Pavel Tezaur: O čem se nemluví – Zdravotnicví v roli novodobého náboženství

Nejkontroverznějším mediálním tématem a jednoho z klíčových prvků řízení společnosti týkající se každé živé bytosti je zdraví, na jehož pozornost se posledních nám známých 150 let zaměřily řídící elity, když se populace z větší části přestala bát ďábla a božího trestu zprofanovaných náboženství a jejích autorit. V této kapitole stručně představím problematiku západní „vyspělé“ medicíny jako jediné možnosti pro nevědomou většinu a také druhou stránku zatracované tradiční/alternativní medicíny, na kterou se zaměřuje část populace a je využívána příslušníky elit s dodatečnou pomocí vyspělých technologií na soukromých klinikách. Cílem článku je představit názory a interpretaci z veřejně dostupných informací a poukázat na stále častěji se vyskytující se negativní jevy v řízeném úpadku společnosti globální antropologické války Velkého Resetu.

Vzdělávání zdravotnického personálu

Životy všech živých bytostí na planetě se řídí kolem energetické výměny na bázi napětí a uvolnění – definovaný a známý také jako princip jin&jang nebo z ayurvédy vata-kapha-pitta. V případě převládání jednoho principu dochází k narušení rovnováhy, které vedou k nemocem a špatnému zdraví. Každý člověk je odpovědný za své zdraví dle svého životního stylu a dědičná genetika představuje pouze zanedbatelné procento. Detaily jednotlivých symptomů, léčby a prevence vyžadují dlouhodobé a kvalitní studium s objektivní praxí. Z mé osobní zkušenosti na jedné „prestižní“ zahraniční univerzitě mimo EU, jsem poznal jakým způsobem probíhá vzdělávaní a především jaký charakter lidí se zajímá o studium medicíny. Z koloniálního českomoravského školství v minulosti mám pouze zkušenost, že značnou část přijatých studentů na státní školy bez nutnosti platit školné při výuce v češtině tvořili a teď určitě v ještě větší míře tvoří cizinci i se špatnou češtinou. Jiný princip se uplatňoval u studentů, u kterých výuka probíhala v angličtině a museli si platit školné. Všeobecně je vzdělávací systém budoucích odborníků a především výběr zájemců o studium postavený mimo logiku jako téměř vše v hodnotově a morálně upadajícím systému – viz Jan Amos „Kohenský“ v knize Labyrint světa a ráj srdce.

Základem studia každého oboru by měla být motivace, proč se zájemce a student rozhodl pro daný obor. V medicíně by to mělo být především poslání – pomáhat, zachraňovat a uzdravovat nemocné lidi, což je pro některé jedince moderní doby přežitek, kde při rozhovorech se studeny medicíny z různých zemí se všichni shodli a opakovali jedno, proč chtějí studovat medicínu – velké peníze a společenská prestiž. Vzdělávání spojené s praxí budoucích praktických lékařů moderní západní medicíny probíhá tak, že mimo jiných předmětů především biflují chemii, názvy léků, sloučenin a jakou chemickou směs nasadit k léčbě. Dále se všichni učí odborné pro laickou veřejnost neznámé latinské termíny používaných ve starých dobách, nyní nahrazené populární jednoduchou angličtinou, kterou se nějak naučí kdejaký hotentot oproti latině. V praxi se také mnohým lidem může zdát složité odlišit psychiatra nebo psychologa od pacientů/klientů, kde od pacienta je pouze odlišuje plášť s ID kartičkou a klíči nebo odemykací kartou v kapse. V řadě institucích se často učí dogmata a málokterý lékař/lékařka je otevřen tzv. alternativní/celostní medicíně jako např. ayurvéda, která je aplikována po tisíciletí a někteří vynalézaví výzkumníci občas přebírají její poznatky, aby mohli zdůvodnit milionové dotace pro své organizace a projekty. Vrcholem dekadentního vzdělávacího systému je, že lidé jsou až na detaily skoro všude stejní a mají i stejné nemoci jako je typickým znakem u všech živých bytostí, jenže vlády převážně západního světa se rády vyvyšují nad odborníky zemí východu anebo jiných kolonií a nutí zasloužilé experty k potupným komisním zkouškám anebo komplikují/nechtějí uznat vzdělání svých občanů při studiu v zahraničí, když chtějí vykonávat svůj vystudovaný obor v daném státě. Další opačný extrém je v případě uprchlíků jednoho mediálně populárního státu, kde jim příslušné úřady hostitelské země uznají vzdělání bez doložení jakýchkoliv dokumentů – stačí pouze napsat čestné prohlášení.

Realita zdravotnictví – Právo – Pojišťovny

Zvyšující se stres, nekvalitní potraviny, uměle zhoršující se životní prostředí a především zvyšující se úroveň elektrosmogu mají negativní dopad na celkové zdraví člověka související s jeho výkonností a kvalitou života, která se ve vyspělých ekonomikách razantně snižuje oproti zaostalým a rozvojovým zemím. V mnoha médiích se prezentuje, jak se lidé dožívají déle, zkvalitňuje se zdravotní péče a lidé jsou zdravější, ale opak je zjevný navzdory výjimkám. Zdravotnictví je dnes již pouze soukromý business nejenom v oblasti léků, technologických zařízení atd. s na něj navázanými zdravotními pojišťovnami, které se po rozpadu socialistického bloku stalo celosvětově nejstabilnějším a nejvýnosnějším druhem businessu na globální úrovni. Z pacienta se stal klient, ale na rozdíl od základního pravidla „Náš zákazník, náš pán“ se uplatňuje „Náš klient, naše peníze.“ Proto čím nemocnější společnost tím více zisků s tím, že neznalý „pacient“ si neumí říct co chce navzdory jemu přidělenému termínu klient, natož aby aktivně uplatňoval a bránil svá práva.

Mnoho lidí si není vědomo, že existuje řada zákonů a nadnárodních směrnic formulujících vztah mezi pacientoklientem a poskytovatelem zdravotních služeb (zdravotnický personál/zdravotnické zařízení), které jasně definují práva a povinnosti obou stran s návazností na další právní normy v případě protiprávního jednání jedné ze stran – př. diskriminující a nevhodné jednání ze strany personálu, odmítnutí naléhavé péče v nemocnici nebo při zavolání sanitky apod. Dle závažnosti protiprávního jednání a zajištěním náležitých důkazů se může jakákoliv ze stran domáhat náhrady. Příkladů je mnoho a občané vyspělých zemí se diví, že migranti bez zdravotního pojištění mají přednostní péči atd., protože jim z veřejných rozpočtů podporované neziskovky poskytují rady včetně právní podpory, jak postupovat a domáhat se zdravotního ošetření a jiných práv dle zákona, ačkoliv si řada z nich ráda pomůže i jiným způsobem s možným následným pobytem v oploceném rezortu a veškerými kulturními požitky 3* hotelu s 24h servisem, aniž by museli cokoliv hradit anebo jim hrozila deportace – viz případy v západní EU.

O nemocné se ve středověké Evropě a dalších etapách historie staraly křesťanské instituce, které měly ze zapomenutých dob temna přístup k zapovězeným antickým materiálům o medicíně apod., pakliže nečerpaly informace od vzdělaných arabských/muslimských lékařů, jejichž metody byly mnohem pokrokovější a částečně převzaty z Indie, kde se aplikuje nejstarší a velmi účinný druh medicíny – ayurvéda. Mnozí lékaři tzv. moderní západní medicíny se alternativními přístupy jako je ayurvéda zabývají jen okrajově nebo vůbec, protože pacienti mohou díky nim získat větší samostatnost a nezávislost na moderním zdravotním systému. Podle informací od osoby poskytující ayurvédskou léčbu a medikamenty se mnozí klienti zájmu o tyto služby skládají z lékařů tzv. západní medicíny. Běžným pacientům jsou předepisovány léky západní medicíny, které mohou mít vedlejší účinky, zatímco někteří lidé využívají alternativní přístupy, jako je ayurvéda, kde např. Švýcarsko je jedna z mála západních zemí, která integruje některé alternativní léčebné směry do zdravotního systému. Kulturou nám blízká země, kde je člověk označován jako pacient a ne klient, kde občané neplatí zdravotní pojištění je Rusko, ale někteří vládní úředníci vyvíjejí „nezávislou“ iniciativu, aby bylo uzákoněno povinné placení zdravotního pojištění jako je ve státech EU. Povinné zdravotní pojištění se týká především zemí EU, kde každá národní legislativa si stanový systém, který je koordinován evropskými nařízeními a směrnicemi v rámci přeshraniční spolupráce. Opravdovou svobodnou zemí v oblasti zdravotnictví je USA, kde se demokracie a kapitalismus projevuje ve své maximální podobě pro každého člověka, kdy má možnost volby buď přispívat na milionové platy vedení pojišťoven anebo přímo zaplatit poskytovateli zdravotních služeb individuálně dle potřeby, ale tento systém je také zprofanovaný tím, že nepřímo nutí lidi se zadlužovat anebo platit si pojištění kvůli uměle nastaveným a rostoucím cenám za lékařské služby a léky jako podobně známe u cen nemovitostí. Proto je stále populárnější zdravotní turistika, kde na soukromých klinikách např. v Indii člověk dostane mnohem lepší a kvalitnější zdravotní péči než doma, jak mi v minulosti vyprávěl jeden známý, který tam byl dlouhodobě hospitalizován.

Lidé rádi idealizují zdravotní systém západní Evropy, ale již dávno není o moc lepší kvůli všeobecnému úpadku a korupci. Standard si drží pouze soukromá lékařská zařízení a lékaři, kteří rozumí tržnímu mechanismu dle pravidla „Náš zákazník, náš pán“ a svou kvalitou poskytováním služeb se ani nemusí zabývat něčím jako je pojišťovna. Kdyby zdravotnictví přestalo být hrazeno z veřejných rozpočtů, tak by se ihned projevil přebytek zdravotnického personálu na pracovním trhu a řada lékařů/lékařek by skončila, protože některé z nich můžeme nazvat externími zaměstnanci zdravotních pojišťoven, jejichž náplní je mít stabilní příjem za vedení pacientoklienta, předepisování léků, nadbytečných vyšetření nebo jiných úkonů a do toho nepočítám pravidelné pozornosti některých farmaceutických firem, které se můžou pohybovat v hodně vysokých částkách dle manipulačních schopností lékaře/lékařky s obchodním zástupcem dané společnosti. Navíc by se změnilo arogantní jednání některého personálu k pacientoklientovi, protože zákazník platí nejenom za kvalitně poskytované služby, ale i další věci s tím spojené, které jsou důležité pro jméno a úspěch podnikatele/firmy na trhu. Jinou úroveň představuje a dojem na člověka udělá, když slyší: „Dobrý den, jak Vám můžem pomoct?“ oproti bez pozdravu „Kartičku zdravotní pojišťovny!“

Metafora zdravotnického náboženství – Jméno Růže (román a film 1986)

O stavu zdravotnictví během globální „doby temna“ před pár lety se již vyjádřilo mnoho znalých lidí a existuje řada informací z celého světa. Na tomto „fenoménu“ vydělávali všichni od zdravotnického personálu, vedení a majitele zdravotnických zařízení až po politiky napojené na soukromý business a především finanční instituce, kde miliony představovaly kapsené a hlavním příjmem byly stamiliony a miliardy za budovatelské podpory novodobé internacionály většinové a zmanipulované populace, která se nechala utlačovat ve stylu globálního koncentračního tábora ala Stanfordského vězeňského experimentu. Nemnohý personál včetně expertů znalých věci si musel být vědomi toho, že četná opatření jsou leckdy teatrální a loajalita byla vykoupena vyšší mzdou a odměnami. Pár svědomitých jedinců v roli novodobých mučedníků se postavilo „stádu“ a zaplatilo cenu buď odebráním licence, nuceným odchodem anebo v krajním případě odešli neznámo kam, když měli přístup k nezveřejňovaným informacím a rozhodli se o nich mluvit.

Náhlým ukončením „doby temna“ a jeho nástupcem v podobě regionálních „křižáckých a kárných výprav“ si řada běžných lidí uvědomila, že zdravotnictví a tzv. ochrana veřejného zdraví má různé cíle a novodobý systém se dá přirovnat k nedotknutelné středověké katolické církvi, kdy bylo jakékoliv přímé zpochybňování církve, jejích institucí, služebníků a aplikovaných metod přísně trestáno světskou mocí v roli vykonavatele vůle církve. Ďábel se vyměnil za nemoce, přírodní anebo uměle vytvořený boží hněv se přejmenoval na pandemii, z řádových sester se staly zdravotní sestry, mniši/knězi se přejmenovali na doktory/lékárníky a černé nebo hnědé hábity s křížem vyměnili za bílé pláště s fonendoskopem. Dříve obávaná „svatá“ inkvizice se reformovala na lékařskou komoru/komisi, jejíž členové/služebníci jako za starých časů sbírají cenné informace pro svého pána a pořádají moderní hony na čarodějnice alias ty nezávislé odborníky a všechny lidi, co zpochybňují pro ně „písmo svaté“ = dogma moderního lékařství s hlavním centrem v neodborné a všelijakými individui obsazené WHO, jejíž doporučení a normy vlády, komory/komise apod. berou tak jako v minulosti byly vatikánské dekrety, a kde vůli moderní inkvizice vykonává zkorumpovaný státní aparát na všech úrovních jako ve středověku světská moc v podobě šlechty s vojskem, aby náhodou neskončili na hranici a jejich majetek si nevzal někdo jiný. Nejméně poznamenanou a nejvíce svobodnou oblastí globální „doby temna“ představovaly afroislámské země, kde jsem krátce pobýval a víra místních lidí si v jisté míře zachovává svou původní podstatu navzdory bující korupci a dalších importovaných negativních jevů ovlivňujících společnost.

Posledním a nejvýnosnějším bodem je, že lidé již nemusí ze zákona platit desátku církvi, ale musí platit jejího nástupce v podobě zdravotní pojišťovny a desátka se mnohonásobně může zvýšit dle výše příjmu a požadavkem úrovně hrazení individuálních služeb dle příslušné národní legislativy. Touto nenápadnou reformou mají neznámí příslušníci nejvyšších elit zajištěný neomezený a nikým nerušený příjem s možností kontroly lidského života na všech úrovních od prvního nádechu do posledního výdechu. Zdraví je individuální záležitostí každého člověka jak s ním bude zacházet a nikdo do něj nemá právo zasahovat. Příkladem budiž někteří ze stáda dobrovolně otečkovaní, kde se po podepsání odpustku v podobě informovaného souhlasu nechali „posvětit“ kdejakým neznámým světcem v různých podobách a pak jsou překvapeni, že po těch „seancích“ na všelijakých místech se cítí jinak anebo „náhle“… Hippokratova přísaha v moderním zdravotnictví se pro některé stává hypokratickou, která se postupně změnila pouze na systém smluvních vztahů a právních regulací diktovány státem a zdravotními pojišťovnami. Čest výjimkám všemu zdravotnickému i nezdravotnickému personálu a dalším lidem nejenom v oboru, kteří vykonávají svou činnost a poslání odpovědně, profesionálně a svědomitě za účelem šíření dobra a pomáhat bližnímu svému, jak káže písmo svaté všech náboženství světa a zákony vesmíru. Věř a víra tvá tě uzdraví.

Medicamenta utar secundum optimum meum scientiam et conscientiam, patienti non nocebo nec ad praxim pravam confugiam.

Medicamentum mortiferum non dabo nec eius administrationem praescribam, neque petenti neque impetenti.

Arcanum omnium rerum, quae mihi commissa sunt, servabo, etiam extra secretum patientis.

Wissen Macht Frei – Pavel Tezaur / LuxTezaurus © 2026 Všechna práva vyhrazena.
Jakékoli užití tohoto textu nebo jeho částí je možné pouze s předchozím souhlasem autora. Citace jsou povoleny s uvedením zdroje.