85 % Poláků je proti vyslání vojsk na Blízký východ, zatímco USA zahajují operaci na znovuotevření Hormuzského průlivu

Průzkum IBRiS, zadaný deníkem „Rzeczpospolita“, se zabýval otázkou: „Měli by se polští vojáci účastnit konfliktu na Blízkém východě, pokud by nás o to Spojené státy požádaly?“

Téměř 85 procent (84,7) respondentů vyjádřilo nesouhlas s takovým rozhodnutím, přičemž 61,4 procenta uvedlo „rozhodně ne“ a 23,3 procenta uvedlo „pravděpodobně ne“.

Pouze 11 procent respondentů podpořilo vyslání polských vojáků do války, přičemž 1,5 procenta odpovědělo „rozhodně ano“ a 9,5 procenta „spíše ano“. Dalších 4,4 procenta se k této záležitosti nevyjádřilo.

„Mezi skupinou příznivců vládní koalice se proti takové možnosti staví až 89 procent, mezi voliči opozice (PiS, Razem, Konfederacja) ještě o něco více – 92 procent, a mezi Konfederací polské koruny Grzegorze Brauna – 93 procent,“ uvádí deník, citovaný Do Rzeczy .

Americkému prezidentovi Trumpovi se nepodařilo získat vojenskou podporu z Evropy, která by pomohla znovuotevření Hormuzského průlivu, a pokud jde o vyslání amerických vojsk, zatím naznačil, že k tomu nedojde, ačkoli se objevily smíšené signály, zejména s tím, jak se operace na znovuotevření Hormuzského průlivu stupňuje.

„Kdybych to byl, určitě bych vám to neřekl, ale neposílám vojáky,“ citoval Trumpa deník Time .

Zároveň včera několik evropských zemí a Japonsko vydaly společné prohlášení, v němž uvedly, že podniknou kroky ke stabilizaci energetických trhů a jsou „připraveny přispět k odpovídajícímu úsilí k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem“.

Zda tyto země nyní vyšlou vojenskou podporu, není jasné, nicméně průzkumy veřejného mínění ukázaly odpor evropské veřejnosti k válce. Evropské a asijské vlády jsou nicméně pod extrémním tlakem na stabilizaci energetických trhů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, citovaný agenturou Reuters, mezitím prohlásil, že „továrny vyrábějící komponenty pro výrobu balistických raket a jaderných zbraní, které se Írán snaží vyrobit“, jsou v současné době ničeny.

Poznamenal, že izraelsko-americké síly „vyhrávají“ válku na Blízkém východě a Írán je „decimován“. Netanjahu poukázal na to, že po 20 dnech provádění náletů Teherán „již nemá kapacitu obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety“. Neposkytl však žádné důkazy, které by toto tvrzení podpořily.