Lidé netuší, co na ně stát zase chystá s očkováním. „Vakcíny“ na všechno a pod tlakem
Proč stát opět na sílu tlačí očkování? Autoři Národní očkovací strategie nemají žádné svědomí. Množství „vakcín“, které chtějí dávat dětem i dospělým, je šílené. Propaganda má nahradit racionální uvažování a informovaný souhlas s každým očkováním. Až do covidu tady takový tlak na očkování nebyl. Teď už farmafirmy ví, že mnoho lidí prohlédlo podvod se zázračnými injekcemi, a bez vytvoření dostatečného nátlaku to nepůjde.
Neuroložka Jaroslava Chlupová v rozhovoru pro Svědomí národa. Je jednou z lékařek, která dlouhodobě veřejně kritizuje nesmyslný tlak na očkování a podporuje i petici za transparentnost a svobodu volby v souvislosti s Národní očkovací strategií, kterou podepsalo již více než 40 000 občanů.
Připravuje se zde Národní očkovací strategie. Co znamená ve verzi, v jaké je nyní, pro obyčejného člověka?
Já si myslím, že obyčejný člověk o tom skoro nic neví, protože to bylo takové jako v utajení, když se třeba bavím s těma pacientama a bavíme se o tom, že je Národní očkovací strategie, že byla schválena, to oni vůbec neví, co to je. Takže si myslím, že asi by bylo dobré, kdyby to ten národ věděl, protože se jich to jako bytostně týká samozřejmě a za mě je to prostě velký podvod na ty lidi. Nebo ne podvod, ale je to něco, co prostě bych si asi nepřála, aby tady se uskutečnilo.
Proč to stát zase zkouší na sílu? Může být člověk, který prošel covidovým nátlakem na očkování a neočkoval se? Přesvědčen k očkování?
Já prostě tomu vůbec nerozumím, protože třeba do covidu vůbec nebyl takový tlak na to očkování. Fakt do covidu jsem se vůbec o to nestarala ani, že jsem se neočkovala strašně dlouho na nic. A nějak mě to ani moc nezajímalo. Ale teď prostě nechápu, co se děje. Protože si myslím, že ty lidé, kteří se neočkují, tak se očkovat nebudou. To by muselo být nějak povinné.
Ani kdyby to bylo povinné, tak si myslím, že tam budou hodně protestovat. A v podstatě to množství těch vakcín, které tam jsou vyjmenovány pro ty děti, i pro tyto dospělé, je prostě šílené. Protože to není možné, aby jsme se očkovali na všechny nemoci, na který se vyrobí ta vakcína.
Věříš polepšenému Babišovi, který uznal, že věřil během covidu špatným odborníkům a že mu to prohrálo volby?
Tak u něho jako nevím. Já spíš nevěřím současnému panu ministrovi. Ten je pro mě hodně nevěrohodný. Já si myslím, že v podstatě ten… Já vůbec nechápu, jak ti lidé mohou… Že nemají žádný svědomí. Jsem přemýšlela nad tím, jestli třeba viděli někdy ty filmy teď třeba o tom očkování těch dětí. V Americe ta studie, která… Nevím, jak se ten film teď jmenoval. Nějak jako neuvěřitelná studie nebo nějak tak. Je to u Angeliky Bazalové. Určitě si myslím, že by každej rodič to měl vědět, kde hovoří ty rodiče dětí, který jsou autisti nebo který jsou těžce poškozeni po těch vakcinacích. To, že vlastně se ty vakcíny vůbec netestují. Že udělali studii, kdy se prokázalo, že ty děti, které nejsou vůbec očkované, tak jsou daleko zdravější než ty neočkované. Takže tohle za mě by fakt měl vědět každý rodič. A pak se rozhodnout, jestli to dítě opravdu bude očkovat na nějaké takové ty nepovinné vakcíny, které tady jsou snad fakt na všechny infekční neonemocní, které vůbec nejsou smrtelný. A to se týká i těch dospělých.
Už jsi to naťukla, ale přeci jen se zeptám. Co říkáš na Adama Vojtěcha na ministerstvu zdravotnictví? Může vůbec tento člověk přinést nějakou změnu?
Já si to nemyslím. Spíš jako fakt nechápu, že má malé děti, když musí vědět, co v tom světě se děje. Jak prostě může takhle se chovat. To je pro mě úplně jako nepochopitelné, fakt nepochopitelné. Jak prostě propaguje, i když teď jsme se jako dověděli, co tam někde vyplynulo, že měli 100 milionů na propagandu, v očkování, té očkovací strategie 100 milionů. To je prostě neuvěřitelné. To se mohlo použít na třeba autistické děti nebo na něco, co je jako potřeba. A vlastně tohle se provalilo. A pan premiér řekl, že o tom nevěděl. A druhý den pan ministr vystoupil v televizi a řekl, že samozřejmě tam nepůjdou ty peníze, ale že ta očkovací strategie zůstane. Prostě já tomu fakt nevěřím, nerozumím, proč by měla být nějaká očkovací strategie. Já chápu, že je asi potřeba, aby ten systém měl nějaká data, nebo ne data, aby věděl o těch lidech, jestli byli očkováni spíš z toho, že třeba ten člověk, já myslím, že půjde nějaký starší člověk na očku, jestli bude z toho mít vedlejší účinky, může třeba mít horečky nebo třeba encefalitidu, zánět mozkovejch blan, což může taky se stát, že bude třeba sám doma, teď tam někde zkolabuje, dovezou ho do nemocnice, nebudou vědět, že se zaočkoval, takže ty data by asi tam měly být jednak pro toho praktika a pokud ten systém by měl být jako propojen, že já si zapnu počítač, že budu vědět o tom pacientovi, s čím se léčí, tak myslím, že to je v pořádku, ale mělo by to být jako čistě interní věc té medicíny, těch lékařů a ne, že tam o tobě bude každej vědět, že jsi očkovaný, protože se to bude týkat i těch zaměstnavatelů, bude to stejné jak za covidu, že se tam na tebe v té práci budou dívat, že třeba nejsi naočkovaný.
Proč jsi se přidala k odporu proti Národní očkovací strategii a jak konkrétně vaše aktivní rezistence vůči tomuto dokumentu probíhá?
Přidala jsem se proto, že těch pět let tady bojuji za to, aby se opravdu ta data zveřejnila, aby se přestalo očkovat na covid tak, jak to chtějí všichni ve světě, ti, kterým jde o to, aby ty lidi byli zdraví. A prostě není mně jedno, jestli tady do těch lidí budou tlačit to, že se mají očkovat, já nevím, děti od půl roku na chřipku. A teď se píchá těm miminkům, v těch porodnicích se píchají monoklonální protilátka proti RS virům, vystraší ty maminky, že prostě to dítě onemocní a umře. A navíc i tady ta prohlášení, že vlastně ta vakcinace zabrání těžkému průběhu, je prostě nesmysl, protože ty vůbec nemůžeš vědět, co to udělá, jak ten organizmus v danou chvíli vypořádá s tou infekcí, s jakoukoliv. A nemůžeš předvídat, jestli bude mít lehký nebo těžký průběh. To záleží na tom člověku, jak je odolný, jestli je vyspaný, jestli není ve stresu atd. Takže za mě takový to, že ty lidi to zachrání před hospitalizací, je prostě nesmysl. Takže i proto mě to vadí, kolik těch očkování vůbec je. Očkují třeba na herpes, vždycky opar je nějaká informace pro mě, že s tím člověkem se něco děje. Protože normálně zdravý člověk prostě opar nedostane. Takže něco tam probíhá v tom těle. A je to to, že se na to musíme zaměřit a vyšetřit toho člověka.
Čím si vykládáš poměrně silnou pozici očkovací lobby v České republice? V zahraničí vidíme snahy o výslechy představitelů farmaceutického průmyslu, revize kontraktů s farmafirmami a lobbystických praktik, viz Robert Kennedy ve Spojených státech nebo nizozemský advokát Peter Stassen. A u nás v této oblasti klídek, pohoda. Čím to je?
Já si myslím, že to je o financích. Že to o ničem jiném nemůže být. A v řádi to si myslím, že to je řízené. Že to nemůže být řízené tímto státem, ale musí to být něco ještě nad tím. Protože přece není možné, aby to takhle probíhalo a taková strategie vůbec vnikla. Tam o těch vedlejších účincích jsou tři strany. To má 85 stran nebo kolik. A v podstatě je tam všechno jiné, než to, že lidé můžou mít vedlejší účinky po vakcinaci. Nějaký informovaný souhlas, že každý člověk by měl opravdu být očkovaný tím praktikem. Ne někde v lékárnách, nebo nedej bože, ještě v nějakých nákupních centrech. Ani v té lékárně, protože za to zodpovídá ten lékař. To není jedno. Vem si, že něco někomu píchneš a něco mu z toho bude. Ten člověk může dostat opravdu i zánět mozkových blan nebo nějaký autoimunitní onemocnění, i vážný. A já ho to nepoučím. Po covidu myokarditida po druhé dávce byla v přívalovém letáku. Proč to lidi nepodepisovali? Mě by zajímalo, kdo by na to šel, kdyby měl podepsat souhlas, že bude mít myokarditidu, zánět srdečního svalu. To se i těch pacientů ptám. Oni vůbec tohle neví, tuto informaci. Takže ano, budu na očkování, chci se očkovat. Dostanu papír na podepsání, kde budu mít plusy, minusy. Včetně vedlejších účinků. A pak se rozhodnu, jestli se chci očkovat nebo ne.
Jak se jako lékařka díváš na problematiku očkování novorozenců? Miminek, která ještě nemají rozvinutou imunitu.
Za mě, když jsem zhlédla ten dokument, možná byste ho mohli tam zveřejnit, aby si to lidé našli a podívali se. Je to i s titulkama. Tak mě s toho bylo úplně do breku, když jsem viděla, jak to je. Že šestý den po očkování už není vedlejší účinek. A ta studie probíhala tak, že oni retrospektivně hodnotili zdravotní stav těch dětí, asi pět nebo deset let. A zjišťovali, že opravdu jsou daleko méně těch dětí nemocné. A hlavně, že nikdo z těch dětí, který nejsou naočkování, není autista. A v té Americe ze třiceti chlapců už je jeden autista. Což je fakt šílené. A když jsem tam viděla vypovídat toho, kdo tu studii dělal, a řekl, že prostě to nemůžou zveřejnit, protože se chce dožít důchodu. Mně to připadlo úplně šílené. A myslím si, že všechno tohle by ty rodiče měly vědět.
To očkování těch miminek. Já si pamatuju, že když jsme byli my malí, tak nás očkovali na pár nemocí. A bylo to fakt rozdělené. Teď tím, jak se očkují těma kombinovanýma vakcínama, tak nemůže to být v nějaký plný dávce. Ten jeden antigen. Protože to dítě představě by, kdyby to bylo, tak by ho to zabilo. Takže je to tam v menší míře. Je tam nějaký adjuvant z hliníku, který podle názoru těch lidí, kteří jsou na té druhé straně, a jsou to opravdu vědci a rozumí tomu, tak přechází do mozku těch dětí. A když si očkuje dvouměsíční děti hexavakcínou, pak za měsíc znova, tak určitě to pro to dítě není prospěšné. Takže za mě by se mělo fakt revidovat, co těm dětem očkovat. Mělo by to být rozdělané. Měli by o tom rozhodovat opravdu ty lidé, kteří jim jde o zdraví těch dětí, jako třeba profesor Thon, který není žádný antivaxer, ale tvrdí úplně něco jiného než tady pan Chlíbek a podobní.
A očkovat fakt až třeba po tom roce. Samozřejmě ta prevence je to, že ty maminky s těma dětma nepůjdou do těch nákupních center a budou je chránit před tím, že se něčím nakazí, do těch třech měsíců aspoň. Budou s nima dělat něco, k tomu dítěti prospěje k jeho vývoji, a ne co se teď děje. A vidíme to, jaký je nárůst alergií, autoimunitních onemocnění. Za mě to určitě v tom hraje roli, to přeočkování nebo takový nadmíru očkování. A ještě teď byl vlastně takový seriál u Angeliky Bazalové na Emku, kde mluví pan profesor Thon a pan profesor Drbal Karel právě o těch protilátkách, tomu očkování v uvozovkách proti RS viru, teď těch mimin. A vůbec nikdo neví, co to je, protože to dítě získává tu imunitu samozřejmě v tom mateřském mléce od té mámy. A teprve se mu to vytváří, takže ono se setkává s tím, a teprve opravdu ta imunita se tvoří. Já nejsem imunolog, já nerozumím tomu úplně tak, jak tady ti odborníci, ale když do něho dáš, prostě ho imunizuješ tady tím, tak vůbec nevíš, co to udělá do budoucna. Takže tohle určitě není správně, protože to někdo nakoupil, ale se to těm dětem dává, ať ty maminky vystraší, že opravdu to dítě potřebuje.
Byla jsi už několikrát na jednáních na ministerstvu. Jak to tam probíhá, ta debata, vás, v podstatě obyčejných lékařů a dalších odborníků s lidmi zastupujícími stát?
Tam to ty lidi moc nezajímalo. A si vzpomenu, že vlastně na tu poslední, kdy jsme byli na tom kulatém stole, zorganizoval pan doktor Zlínský, kde byl i šéf SÚKLu, tak mě to hodně pobavilo, když jsme měli, to memorandum se vytvořilo, a šéf SÚKLu řekl, že on teda rozhodně s tím nesouhlasí, a vedle něho paní doktorky také ne. Takže mluvil za paní doktorky, že oni s tím taky nesouhlasí. A pak tam byl pan Fošum za ministerstvo zdravotnictví, protože náměstek mezitím odešel. On se ani neúčastnil vlastně toho finálního rozhodnutí. A tak ti řekli, že oni prostě nejsou kompetentní, takže oni se k tomu taky nemohou vyjadřovat. Takže to bylo takové docela komické. A oni to prostě nechtějí slyšet. Tam se s tebou nikdo nebaví. My jsme měli jít do zdravotního výboru dva roky. Jsme se tam chystali s těmi pacienty a v podstatě vždycky se to zarazilo. Vůbec nikdo nereagoval. Takže se tím nikdo nechce zabývat.
Máš nějakou naději, že se ty věci někdy v budoucnu změní?
Já mám pořád naději. Já doufám, ale by to mělo přijít do těch lidí, ale to nevím. Pořád se snažíme bojovat. Mně to fakt není jedno, protože vidím spoustu těch lidí nemocných. A vážně nemocných. Já jsem zažila pět lidí z ALS, kteří už tady nejsou. Kteří měli před sebou spoustu plánů. A díky tomu, že se neočkovali, tak ho nemocnilo tímhle. A Petře Rédové jsem slíbila, že u Péti Banatové, když v těch koncích, že ona mě kladla na srdce, že se na to nesměla vyprdnout. Že opravdu bychom si zatím měli stát. Já jsem lékař. Nechce se mně těm lidem doporučovat něco, co je poškodí na zdraví. Myslím si, že by se k tomu měli postavit i ti lékaři ostatní taky tak. Jestli se něco změní? Já doufám, že jo.
