v mezinárodních týmech, které rozvíjejí schopnosti spolupráce napříč kulturami a připravují studenty na globální pracovní prostředí.

U vybraných studijních programů však mohou studenti první rok absolvovat také v češtině, což může usnadnit přechod do mezinárodního studijního prostředí. Tato možnost je dostupná například u programů Psychology a International and European Legal Studies.

Výběr školy jako širší společenské téma

Průzkum ukazuje, že volba vysoké školy je dnes komplexním rozhodnutím, které zahrnuje nejen výběr studijního oboru či prestiž školy, ale také jazyk studia, mezinárodní rozměr, bezpečí a budoucí uplatnění dítěte.

Rodina přitom zůstává klíčovým aktérem tohoto procesu. Odpovědi rodičů naznačují, že v procesu rozhodování podporují samostatnost dítěte ve vztahu k racionálnímu posouzení jeho budoucích možností. Výběr vysoké školy tak podle zjištěných údajů představuje kombinaci osobních preferencí, vzdělávacích ambicí a realistického zvažování profesního směřování.

*Průzkum byl realizován v únoru 2026 skrze platformu Instant Research od IPSOS, na vzorku 1050 respondentů, kterými byli rodiče s alespoň jedním dítětem aktuálně studujícím na střední škole. 

AAU

Anglo-americká vysoká škola, v angličtině Anglo-American University, byla založena v roce 1990, a je tak nejstarší soukromou vysokou školou v ČR vyučující v angličtině. Ve svých studijních programech (Business Administration; International Relations & Diplomacy; International and European Legal Studies; Humanities, Society and Culture; Journalism and Media Studies; Psychology; Visual Art Studies) nabízí studentům vzdělání v souladu s americkými vzdělávacími standardy v malých, interaktivně vedených studijních skupinách.

AAU byla jako první evropské vzdělávací instituci udělena v roce 2016 americká akreditace WASC, kterou mají renomované vysoké školy, jakými jsou Stanford University, University of California, Berkeley, nebo Chapman University.