„Ne naše válka“: Jak svět reagoval na Trumpovu výzvu k hlídkování v Hormuzském průlivu

Americký prezident požaduje, aby země, které přepravují ropu klíčovou námořní trasou, vyslaly do regionu válečné lodě

Americký prezident Donald Trump vyzval všechny země, které přepravují ropu přes Hormuzský průliv, aby vyslaly své válečné lodě k zajištění plavby touto klíčovou námořní trasou.

Lodní doprava průlivem je již více než dva týdny z velké části narušena od doby, kdy USA a Izrael zahájily nevyprovokovaný útok na Írán. V reakci na to Teherán zakázal plavidlům ze zemí, které považuje za nepřátelské, proplout úzkou vodní cestou. Tento vývoj zvýšil světové ceny ropy o téměř 50 % na více než 100 dolarů za barel, přičemž touto trasou prochází téměř pětina světových zásilek ropy.

Trump na Truth Social zveřejnil, že doufá, že do oblasti mimo jiné vyšlou lodě „Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea, Spojené království“ . Americký prezident v pondělí ještě více zdůraznil svou odpověď a deníku Financial Times řekl, že „pokud nedojde k žádné reakci nebo bude negativní, myslím, že to bude pro budoucnost NATO velmi špatné“.

Zdá se však, že svět s jeho výzvou nijak nespěchá.

„Ne naše válka“

Německo

Jakákoli účast německé armády na operaci v Hormuzském průlivu je vyloučena, řekl v pondělí novinářům v Berlíně ministr obrany Boris Pistorius. „Není to naše válka. My jsme ji nezačali,“ prohlásil. Vyjádřil také pochybnosti o tom, zda by taková operace vůbec dávala smysl.

„Co Donald Trump očekává od hrstky nebo dvou evropských fregat v Hormuzském průlivu, čehož mocné americké námořnictvo samo o sobě nedokáže?“ zeptal se ministr.

Austrálie

Canberra nepošle žádná plavidla do potenciální operace, řekla v pondělí celostátní televizi ABC ministryně dopravy Catherine Kingová. „Nepošleme loď do Hormuzského průlivu. Víme, jak neuvěřitelně důležité to je, ale není to něco, o co jsme byli požádáni, ani k tomu nepřispíváme,“ řekla. 

Japonsko

Tokio neplánuje vyslat žádná plavidla do Hormuzského průlivu, uvedl v pondělí premiér Sanae Takaiči.

„O vyslání doprovodných lodí jsme zatím neučinili žádná rozhodnutí. Stále zkoumáme, co může Japonsko udělat samostatně a co lze udělat v rámci právního rámce,“ řekla parlamentu.

Očekává se, že premiérka tento týden během své návštěvy Washingtonu s Trumpem o konfliktu osobně projedná.

Řecko

Mluvčí vlády Pavlos Marinakis v pondělí prohlásil, že Atény se nebudou zapojovat do žádných vojenských operací v Hormuzském průlivu.

Žádné sliby

Spojené království

Londýn po Trumpově výzvě  „zvažuje možnosti“ , řekl v pondělí novinářům premiér Keir Starmer. Uvedl, že Spojené království zvažuje nasazení lodí a dronů pro hledání min na Blízkém východě, ale nepřijalo žádné závazky týkající se konkrétně Hormuzského průlivu.

„Přestože podnikneme nezbytné kroky k obraně sebe a našich spojenců, nenecháme se zatáhnout do širší války,“ řekl. Premiér také trval na tom, že by si přál, aby konflikt skončil  „co nejrychleji“.

Podle Starmera Spojené království  „zatím není v bodě rozhodování“. Londýn o této záležitosti stále diskutuje „s USA, partnery v Perském zálivu a s Evropany,“ dodal a označil ji za „obtížnou otázku“.

Itálie

Řím je pro „posílení“ stávající mise EU Aspides v Rudém moři, řekl v pondělí novinářům v Bruselu ministr zahraničí Antonio Tajani. Mise, zahájená v únoru 2024, zahrnuje poskytování vojenského doprovodu obchodním lodím proplouvajícím oblastí a jejich obranu před potenciálními útoky jemenských ozbrojenců Hútíů. Operace zahrnuje dvě nebo tři evropské válečné lodě přítomné v Rudém moři v daném okamžiku.

Tajani vyjádřil skepsi ohledně toho, zda by mise mohla být „rozšířena tak, aby zahrnovala Hormuzský průliv“.

EU

Členové budou diskutovat o tom, zda „je možné skutečně změnit mandát“ mise Aspides, řekla novinářům před pondělním zasedáním Rady EU pro zahraniční věci šéfka zahraniční politiky bloku Kaja Kallasová. Uvedla také, že „je v našem zájmu udržet Hormuzský průliv otevřený, a proto diskutujeme i o tom, co v tomto ohledu můžeme udělat z evropské strany.“

Kallas zároveň tvrdil, že Hormuzský průliv „je mimo oblast působnosti NATO“ a že členové bloku se nakonec budou muset rozhodnout, zda s ním chtějí mít něco společného.

Dánsko

Kodaň by měla být otevřená možnostem týkajícím se Hormuzského průlivu, řekl v pondělí novinářům ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. „Jako malá země, kterou jsme, ale velký námořní národ, musíme této otázce zůstat otevření,“ řekl a dodal, že „Dánsko je námořní národ a máme v každém ohledu zájem na zajištění volné plavby.“

Trval na tom, že Dánsko a EU by měly hledat způsoby, jak přispět, „ale s ohledem na deeskalaci“. Ministr také uvedl, že Kodaň neobdržela od Washingtonu žádné přímé žádosti o pomoc.

Jižní Korea

Soul zaujme k této záležitosti stanovisko po „pečlivém“ zvážení, uvedla v neděli jihokorejská prezidentská kancelář. „Budeme v této záležitosti úzce komunikovat s USA a po pečlivém přezkoumání učiníme rozhodnutí,“ uvedla. Podle ústavy země by jakékoli nasazení v zahraničí vyžadovalo schválení parlamentu.

Alternativní cesta

Čína

Peking se domnívá, že „všechny strany mají odpovědnost zajistit stabilní a nerušené dodávky energie,“ uvedl v neděli Liu Pengyu, mluvčí čínského velvyslanectví v USA. Čína  „posílí komunikaci s příslušnými stranami“, aby dosáhla deeskalace, dodal.

Začátkem března agentura Reuters informovala, že Peking jedná s Teheránem o zajištění nerušených dodávek ropy a katarského zkapalněného zemního plynu přes Hormuzský průliv.

Čínské dodávky energie zůstávají „relativně silné“ a tvoří „relativně dobrý“ základ pro odolávání volatilitě externích trhů, řekl v pondělí novinářům Fu Linghui, mluvčí Národního statistického úřadu.

Indie

Nové Dillí označilo rozhovory s Íránem za „nejúčinnější způsob“ , jak obnovit plavbu lodí přes klíčovou přepravní trasu. Indický ministr zahraničí S. Džajšankar v neděli listu Financial Times řekl, že s Teheránem jedná a že jednání přinesla „určité výsledky“.

Podle ministra neexistuje žádná „plošná dohoda“ s Íránem pro lodě plující pod indickou vlajkou a „každý pohyb lodi je individuální událostí“. Diplomatické úsilí i tak umožnilo dvěma indickým tankerům na přepravu plynu průlivem proplout, dodal.

„Z pohledu Indie je jistě lepší, když uvažujeme, koordinujeme a najdeme řešení, než když to neuděláme,“ řekl ministr.

Co říká Írán?

Teherán již oslovila řada zemí, které jsou ochotny zajistit bezpečný průjezd Hormuzským průlivem, řekl v neděli televizi CBS ministr zahraničí Abbás Aragččí. Zároveň popřel, že by za narušení dopravy v průlivu mohl Írán.

„Jsme otevřeni zemím, které s námi chtějí hovořit o bezpečném průjezdu svých plavidel,“ řekl ministr. „O tom musí rozhodnout naše armáda a ta se již rozhodla nechat… skupinu plavidel patřících různým zemím bezpečně proplout.“

Podle Araghchiho Írán nikdy průliv neuzavřel. Lodě „samy nepřiplouvají kvůli panující nejistotě a agresi ze strany USA,“ dodal.