Jsme na začátku třetí světové války?
Rozhovor s Jeffreym Sachsem
Vítejte zpět. Profesor Jeffrey Sachs je dnes s námi, aby hovořil o tom, co se cítí jako hroucení světa. Děkujeme, že jste se k nám opět připojili.
V době dramatických globálních otřesů, kdy válka proti Íránu vstupuje do druhého týdne a konflikty se šíří napříč kontinenty, varoval v exkluzivním rozhovoru renomovaný ekonom a politický poradce Jeffrey Sachs před prvními známkami třetí světové války. Sachs, ředitel Centra pro udržitelný rozvoj na Kolumbijské univerzitě, analyzoval chaotickou strategii USA za prezidenta Donalda Trumpa, erozi mezinárodního práva a roli Evropy jako poddajného vazala.
Na základě nedávných událostí, jako jsou útoky na americké základny, zapojení prostředníků a hrozící energetická krize, Sachsová vykresluje bezútěšný obraz světa, který je již tak zasažen globálním konfliktem. Tento článek shrnuje diskusi a hlouběji se ponořuje do ústředních témat, aby objasnil složitost krize.
Video v německém dabingu
Americká strategie ve válce s Íránem: Chaos a šílenství
Výchozím bodem rozhovoru byla probíhající válka proti Íránu, která začala jako pokus o změnu režimu, ale rychle se změnila ve fiasko.
Sachs zdůraznil, že za Trumpa neexistovala žádná ucelená strategie:
„Strategie je u Donalda Trumpa velké slovo. Nevěřím, že nějaká strategie existuje.“
Místo toho převládá zmatek – ohledně očekávání, cílů a situace v terénu. „Válečná mlha“ je ve Washingtonu všudypřítomná a jedinou veřejnou mluvčí jsou Trumpovy příspěvky na Truth Social, které Sachsová popisuje jako „nesourodá prohlášení šílence“.
Trump je vnímán jako psychicky labilní, což zhoršuje složitost konfliktu. Válka se již vyostřila: Írán se chlubí útoky na americké základny v několika zemích, ale popírá zapojení do útoků na Saúdskou Arábii, Ázerbájdžán a Turecko.
USA vyzbrojují kurdské bojovníky jako své náměstky, zatímco Rusko může poskytovat Íránu zpravodajskou pomoc – podobně jako USA podporují Ukrajinu.
Sachs varoval před „iluzí kontrolovatelné eskalace“, která by mohla vést přesně ke světové válce. Moskva je pod tlakem, aby obnovila svůj odstrašující účinek proti útokům NATO, a Evropa diskutuje o dalších jaderných zbraních.
Globální konflikt: Od Ukrajiny po Kubu
Sachsová tvrdila, že se již nacházíme „v raných dobách třetí světové války“:
„Pravděpodobně se nacházíme v raných dobách třetí světové války a otázkou je, zda ji lze ještě zastavit.“
Válka se neomezuje pouze na Írán; boje zuří na západní polokouli, Trump signalizuje převzetí Kuby, válka na Ukrajině pokračuje, Blízký východ je v chaosu a konflikty, jako například mezi Pákistánem a Afghánistánem nebo potopení íránské lodi u pobřeží Indie, spolu volně souvisejí.
Klíčovým aspektem je americká strategie kontroly energetických trhů – ale ta selhává:
„Zásoby energie jsou ničeny každou hodinu.“
Hrozí globální energetická krize, která vážně postihne Evropu a Asii a rozšíří válku.
Sachs očekává podporu pro Írán od Ruska a Číny:
„Byl bych naprosto šokován, kdyby Rusko a Čína nepodporovaly Írán.“
Čína je závislá na íránské ropě a americké kroky směřují k zastavení dodávek do Číny – podobně jako to bylo provedeno s Venezuelou a Ruskem. To je součástí širší války proti Číně.
Útok na Organizaci spojených národů a mezinárodní právo
Ústředním bodem byla Sachsova teze, že americko-izraelský útok na Írán byl zároveň útokem na OSN.
Americká vláda pohrdá Organizací spojených národů a usiluje o její zničení:
„Americká vláda pod vedením Trumpa pohrdá Organizací spojených národů a chce ji zničit.“
USA vystoupily z více než 30 organizací OSN, odmítly smlouvy, neplatily žádné příspěvky a ignorovaly instituce.
Sachsův každoroční index dodržování předpisů OSN ukazuje, že USA jsou nejméně spolupracující zemí.
Jádro Charty OSN – zákaz použití síly (článek 2, odstavec 4) – je ignorováno. Trump požaduje „bezpodmínečnou kapitulaci“ a chce jmenovat dalšího íránského vůdce, kterého Sachs přirovnává k Hitlerovi nebo Napoleonovi.
Částečně za to může Evropa:
„Evropa neprojevuje ani sebemenší míru podpory systému OSN.“
V Radě bezpečnosti OSN evropští velvyslanci kritizovali Írán, aniž by se zmínili o útoku USA.
Sachs popsal surrealistickou scénu, v níž i Dánsko – potenciálně ohrožené americkými nároky na Grónsko – ignorovalo mezinárodní právo.
Pád Evropy: Od mírového projektu k vazalu
Sachs ostře kritizoval evropské vedení:
„Evropa zcela ztratila veškerý vliv, veškerou identitu a veškerý zdravý rozum.“
Projekt EU se rozpadá jako vazal USA.
Němečtí kancléři jako Scholz a Merz (pravděpodobně překlep u Baerbocka nebo Habecka, ale v tomto kontextu prezentováni jako současní) jsou slabí a váleční štváči. Merz chce „návrat k německému militarismu“, ignoruje Rusko a upřednostňuje zájmy USA.
Macron argumentuje pro více jaderných zbraní, aby se ho „báli“ – což je opak mírového projektu.
Německo se prezentuje jako Trumpův největší podporovatel a doufá v pomoc USA na Ukrajině. Velká Británie a Francie prosazují přímou intervenci.
Sachs to srovnal s historickými postavami, jako byli Willy Brandt nebo Helmut Kohl, kteří vnímali Evropu jako mírový projekt.
Současná „podřízenost“ dělá z Evropy spolupachatele šílenství.
Zhroucení právního státu v době války
Sachs varoval, že v dobách války vláda zákona slábne.
V USA je zahraniční politika po celá desetiletí v rukou CIA, která funguje jako „neoficiální vojenská struktura“. Trump pouze nahlas konstatuje, co je politika USA: změna režimu.
Příklady sahají od Íránu v roce 1953 až po Obamu v Sýrii, Libyi a na Ukrajině.
Sachsová se odvolávala na zachycený rozhovor Victorie Nulandové z roku 2014, v němž hlasovala pro ukrajinského vůdce.
Právní stát je v americké zahraniční politice jen fasádou: Eisenhower v roce 1961 varoval před vojensko-průmyslovým komplexem, ale vojenský stát již existuje.
Sachs spekuloval, že CIA zabila Kennedyho v roce 1963, protože usiloval o mír – od té doby prezidenti následují bezpečnostní aparát.
V Evropě EU postihuje kritiky jako „nepřátele“.
Bez právního státu v USA čeká Evropu stejný osud.
Hegemonie nebo multipolarita: Cesta k válce
Jádrem problému je neochota USA vzdát se hegemonie.
Po roce 1991, v „unipolárním okamžiku“, se USA považovaly za vládce světa.
Sachsová připomněla Roosevelta, který v roce 1945 vytvořil multipolární OSN, ale Truman ji transformoval do boje proti komunismu. NSC-68 z roku 1950 to formalizovalo.
Čína a Rusko byly podceněny: Válka na Ukrajině byla výsledkem sebeklamu USA (Brzezinski 1997).
Izrael, popisovaný jako „šílený, odpadlický stát“, s podporou americké lobby žene válku na Blízkém východě vpřed.
Angloamerický způsob myšlení – založený na Hobbesově Leviathanovi – vidí jako záruku míru pouze dominanci:
„Může být jen jeden.“
Sachs se zasazoval o multipolaritu:
„K míru nepotřebujete vládce světa.“
Výhled: Pragmatismus, nebo katastrofa?
Sachsová zakončila pesimisticky: Pokud se toto šílenství nezastaví, hrozí globální krize.
Čína, Rusko a Indie by mohly zasáhnout, ale Západ prodává dominanci jako „svobodu“.
Roosevelt a Kennedy chápali spolupráci, ale současní vůdci – uvězněni v Hobbesově logice – riskují všechno.
Třetí světová válka je skutečná; je načase, aby ji pragmatismus zastavil.
Tento rozhovor zdůrazňuje naléhavost situace: Ve světě, kde se války slévají a instituce se hroutí, by katastrofě mohla zabránit pouze radikální změna kurzu.
Sachsovo varování je výzvou k akci – než bude příliš pozdě.
![]()