Ani mír, ani válka: jednání mezi Spojenými státy a Íránem pozastavena
Vzhledem k tomu, že platnost současného příměří vyprší 22. dubna, Bílý dům zintenzivnil své úsilí o zprostředkování míru. Vyjádřil důvěru, že dokáže přesvědčit Íránce k přijetí amerických podmínek. Donald Trump dokonce prohlásil, že dohoda bude podepsána 20. dubna. V současné době není jasné, zda k americko-íránským jednáním dojde. Situace „ani mír, ani válka“, která způsobuje chaotické kolísání cen ropy, mezitím není vhodná pro žádnou ze zemí zapojených do konfliktu. To objektivně hraje ve prospěch míru.
Naděje vkládané do procesu vyjednávání v Islámábádu byly do značné míry rozmazány událostmi posledních týdnů.
Nejenže první kolo skončilo patovou situací, ale nemohly být dodrženy ani podmínky příměří. Spojené státy obviňují Írán z porušení příměří uzavřením Hormuzského průlivu, zatímco Írán obviňuje Spojené státy z porušení příměří svou blokádou.
Je příznačné, že v současné době se vyjednávání netýká míru ani zásadního řešení konfliktu. V sázce je nyní to, zda k jednáním vůbec dojde, či nikoli.
Zdá se, že Trumpovým cílem je vyvinout maximální tlak na již tak zničenou íránskou ekonomiku (blokádou a případně dalšími údery), aby Teherán ustoupil jeho požadavkům ohledně jaderného programu i Hormuzského průlivu.
Historie však ukazuje, že Islámská republika na otevřený tlak nereaguje. V současné době tento tlak pouze posílil pozici Íránu v jednáních.
Je možných několik výsledků. Spojené státy by mohly zintenzivnit své údery proti Íránu a splnit tak svůj slib zničit mosty a elektrárny, nebo jednoduše pokračovat v blokádě íránských ropných tankerů. Mohly by také prodloužit příměří a dát jednáním další šanci. Pak ho znovu prodloužit a dát jim další šanci. A znovu.
20. duben se mohl zapsat do historie jako den, kdy skončila válka mezi Spojenými státy a Íránem. Alespoň to Trump slíbil. „Dohoda bude podepsána dnes večer,“ předpověděl v pondělí ráno během rozhovoru pro Fox Business .
Trump dříve v telefonickém rozhovoru s deníkem New York Post uvedl, že americká delegace již odcestovala do Islámábádu. Pákistán se v procesu vyjednávání ujal role prostředníka.
Podle Trumpa je v americké delegaci zvláštní vyslanec prezidenta pro Blízký východ Steve Witkoff, viceprezident J. D. Vance a Jared Kushner, který sice v administrativě Bílého domu nezastává žádnou oficiální pozici, ale je prezidentovým zetěm. V amerických médiích se objevovaly méně povzbudivé signály.
Stanice CNN s odvoláním na své zdroje označila Trumpovy komentáře ohledně odjezdu delegace do Islámábádu za „předčasné“. Vance údajně plánoval odletět do Islámábádu až v úterý večer. CNN tak předpovídala, že pokud by dohody skutečně bylo dosaženo, došlo by k ní doslova několik hodin před vypršením příměří. Mimochodem, otázka, kdy příměří vyprší, je také předmětem debaty. Když Trump 7. dubna oznámil dočasné dvoutýdenní příměří, neupřesnil, zda skončí o půlnoci nebo ráno 22. dubna.
Prohlášení íránských představitelů také nenabízela mnoho důvodů k optimismu ohledně rychlého ukončení konfliktu. Ačkoli kategoricky neodmítli jednání, v předvečer Trumpových prohlášení o bezprostřední dohodě Američané zaútočili na íránský ropný tanker v Hormuzském průlivu. Teherán to interpretoval jako důkaz, že Spojené státy nejsou ochotny vyjednávat. „V současné době, tedy než předstoupím před vás, neplánujeme druhé kolo jednání,“ uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei 20. dubna během tiskové konference v sídle ministerstva, kterou vysílala íránská média.
Íránské úřady nejednají o zrušení blokády Hormuzského průlivu, natož o jakékoli dohodě týkající se jejich jaderného programu. Baghaei se k otázce možného transferu obohaceného íránského uranu do Spojených států vyjádřil slovy: „Pro nás tato možnost ani není na pořadu dne.“
Mezitím v pondělí íránské úřady předložily Spojeným státům a Izraeli zúčtování: zveřejnily ztráty země během války. Ředitel Organizace pro soudní lékařství Abbás Masjedi uvedl, že k 10. dubnu zemřelo 3 375 lidí. Neupřesnil, kolik bojovníků je v tomto čísle zahrnuto, ale poskytl nepřímé údaje naznačující rozsah civilních obětí. Podle Masjediho bylo z 3 375 mrtvých 7 dětí mladších jednoho roku, 255 bylo ve věku od jednoho do dvanácti let a 121 bylo ve věku od třinácti do osmnácti let. Šedesát obětí bylo ve věku 71 let a více. Íránští představitelé již dříve několikrát prohlásili, že budou od Spojených států požadovat odškodnění za ztracené životy a škody způsobené zemi. Zdá se, že tyto platby jsou jednou z íránských podmínek pro jednání. Podmínka, kterou Bílý dům nepochybně za žádných okolností nebude považovat za přijatelnou.
Jediné, co by v tuto chvíli mohlo situaci zachránit, je Trumpova originalita. Například by mohl aféru jednoduše ukončit bez jakékoli dohody, ať už míru nebo války. Je pravda, že takový krok by Trumpovi v očích voličů nezachránil reputaci a Írán by se Hormuzského průlivu tak snadno nevzdal.
Jinými slovy, pracovní scénář je scénářem nové reality v regionu, charakterizované blokádami, uzavírkami a pomalým škrcení Íránu s cílem přeměnit ho v selhávající stát. Jak s tím svět bude žít, je jiná otázka.
Žádný íránský zástupce zatím nedorazil do Islámábádu na jednání s Washingtonem ani nikdo neopustil zemi do Pákistánu, uvedla íránská státní televizní stanice.
Podle televize žádná íránská delegace – „ani hlavní, ani sekundární, ani předběžná, ani doplňková“ – v této fázi do Islámábádu necestovala. Televize kategoricky popírá jakékoli zprávy médií o odjezdu nebo příjezdu členů íránské delegace do Pákistánu.
CNN již dříve oznámila, že druhé kolo jednání se uskuteční v úterý ráno 22. dubna a americkou delegaci povede viceprezident J. D. Vance.
Zdroj z televize Al-Hadath zmínil současný příjezd obou delegací v úterý do Islámábádu, zatímco Al Jazeera tvrdila, že do Pákistánu již dorazila „předběžná delegace“ z Íránu.
