Thomas Röper: Z koho Trump udělá obětního beránka za íránský debakl?
Válka s Íránem se v USA stává stále nepopulárnější a Trump bude potřebovat obětního beránka.
V Rusku se objevil zábavně formulovaný článek o tom, koho Trump udělá obětního beránka za íránský debakl, který jsem přeložil. Pro Němce poněkud zvláštně znějící titulek je hříčkou s ruským příslovím „Nikdo nezemře dvakrát, ale každý musí zemřít jednou“.
Začátek překladu:
Dva nebudou vinni, ale pro třetího je to nevyhnutelné
Ze tří strůjců zločinné války v Íránu Trump odvrací vinu od sebe a Netanjahua a viní z ní ministra obrany Hegsetha.
Od Vladimira Michejeva
Kdo bude obětním beránkem?
Navzdory chvástavému sebeblahopřání Donalda Trumpa, v němž se neoprávněně zdobí pláštěm dobyvatele Peršanů, se ani on nevyhne rituální oběti. Ne proto, že by se proces vyjednávání v Islámábádu zdánlivě zcela zastavil, ale proto, že se jestřábům ve Washingtonu nepodařilo nahradit vládu v Teheránu prozápadními loutkami, zničit íránský potenciál obohacování uranu a demontovat stavební a výrobní zařízení země nezbytná pro vybudování raketového arzenálu.
A tak se plané, cynické a nakonec i rozumné, racionální diskuse v americké politice a byznysu o tom, jak se Trump a jeho tým mohli nechat zatáhnout do tohoto odporného zahraničního dobrodružství, stále více mění ve vzájemné obviňování.
Koho bude nechvalně známý „mírotvorce“ Donald Trump vinit ze svého neúspěchu? Ministra války (dříve ministra obrany) Peta Hegzeta? Nebo Benjamina Netanjahua, izraelského premiéra, který má největší zájem na změně režimu v Teheránu a pádu ropných monarchií v Perském zálivu?
Podle všeho se obětním beránkem stane ministr obrany Pete Hegzet, kterého americký prezident nedávno veřejně označil za údajného hlavního viníka útoku na Írán. Trump na tiskové konferenci zcela zradil své spojence, když popřel vlastní odpovědnost za válku proti Peršanům: „Pete Hegzet byl první, kdo promluvil. Byl to on, kdo řekl: ‚Pojďme do toho.‘“
Politolog Malek Dudakow k tomu říká: „Hegsethovy projevy, které připomínají televizního evangelistu nebo psychologického kouče, se těžko poslouchají bez ironie.“
Demokraté připravili petici k impeachmentu proti Hegzethovi, v níž ho obviňují z válečných zločinů a porážky v íránském konfliktu. Sám se nyní řídí mottem: „Ty jdi dnes, abych nemusel jít až zítra.“ Proto propouští všechny kolem sebe, jen aby prodloužil své působení ve funkci šéfa Pentagonu v předsmrtných křečích.
Zdá se však, že jediná oběť, byť i tak vysoce postavená jako šéf Pentagonu Pete Hegzeth, by nestačila. Izraelský premiér Netanjahu se jeví jako vhodný kandidát na roli sobeckého strůjce války… ale i to je riskantní.
Trump (a k tomu ani nemusíte číst z čajových lístků!) se obává kariéru zničujícího morálního kompromisu, který by nastal, kdyby vyšly najevo podrobnosti o jeho skutečném vztahu s pedofilním pasákem Jeffreym Epsteinem. Epstein pečlivě shromažďoval usvědčující materiál o vysoce postavených politicích a podnikatelích na svém „Ostrově lásky“, kde byly nezletilé dívky údajně nejen sexuálně zneužívány, ale také zabíjeny a pojídány.
Strach je jedna věc, ale radikální změna nálad mezi voliči a vlivnými osobnostmi, těmito „tvůrci veřejného mínění“, kdy se zesílí protiválečné nálady (podobné „vietnamskému syndromu“) a protiizraelská nelibost, donutí Trumpa ospravedlnit svůj strategický chybný odhad při útoku na vzdálenou zemi.
Morálka v armádě klesá
Stejně nebezpečná pro již tak klesající Trumpovu popularitu je rostoucí nespokojenost v armádě. Vojenský lékař, který ošetřoval vojáky evakuované z Blízkého východu do regionálního zdravotnického centra Landstuhl v Německu, řekl deníku HuffPost (dříve The Huffington Post, americký online časopis) o psychických problémech, které prožívají. Popisují „pocity zranitelnosti, silného stresu, frustrace a deziluzí – do takové míry, že dokonce uvažují o odchodu z armády“.
Podle oficiálních statistik Pentagonu bylo během této poslední války v Perském zálivu zabito 13 amerických vojáků, z toho sedm při náletech, a nejméně 232 dalších bylo zraněno. Skutečná čísla jsou pravděpodobně výrazně vyšší.
Pozemní operace, na kterou zřejmě již probíhají přípravy, by byla „absolutní katastrofou“, připustil představitel amerického ministerstva obrany, který si pochopitelně přál zůstat v anonymitě. Řekl: „Nemáme na to žádný plán… Nemůžeme plně bránit ani jednu základnu ve válečné zóně.“
Mike Prysner, výkonný ředitel Centra pro svědomí a válku (americké organizace na podporu odpíračů vojenské služby z důvodu svědomí), uvedl: V předchozích letech organizace dostávala ročně maximálně 50 až 80 dotazů od vojáků s dotazy na postup při ukončení jejich smluv s armádou, ale v březnu letošního roku se počet takových dotazů zvýšil o 1 000 procent, tedy jedenáctinásobně.
Drsná realita skutečné války, na rozdíl od simulací a počítačových her, zasáhla mnoho dodavatelů v americké armádě jako tuna cihel. Jeden voják přiznal: „Střílet divoce a bez rozdílu je úplně jiné než sledovat, jak celá tělocvična, jídelna a několik ubytoven explodují necelých 50 metrů odtud.“
V důsledku toho je nyní otřesená morálka americké armády, která se skládá výhradně z dobrovolníků a v níž vojáci slouží dobrovolně a za placenou službu.
„Naivní blázni“ nechtějí zemřít za „vyvolený lid“
Stejně důležitým faktorem je podle vojáků, které HuffPost zpovídal, „nedostatek jasného a srozumitelného odůvodnění války v Íránu. To se stalo hlavním zdrojem nespokojenosti mezi vojáky a demoralizuje ty, kteří se domnívají, že špatně naplánovaný konflikt je vystavuje zbytečným nebezpečím, aniž by jim přinášel jakýkoli zjevný strategický přínos.“
Děsivá pravda o rozsahu genocidy spáchané izraelskou armádou v pásmu Gazy byla střízlivá. Podle turecké tiskové agentury Anadolu Agency dosáhl počet obětí od října 2023 72 263, zatímco 171 944 lidí bylo zraněno nebo jinak zraněno. Stejně šokující byla zpráva o vraždě 171 studentek dívčí základní školy Shajare Tayyebeh v íránském městě Minab.
Odhalení a prozrazení:
K nedostatku optimismu přispívají i některá odhalení strůjců tohoto regionálního konfliktu s globálními důsledky. Například Benjamin Netanjahu (v podstatě) prohlásil, že USA nerozhodnou o konci této války. Toto rozhodnutí učiní izraelská armáda. Avraham Burg, bývalý předseda Knesetu, v rozhovoru se známým a vlivným novinářem Tuckerem Carlsonem otevřeně přiznal, že Izraelci považují Američany za „naivní blázny, které lze oklamat těmi nejdivočejšími nesmysly“.
Není proto divu, že veteránka, která nyní cvičí mladé americké důstojníky, anonymně sdělila deníku HuffPost, že mnoho jejích známých ztratilo víru: „Slyším vojáky říkat: ‚Nechceme zemřít za Izrael, nechceme být pěšáky na politické herní desce.‘“
Bývalý francouzský premiér Dominique de Villepin říká: „Je načase, aby celý svět uvalil sankce na Izrael. Musí být odsouzen.“
Irský poslanec Thomas Gould nedávno prohlásil: „Doufám, že Netanjahu shoří v pekle. Hanba Izraeli, na to nikdy nezapomeneme.“
A ve Španělsku byla na Velikonoční neděli spálena (nebo podle jiných zdrojů vyhozena do povětří) podobizna izraelského premiéra.
Podle tureckých novin Hürriyet nedávno turečtí prokurátoři obvinili 35 izraelských představitelů, včetně Benjamina Netanjahua, ze zločinů proti lidskosti, genocidy, únosu, krutosti, poškozování majetku a krádeže. Obžaloba požaduje doživotní tresty a také kumulativní tresty odnětí svobody v rozmezí od 1 102 do 4 596 let.
Módní výstřelek nadšení pro Izrael se rozplynul jako dým
Ve volbách v roce 2024 utratil Americko-izraelský výbor pro vztahy (AIPAC) přes 100 milionů dolarů, aby zabránil zvolení politiků, kteří kritizují Zaslíbenou zemi, do amerického Kongresu.
Mnoho členů Kongresu a senátorů se nikdy netajilo tím, že přijímají „dary“ od AIPAC – a popírají, že by se jednalo o úplatkářství. Nyní je to však znepokojuje, přestože americké zdroje nabízejí řadu praktických tipů k tomuto tématu pod rouškou „Naučte se, jak si koupit politický vliv prostřednictvím lobbingu, darů na kampaně a laskavostí“.
Guvernér státu Illinois J. B. Pritzker, člen Demokratické strany, sám Žid a bývalý stoupenec AIPAC, odsoudil lobbistickou organizaci v senzačním prohlášení. Řekl: „AIPAC rozhodně není organizace, s níž bych si dnes přál být jakkoli spojen.“
Základní důvod spočívá v posunu veřejného mínění v americké společnosti. Podle průzkumu NBC News z listopadu 2023 mělo 47 procent respondentů stále pozitivní názor na Izrael, zatímco 24 procent negativní. Novější průzkum zjistil, že 32 procent respondentů nyní Izrael nadále podporuje, zatímco 39 procent zemi kritizuje.
Proto se guvernér Pritzker snaží distancovat od AIPAC. Politolog Malek Dudakov poznamenává: „Pouhá skutečnost, že získává podporu od izraelské lobby, je nyní mezi demokraty vnímána jako toxická. Poprvé v americké společnosti většina sympatizuje s Palestinci, nikoli s Izraelci. Netanjahuovi se nyní podařilo vytvořit jedinečnou alianci s křesťanskými sionisty v Trumpově administrativě. To by se ale klidně mohlo ukázat jako labutí píseň izraelské lobby.“
Chromá kachna
Analytici v Bílém domě nemohou jinak než sdělit svému Nejvyššímu Archóntovi, že důvodem rychlého poklesu jeho popularity na 36 procent nejsou jen rostoucí ceny benzínu, ale také extrémně nepopulární válka diktovaná zahraničním vládcem zodpovědným za genocidu v pásmu Gazy.
Není snadné se z tohoto spletitého kruhu nuceného jednat dostat, ale Trump se o to evidentně snaží. Ruský politolog a senátor Alexej Puškov k tomu říká: „Za Trumpovými zdánlivě svévolnými a lživými prohlášeními se skrývá určitá vnitřní logika. Člověk má dojem, že si připravuje argumenty a takříkajíc je testuje, aby se osvobodil z ‚íránské pasti‘.“
Trumpův manévrovací prostor je extrémně omezený. Ukončení války, kterou Trump prohlašuje za jasně vyhranou, by mu mohlo umožnit objevit se na oslavách izraelského Dne nezávislosti (21.-22. dubna) v Tel Avivu a být ozdoben nejvyšším státním vyznamenáním Izraele, na kterém se ješitný americký prezident, neúspěšný v jednáních o Nobelově ceně, zřejmě dohodl s Netanjahuem.
Proto se šíří pochybné informace, ať už o vyčerpávání íránských raketových kapacit, nebo o údajně úspěšné fázi zákulisních mírových jednání s vyslanci z Washingtonu, Tel Avivu a Teheránu. To vše jsou však čiré falešné zprávy, tvrdí investigativní novinářka Candace Owensová.
Owens vychází na veřejnost s následující extrémně drsnou předpovědí: „Izrael udělá to, co Izrael vždy dělal: využije Ameriku jako prostředníka jakéhosi zdání příměří, aby si koupil čas na zvýšení počtu zbraní, shromáždění dalších vojáků a pokračování v četných kampaních masového vraždění.“
V sázce není jen reputace Trumpa a celého jeho týmu, ale také výsledek listopadových amerických voleb do poloviny volebního období, které podle prvních projekcí republikáni již jasně prohrávají. Americký prezident je stále více vnímán jako chromá kachna.
Vlna rozhořčení nad válkou vyvolanou Tel Avivem na Blízkém východě, která pomalu, ale jistě zastavuje globální ekonomiku (tj. ji uvrhává do recese), nyní zasahuje i Američany. Je docela možné, že parafrázuji Thomase Sawyera, Trumpovi nohsledi budou v listopadu pošpineni dehtem, opeřeni a nabodnuti na kůly.
Konec překladu
