„Hrozná námořní blokáda“ v Hormuzském průlivu – profesor John Mearsheimer varuje před strategickou katastrofou

Svět se zatajeným dechem sleduje dění. Napětí v Perském zálivu se dále stupňuje a dlouhý a velmi výbušný rozhovor s renomovaným americkým politologem profesorem Johnem Mearsheimerem se stává virálním.

Vlivný realista z Chicagské univerzity vykresluje pochmurný obraz současné americké politiky za prezidenta Trumpa: námořní blokáda Hormuzského průlivu, neúspěšná jednání v Islámábádu a hluboká strategická krize pro Spojené státy.

Mearsheimer hovoří o slepé uličce, kterou si Amerika sama způsobila, a v níž riskuje nejen prohru ve válce proti Íránu, ale také vážné poškození světové ekonomiky a svého vlastního globálního postavení.

Ve svém podrobném rozhovoru s Danielem Davisem Mearsheimer nemilosrdně analyzuje nejnovější vývoj.

Prezident Trump oznámil úplnou blokádu Hormuzského průlivu a pohrozil zničením každé íránské lodi, která se jí vzepře. Opatření vstoupilo v platnost dnes ráno a jeho cílem je ekonomicky ochromit Írán – poté, co šest týdnů bojů a následných jednání v Islámábádu nevedlo k dohodě.

Neúspěšná jednání v Islámábádu

Mearsheimer popisuje jednání vedená viceprezidentem J. D. Vancem jako katastrofální selhání.

Ačkoli Trump zpočátku signalizoval ochotu vyjednávat na základě íránského desetibodového plánu, Vance nakonec předložil maximalistické požadavky USA (patnáctibodový plán). Íránci je odmítli.

Pro Mearsheimera to nebyla náhoda: USA byly ve slabé pozici, ve skutečnosti hledaly „odklon“, ale pod silným izraelským vlivem – mimo jiné i prostřednictvím Netanjahuových přímých kontaktů s Vancem – zastávaly tvrdou linii.

Profesor je obzvláště kritický vůči roli Izraele a proizraelské lobby.

Netanjahu se aktivně snažil sabotovat jednání tím, že nechal Izrael pokračovat v útocích na pozice Hizballáhu v Libanonu navzdory dohodnutému příměří.

Mearsheimer hovoří o jasném pokusu zabránit jakékoli deeskalaci.

Zároveň v pozadí působily postavy jako Jared Kushner a další „vášniví sionisté“ jako dozorčí psi, kteří měli Vancea udržet na uzdě.

Blokáda – „hrozná možnost“

Mearsheimer popisuje nyní zavedenou blokádu Hormuzského průlivu jako ze strategického hlediska velmi problematickou.

Írán to sice nezlomí, ale především to způsobí obrovské škody globální ekonomice.

Íránská ropa je pro globální trh nepostradatelná – dokonce i samotné USA zmírnily sankce, aby na trh dostaly více ropy.

Amerika si touto blokádou střelí do nohy.

Ceny ropy a benzinu již znatelně rostou.

Mearsheimer varuje: Pokud by blokáda trvala déle, hrozí těžká recese nebo dokonce globální deprese srovnatelná s rokem 1929.

Obzvláště postiženy jsou východoasijské země, jako je Japonsko (93 % dovozu ropy přes Hormuz) a Jižní Korea (45 %).

Ekonomické otřesy by se rozšířily po celém světě – včetně vyšších cen potravin v důsledku narušených dodávek hnojiv.

Strategická porážka USA

Jádro Mearsheimerovy analýzy je zničující: Spojené státy již strategicky prohrály válku proti Íránu.

Žádný ze čtyř původních cílů nebyl dosažen:

Žádná změna režimu v Íránu.
Žádné zničení balistických raket.
Žádné ukončení íránského jaderného programu.
Žádné ukončení podpory Hizballáhu, Hamásu a Hútíů.

Místo toho nyní Írán fakticky kontroluje Hormuzský průliv – což je pozice, kterou před válkou neměl.

Íránci jsou dnes v lepší strategické pozici než před 27. únorem 2026.

Mearsheimer zdůrazňuje: Nikdo mu nemůže předložit věrohodný scénář, jak by USA mohly situaci ještě zvrátit.

Ani jaderná varianta – kterou zřejmě někteří Izraelci zvažují – by podle jeho odhadu nevedla k požadovanému výsledku, jelikož velká část íránské infrastruktury se nachází v podzemí.

Vliv Izraele a domácí politická dynamika

Mearsheimer vidí Netanjahua v zoufalé situaci.

Poté, co útok na Írán selhal vojensky i politicky, Írán „mlátí rukama“ a hledá radikální řešení.

Pro Netanjahua je Írán jeho „Moby Dickem“ – posedlostí.

Profesor zároveň ostře kritizuje skutečnost, že vysoce postavení američtí politici jako Lindsey Graham a generál Jack Keane nadále prosazují eskalaci, aniž by předložili realistickou strategii.

Globální důsledky: Rozpad aliancí

Dopad na americké aliance je obzvláště alarmující.

Trump urazil Evropu, Japonsko, Jižní Koreu a státy Perského zálivu tím, že je veřejně kritizoval za nedostatek podpory.

Mearsheimer varuje: USA ztrácejí důvěryhodnost jako spolehlivý partner.

Země v Asii a Evropě již začínají zvažovat alternativy – včetně vlastního jaderného odstrašování (Japonsko, Jižní Korea) nebo nezávislé evropské bezpečnostní architektury.

Naproti tomu se Čína a Rusko jevily jako zodpovědní aktéři, zatímco USA se zdály být stále izolovanější a nepředvídatelnější.

Výhled: Titanic na srážkové dráze

Mearsheimer přirovnává současnou situaci k Titanicu mířícímu k ledovci.

Trump je pod obrovským tlakem: Na jedné straně Izrael a lobby, která odmítá jakékoli kompromisní řešení, na druhé straně hrozící globální ekonomická katastrofa.

Klíčovou otázkou pro nadcházející týdny je: Bude mít Trump odvahu odtrhnout se od Izraele a uzavřít dohodu, nebo bude z vnitropolitických důvodů dále eskalovat a tím zatáhne globální ekonomiku do propasti?

Profesor končí rozhovor střízlivým prohlášením: Je to „zcela depresivní“ analýza – ale nezbytná k tomu, aby se dala pravdě zaznít řeč.

V tomto rozhovoru profesor John Mearsheimer předkládá jednu z nejostřejší a nejsouvislějších kritik současné zahraniční politiky USA.

Zda budou jeho varování respektována, nebo bude eskalace pokračovat, se rozhodne v nadcházejících dnech a týdnech.

Svět se dívá – a hodiny tikají.