Nyní v platnosti: Nový tvrdý postoj Dánska vůči zahraničním zločincům
Dánsko má k dnešnímu dni jeden z nejpřísnějších zákonů o deportaci v Evropě. Cizinci odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně jednoho roku budou deportováni. Dánsko tak vědomě riskuje konflikt s EU.
Sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová ve svém novoročním projevu již oznámila : „Neměli byste tu být.“ Její poselství bylo určeno zahraničním závažným zločincům.
Levicový premiér nešetřil slovy: „Existuje skupina velmi brutálních, kriminálních cizinců. Jsou to lidé, kteří sem přišli – do nejlepší země na světě. Páchají vážné násilí. Znásilňují dívky a ženy. Jsou zapleteni do gangové kriminality a drogové trestné činnosti. A neprojevují nic jiného než pohrdání Dánskem a námi Dány.“
Reforma deportace
Reforma nyní platí: Každý, kdo není dánským občanem a je odsouzen k alespoň jednomu roku nepodmíněného odnětí svobody za závažné trestné činy, bude nyní automaticky deportován. Rodinný život, délka pobytu, osobní vazby – všechny tyto faktory, které dříve bránily deportaci – již nehrají roli.
„Cizinci, kteří se dopouštějí závažných trestných činů, jako je závažné násilí nebo znásilnění, nemají v Dánsku místo,“ jasně uvedla Frederiksenová na tiskové konferenci koncem ledna.
Podle ministerstva pro migraci Dánsko dosud deportovalo pouze asi 70 procent zahraničních zločinců, kteří mohli být deportováni. Od nynějška se má toto procento zvýšit na 100 procent.
Reforma zabránila tisícům trestných činů
Nová studie renomované nadace Rockwool Foundation, zveřejněná v polovině dubna 2026, odhalila dopad dříve laxní právní situace na Dány. Pokud by nový zákon platil od roku 2000, bylo by deportováno téměř 2 000 dalších závažných zahraničních zločinců. Díky tomu by se dalo zabránit přibližně 4 300 trestným činům – včetně násilných a sexuálních trestných činů.
Studie je jasným vzkazem pro probuzené nevládní organizace a Sorosem ovlivněný „Evropský soud pro lidská práva“, které po léta odmítaly deportace jako „neproveditelné“, „nelidské“ nebo „nezákonné“.
Deportace do Sýrie a Afghánistánu
Dánsko zároveň obnovuje svou diplomatickou infrastrukturu zaměřenou na deportace. Obnovuje činnost svého velvyslanectví v Damašku, aby usnadnilo návraty do Sýrie. To je doprovázeno zvýšenou spoluprací s Afghánistánem – včetně přímých rozhovorů s administrativou Talibanu – s cílem repatriovat odmítnuté afghánské žadatele o azyl. Dánsko dále spolu s Velkou Británií, jejíž labouristická vláda je pod tlakem masového hnutí, požaduje reformu Evropské úmluvy o lidských právech.
Dánská reforma jde nad rámec samotného zákona o deportaci. Zahraniční zločinci bez legálního pobytu, kteří čekají na deportaci v deportačních centrech, budou muset po dobu jednoho roku nosit elektronický GPS monitor na kotníku. Stát si klade za cíl zabránit útěku osob před jejich návratem.
Konflikt s Bruselem a Štrasburkem zohledněn
Globalistická byrokracie EU pravděpodobně sleduje dánskou reformu s obavami. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v posledních letech opakovaně zastavil deportace s odkazem na článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech, právo na soukromý a rodinný život (i pro závažné zločince!). Právě to se Dánsko nyní snaží obejít.
Frederiksenová zcela otevřeně prohlásila, že nemá v úmyslu „čekat několik let, než soud změní svou praxi“. Místo toho se Dánsko nyní ujalo vedení v oblasti legislativy – „s vědomím, že existuje nejistota“.
Ministr pro integraci Rasmus Stoklund byl ještě explicitnější: Vláda „vědomě akceptuje“ „procesní riziko“ odsouzení ve Štrasburku. Dánsko tak vyvolává právní střet s Evropským soudem pro lidská práva – a hodlá v něm vyhrát.
Podle Fredericksena se toto riziko podstupuje „k ochraně dánského obyvatelstva,“ říká premiér. Pro umírněnější vlády v Německu a Rakousku je zjevně důležitější ochrana kriminálních migrantů. Dánsko naopak vytváří fakta v praxi.
